Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

 Přehled činnosti ZZS Moravskoslezského kraje za rok 2013

Onemocnění psychiatrická a sebevraždy

Záchranáři vyjížděli také k nemocným s psychickými obtížemi, kterých ošetřili více než čtyři a půl tisíce. Jednalo se především o pacienty s depresemi, akutními psychotickými stavy, ale také například se závislostmi. V 728 případech jsme dále zasahovali u lidí, u nichž došlo k sebepoškozování, nebo se pokusili o sebevraždu. Bezprostředně ohroženo na životě přitom bylo asi deset procent z nich, jedenáct těchto pacientů záchranáři oživovali a více než sedmdesát dalších, k nimž naše posádky přijely, si záměrně přivodilo smrt.

Resuscitace

Záchranáři v našem kraji resuscitovali v minulém roce celkem 1055 pacientů, u nichž došlo k selhání základních životních funkcí. Přibližně ve 40% případů byli úspěšní, podařilo se jim obnovit činnost srdce a pacienta následně předali do další péče ve zdravotnickém zařízení.  

Výjezdy sanitních vozidel

K pacientům v Moravskoslezském kraji vyjíždělo celkem šest desítek posádek. Celkový počet výjezdů sanitních vozidel přesáhl počet 103 000, tzn. průměrně 282 výjezdů vozidel ZZS denně. Záchranná služba disponuje dvěma typy výjezdových skupin: s lékařem a bez lékaře. Lékařské posádky zasahují v systému rychlé lékařské pomoci (RLP) nebo rendez-vous (RV), kdy lékař vyjíždí v osobním vozidle. Posádky RLP uskutečnily v roce 2013 osmnáct a půl tisíce výjezdů, v systému RV to pak bylo přes devět tisíc zásahů. V režimu rychlé zdravotnické pomoci (RZP), kdy pracuje posádka ve složení zdravotnický záchranář a řidič, bylo minulý rok realizováno více než 75,5 tisíce zásahů.

Přehled typů posádek a jejich počtů v roce 2013:

Rychlá lékařská pomoc (RLP)           15

Rendez-vous (RV)                            7

Rychlá zdravotnická pomoc (RZP)     39

Průměrný čas potřebný pro dojezd k pacientovi činil osm mnut. Dvacetiminutový limit dojezdu na místo události (požadovaný zákonem o ZZS) splnily naše posádky v 98,5% případů.

Letecká záchranná služba

ZZS MSK disponuje kromě sanitních vozidel také vrtulníkem letecké záchranné služby. Vrtulník s volacím znakem „Kryštof 05“ má na svém kontě v minulém roce celkem 592 misí a posádky přitom strávily v akci přes osm set hodin. Tři sta devadesát misí přitom bylo primárních, další vzlety uskutečnili letečtí záchranáři pro vážně postižené nemocné či zraněné, které transportovali ze zdravotnických zařízení zpravidla na specializovaná pracoviště fakultních nemocnic. Osm desítek letů záchranářského vrtulníku proběhlo v nočních hodinách.

PhDr. Lukáš Humpl

Tiskový mluvčí ZZS MSK

Pražští záchranáři loni oživili 42 procent pacientů v klinické smrti

Pražským záchranářům se loni podařilo oživit 42 procent pacientů se zástavou krevního oběhu ve stavu klinické smrti. Z 570 takto oživovaných pacientů se jich 17 procent vrátilo do života bez vážnějších obtíží, uvedl v úterý šéf pražské záchranky Zdeněk Schwarz s tím, že se metropole těmito čísly řadí ke světové špičce.

Podle Schwarze se navíc v Praze loni podařilo záchranářům dosáhnout světového úspěchu v počtu lidí, které se podařilo oživit při takzvané komorové fibrilaci. Tedy v případě závažné srdeční arytmie, kdy se srdeční svalstvo začne nekoordinovaně stahovat, čímž srdce přestane fungovat jako pumpa a dojde k zástavě oběhu. Statistiky komorové fibrilace jsou podle Schwarze celosvětově sledovány.

"Poprvé v historii přežilo v Praze klinickou smrt více než 50 procent pacientů s komorovou fibrilací. Jde o světově absolutně špičkový výsledek," řekl Schwarz.

Laikům pomáhají operátorky tísňové linky

Důvodem vysoké úspěšnosti zásahů jsou podle Schwarze rychlé dojezdové časy sanitek i kvalitní práce nemocnic, ale především pomoc laiků, kteří zahájí oživování ještě před příjezdem lékařů. Lidem přitom výrazně pomáhají operátorky tísňové linky, které volajícím radí, jak první pomoc poskytnout.

Se Schwarzem souhlasí Marek Slabý, předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb.

"Praha je v tomto na špičce Evropy," řekl. Jako důvody vidí to, že pacienti jsou soustředěni na malém prostoru a že Pražané jsou ohledně první pomoci dobře proškoleni. Dobrých výsledků ale podle něj dosahují i další krajské záchranné služby, které se ovšem musí potýkat s delšími dojezdovými časy. Dodal, že v případě první pomoci se změnila celospolečenská atmosféra a lidé jsou ochotnější pomáhat.

Dojezd do sedmi minut 

Pražští záchranáři v loňském roce ošetřili rekordních téměř 108 000 pacientů, tedy o pět procent více než v roce 2012. O většinu pacientů se postarají zdravotníci, kteří k případu vyjíždějí ve velké sanitě. Těm práce každoročně přibývá. Naopak klesá množství výjezdů posádky s lékařem, kteří k případu vyjíždějí v rychlém osobním voze. Loni takto zasahovaly u 14 procent případů.

Tradičně nejvytíženějším dnem je 1. leden kvůli oslavám nového roku. Během dne záchranáři nejčastěji zasahují mezi 9.00 a 12.00, kdy dispečerky řeší asi 50 událostí, což je dvojnásobek celodenního průměru. Průměrná dojezdová doba byla podle Schwarze u případů s vysokou naléhavostí 6,9 minuty, u ostatních 7,5 minuty.

Zdroj: novinky.cz

Takové prezentace našich výsledků se již zcela jiste vyrovnají prezentacím HZS 

Sigmund