Přihlášení
Zapomenuté heslo
Text z externího zdroje:
Zatímco někteří primáři urgentních příjmů podporují zavedení poplatků za zbytečné výjezdy záchranné služby, jiní varují, že by takové opatření mohlo mít opačný efekt – pacienti by ztratili zábrany systém zatěžovat, protože by si „službu zaplatili“. Řešení vidí jinde, například v posunu kompetencí na nižší úroveň, osvětě veřejnosti nebo větší motivaci praktiků. Vyplývá to z jejich odpovědí pro Zdravotnický deník.
Čti také: Návrhy záchranářů, jak zmírnit nadužívání sanitek: Od spoluúčasti pacientů po revizi celého systému
Josef Škola, přednosta Kliniky anesteziologie, intenzivní a urgentní medicíny Fakultní nemocnice (FN) Bulovka a 3. LF UK: Podrobnou statistiku nemáme k dispozici a nebylo by ji ani o co opřít. Nelze nakreslit ostrou hranici mezi „indikované“ a „neindikované“ ošetření, jakkoliv určité malé procento případů vzbuzuje otázky nad smyslem volání ZZS, respektive neponechání pacienta na místě. V principu jde typově o banální úrazy. V kontextu diskuse se z pohledu urgentního příjmu nabízí rovněž otázka, proč, když už ZZS k případům, které hodnotí jako banální, vyjíždí, pacienty neponechává na místě, ale transportuje je k ošetření do nemocnice?
Jana Golová, primářka Urgentního příjmu Nemocnice Jihlava: V České republice selhává primární péče. Z tohoto důvodu narůstá počet výjezdů ZZS, a proto narůstají i počty pacientů přivezených ZZS na urgentní příjem. Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina (ZZSKV) tento problém částečně řeší tím, že k drobným úrazům a nezávažným onemocněním vysílá pouze dopravní zdravotní službu, tedy řidiče s převozovou sanitkou, která je minimálně vybavená. Tím zbývá ZZSKV více transportní kapacity na závažnější případy. Na Urgentním příjmu Nemocnice Jihlava na tyto „neindikované“ transporty ZZS reagujeme tak, že pacienty hned na vstupu vytřídíme do odborné ambulance. Přesto nás tito pacienti, neindikovaně směřovaní na urgentní příjem, zatěžují. Jako příklad bych uvedla banální infekce horních cest dýchacích, běžná průjmová onemocnění, drobné úrazy jako oděrky, pohmožděniny a drobné řezné ranky, chronické, nezhoršené obtíže, které trvají měsíce až roky. Velkou kapitolou, která nás zatěžuje psychicky, fyzicky i organizačně, jsou alkoholici a drogově závislí. Výjezdy ZZS k pacientovi, který si stěžuje na únavu a posléze na urgentním příjmu nadýchá 2,7 promile alkoholu, nejsou nic výjimečného.
Pavel Kupka, primář oddělení Emergency – urgentní příjem, Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) Praha: Urgentní příjmy ze své podstaty nebyly a nejsou primárně určeny pro ten typ akutních pacientů, se kterými by si měl v pracovní době poradit praktický lékař nebo ambulantní specialista.
Josef Škola (FN Bulovka): Nad rámec již legislativně zakotveného regresního nároku, který by stačilo začít důsledně využívat, to nevidím jako dobré řešení. Obsahuje totiž riziko, že občané ztratí poslední morální zábrany „nezatěžovat systém“, neboť získají pocit, že si to přece zaplatí. Efekt opatření tak dle mého může být opačný, než je zamýšleno.
Jana Golová (Nemocnice Jihlava): Jsem zastáncem toho, aby se pacienti zneužívající ZZS finančně podíleli na úhradě těchto nadbytečných výjezdů. Bylo by dobré, aby zdravotní pojišťovny definovaly, co je „nadbytečný“ výjezd a potom zpětně finanční náklady vymáhaly na pacientech. Bohužel na části těchto pacientů budou pohledávky nevymahatelné. V celé problematice je největším rizikem to, že by se člověk, který je ohrožen na životě, zdráhal z finančních důvodů aktivovat ZZS. Myslím si však, že dobrou komunikací přes média se lidem dá vysvětlit, jak funguje ZZS a kdy ji mají požádat o radu či pomoc. Jsem zastáncem toho, aby se zpoplatnil rozumnou částkou každý výjezd ZZS, kromě výjezdů k nezletilým, starobním či invalidním důchodcům.
Pavel Kupka (ÚVN): Zpoplatnění výjezdů posádek ZZS považuji z medicínského, organizačního i etického důvodu za nesprávné.
Josef Škola (FN Bulovka): Viz odpověď výše. Zmiňovaná „zneužití“ v konečném důsledku zneužívají zejména péči hrazenou ze zdravotního pojištění, vymáhání škod by tedy mělo být výhradním zájmem plátce péče.
Jana Golová (Nemocnice Jihlava): Souhlasím.
Pavel Kupka (ÚVN): U tohoto typu pacientů není bohužel v drtivé většině vymáhání jakýchkoliv pohledávek reálně uskutečnitelné.
Josef Škola (FN Bulovka): Pakliže trváme na zachování specifické vrstvy akutní péče v podobě lékařské pohotovostní služby, pak by praktičtí lékaři mohli přispět zejména zajištěním jejího dostatečně kapacitního provozu. Nabízí se nicméně otázka, nakolik je to racionální řešení, a zda by systémovějším opatřením nebyla investice do adekvátně dimenzované sítě urgentních příjmů, které by zajistily i péči v tomto segmentu. Nejde přitom pouze o investici do jejich vybudování a vybavení, ale zejména o investici do lidí, kteří jejich provoz zajistí.
Jana Golová (Nemocnice Jihlava): Já si nemyslím, že je špatně nastavený systém primární péče. Bohužel ten systém kolabuje nedostatkem lékařů, nedodržují se pravidla a nejsou nastavena opatření, jak si dodržování pravidel vynutit.
Pavel Kupka (ÚVN): Primární péče, tedy praktičtí lékaři a ambulantní specialisté by mohli odlehčit urgentním příjmům následujícím způsobem: Svoje registrované akutní pacienty neobjednávat, ale akutně ve své ordinační době vyřešit nebo se o to aspoň pokusit, s tím, že za ně dostanou bonifikaci od zdravotních pojišťoven. Dále by bylo pomohlo, aby měli praktičtí lékaři a ambulantní specialisté sdružené praxe s prodlouženou pracovní dobou a s možností telefonické distanční péče pro jejich registrované pacienty 24/7, opět s bonifikací od zdravotní pojišťovny. Dále by výrazně pomohla ochota praktických lékařů a ambulantních specialistů alespoň bazálně participovat na službách Lékařské pohotovostní služby v rámci urgentních příjmů, ale na toto téma již toho bylo napsáno mnoho.
Více na zdravotnickydenik.cz
Buďte první kdo přidá příspěvek k této aktualitě.
Copyright ©