Žehrat, že mi ministerstvo nedá přibližně 0,1% rozpočtu ZZS je směšné
10.06.2012
Na trénink leteckých záchranářů již
stát nedá peníze
Ministerstvo zdravotnictví nechce již dále proplácet výcvik leteckých záchranářů v Libereckém kraji. Náklady se pohybují kolem dvou set tisíc korun. Záchranka tak musí hledat zdroje u sponzorů.
Jen při bleskových povodních v roce 2010 vysvobodili s pomocí vrtulníku ze zajetí rozbouřené Nisy dvaadvacet lidí. Specialisté z liberecké letecké záchranné služby si ale připisují desítky extrémně těžkých zásahů každý rok.
Přesto jim ministerstvo zdravotnictví nechce proplácet výcvik. "Potřebujeme ho, abychom při ostrých akcích nedělali chyby a neohrožovali zraněné lidi a ani sebe," řekl Stanislav Mackovík, ředitel záchranné služby v Libereckém kraji. Výcvik specialistů z letecké záchranky stojí ročně zhruba 200 000 korun. "Ministerstvo nám ho přestalo platit loni, asi rok po bleskových povodních," upozornil Mackovík.
Záchranáři trénují práci v podvěsu a slaňování z vrtulníku pouze díky sponzorům. Letos jim uhradí deset hodin výcviku.
A proč ministerstvo přestalo přispívat na trénink leteckých záchranářů? "Naše smlouva s leteckou záchrannou službou na léta 2009 -2016 neobsahuje žádné ustanovení, že bychom měli provozovateli vrtulníku poskytovat úhradu za cvičné lety," prohlásil mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň. Za to, aby vrtulníky dokázaly zachraňovat ohrožené lidi z těžké přístupného terénu, odpovídá podle Sršně jejich provozovatel - a nikoliv ministerstvo.
Mackovík si nedovede záchrannou službu bez vrtulníků představit. "Kdyby jejich posádky nezasáhly při bleskových povodních, bylo by ztracených životů mnohem více než pět," upozornil Mackovík. "Mnoho ze sto padesáti sedmi lidí, které vrtulníky dostaly do bezpečí, už neměla skoro žádnou sílu udržet se na střechách domů nad rozvodněnými řekami."
Liberecká letecká záchranná služba zasahovala letos na jaře například v Drábských světničkách, kde se zřítil ze stromu chlapec. Utrpěl otevřenou zlomeninu nohy a vrtulník se k němu dostal mnohem rychleji, než by to dokázala sanitka. "Ve Horním Sedle u Hrádku nad Nisou pomáhali záchranáři z vrtulníku muži, jemuž se ve skalách zaklínil kotník," poznamenal Mackovík.
V minulosti vrtulník přistál třeba na hoře Ralsko. Jednoho z výletníků tam postihl infarkt a po zemi by cesta k němu trvala kriticky dlouho. Letečtí záchranáři zasahují v létě v Českém ráji a v dalších oblastech, kde se pohybují horolezci. Práci jim přidělávají rovněž paraglidisté, občas nezvládnou svůj let a skončí na stromech.
"Jejich záchrana z vrtulníku je často riskantní. Vzdušný vír může nafouknout padák a odhodit ho i s paraglidistou do lesa. Hrozí i to, že se padák zamotá do vrtule," konstatoval Mackovík.
V zimě záchranná služba létá pro zraněné lyžaře do Krkonoš a Jizerských hor. Celoročně spolupracuje s horskou službou. Při pomoci ze vzduchu používá lana dlouhá 15, 30 a 60 metrů.
