Změny v novele zákoníku práce, které by měly platit od 1.ledna 2012
01.10.2011
Očekávané změny zákoníku práce
V první polovině září Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila ve třetím čtení novelu zákoníku práce. Novela byla postoupena Senátu ČR k projednání. V případě jejího schválení dojde k zásadním změnám.
V případě schválení novely (ať již schválením v Senátu či po přehlasování veta Senátu), dojde pravděpodobně s účinností od 1.1.2012 k zásadním změnám v zákoníku práce a především v následujících bodech:
(I) zkušební doba nesmí být nadále delší než 3 měsíce. U vedoucích zaměstnanců však může zkušební doba dosahovat až 6 měsíců. Zde doplňujeme, že za vedoucího zaměstnance se považuje takový zaměstnanec, kterému je na základě pověření zaměstnavatele podřízen nejméně jeden další zaměstnanec, jemuž je oprávněn stanovit a ukládat pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci. Zpravidla se tedy jedná o vedoucího oddělní, ředitele apod..
(II) pracovní poměr na dobu určitou může být mezi týmiž účastníky sjednán až na dobu 3 let (dnes 2 roky), s tím, že může být tento pracovní poměr na dobu určitou opakován nejvýše dvakrát (za opakování se považuje i jeho prodloužení). Až po uplynutí 3 let od posledního pracovního poměru u téhož zaměstnavatele se však k tomuto předchozímu vztahu nepřihlíží;
(III) nově bude znovu možné zaměstnance na základě dohody o dočasném přidělení přidělit k jinému zaměstnavateli. Toto přidělení je však možné učinit až překročí-li délka pracovního poměru zaměstnance u zaměstnavatele 6 měsíců. Za toto dočasné přidělení nesmí být poskytována úplata (v tomto bodě by jinak došlo ke kolizi s vymezením agentury práce). Po dobu dočasného přidělení poskytuje zaměstnanci mzdu nadále zaměstnavatel, který zaměstnance dočasně přidělil k jinému zaměstnavateli;
(IV) novela přináší nový výpovědní důvod - porušení léčebného režimu - §52 písmeno h) -v případě, poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem povinnost stanovenou v § 301a. Tedy zaměstnanec v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti hrubě porušuje stanovený léčebný režim (pravděpodobně půjde o případy, kdy zaměstnanec zneužívá institutu nemocenské, např.: při kontrole nebude zaměstnanec opakovaně zastižen v domácím léčení).
(V) odstupné v případě ukončení pracovního poměru výpovědí dle §52 písmeno a) až c) nebo dohodou s týchž důvodů je bude po účinnosti novely závislé na délce trvání pracovního poměru zaměstnance u zaměstnavatele. V případě, že:
a. pracovní poměr trval u zaměstnavatele méně než 1 rok – náleží zaměstnanci odstupné ve výši jednonásobku průměrného výdělku;
b. pracovní poměr trval u zaměstnavatele alespoň jeden rok, ale méně než dva roky – náleží zaměstnanci odstupné ve výši dvojnásobku jeho průměrného výdělku;
c. pracovní poměr trval u zaměstnavatele alespoň dva roky – náleží zaměstnanci odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku.
(VI) novela navyšuje rozsah hodin odpracovaných podle dohody o provedení práce – po účinnosti novely nesmí týt větší než 300 hodin v kalendářním roce (jedná se tak o značné rozšíření dnešních 150 hodin). Při příjmu z dohod o provedení práce nad 10.000,- Kč měsíčně se bude nově platit sociální a zdravotní pojištění. Odpadá tak značná výhoda tohoto institutu;
(VII) na dohody konané mimo pracovní poměr se již nadále nebude vztahovat zákoník práce i v úpravě převedení na jinou práci, přeložení, dočasné přidělení, dovolenou a cestovní náhrady;
(VIII) délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin (z původních 9 hodin);
(IX) novela zavádí tzv. cílovou odměnu - zaměstnanci může náležet za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu. Zaměstnanci náleží tato odměna v závislosti na plnění ukazatelů stanoveného úkolu.
(X) nově je stanoveno i právo zaměstnance určit si čerpání dovolené, ale jen v případě není-li zaměstnavatelem čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku. Čerpání dovolené je však zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem;
(XI) na základě dohody se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen při výplatě mzdy ve prospěch zaměstnance zaplatit částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem. Odpadá tak nutná podmínka předchozí žádosti zaměstnance o zasílání odměny tímto způsobem, nadále je však nutná vzájemná dohoda;
(XII) byla-li sjednána konkurenční doložka, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, je její povinnou součástí zároveň závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku (oproti dosavadní nutnosti hrazení celého průměrného výdělku).
