Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Záchranka šetří, panuje strach

Zdravotníci i starostové z Tachovska se obávají, že kvůli plánovaným úsporám přijde oblast o část zdravotní péče. Vedení krajské záchranky totiž musí v příštím roce ušetřit 12 milionů korun. Omezení záchranky děsí i praktické lékaře.

Lékaři, starostové i obyvatelé na Tachovsku jsou opět na nohou. Brnklo se totiž na jejich citlivou strunu, kterou je zdravotní péče. Obnažila se tak jizva, jež zde zbyla po bankrotu bývalé nemocnice Plzeňského kraje v Plané.

Vedení krajské záchranky totiž musí v příštím roce ušetřit 12 milionů korun a má prý prořídnout i počet pracovníků a výjezdových vozů na Tachovsku.

Ředitel krajské záchranky Roman Sviták sice uvedl, že propouštět se nebude, nikdo z místních mu ale nevěří. K "nevěřícím Tomášům" patří lékaři, zaměstnanci záchranky i někteří starostové.

Zaměstnanci už z toho důvodu psali dopis hejtmanovi, záměr se probíral na radě města Boru, na poplach bije i starostka Plané Martina Němečková. Ta prý na vlastní uši slyšela, když ředitel Sviták na schůzce, která se uskutečnila se zaměstnanci v Tachově v půlce září, propouštění nadhodil. "Když uviděl ten odpor, který vyvolal, tak začal couvat," vysvětluje si nové Svitákovo vyjádření Němečková. Ta přiznává, že když se začne mluvit o zdravotní péči na Tachovsku, tak s ní otřásají velké emoce.

A není sama. Zaměstnanci tachovské záchranky poukazují na to, že z tachovské oblasti chce vedení propustit několik sester. Jedno velké záchranářské auto se totiž zruší a zůstanou zde jen dvě velké sanitky, které jediné dokážou převážet pacienty v těžkém stavu a jeden malý sanitní vůz.

Ředitel Sviták propouštění sice popírá, ale zároveň dodává, že na Tachovsku pracuje více sester než v jiných oblastech kraje, což podle něj není spravedlivé.

Propouštění ale děsí plánského praktického lékaře Václava Jungra. "Když mi někdo řekne, že tu bude ještě o jedno vozidlo méně, tak to pro mě znamená snížení pravděpodobnosti, že seženu včas přepravu pacienta do nejbližšího lůžkového zařízení," říká lékař.

Připomíná, že velkým problémem tu jsou velké dojezdové vzdálenosti. Do plzeňské nemocnice, kam se vozí většina pacientů, je trasa 60 kilometrů. Lékař je jen v Tachově, na výjezdovém místě v Plané není. Takže když odjede s pacientem do Plzně, tak se mu v oblasti nikdo tři hodiny nedovolá. Podle Jungra je úplně jiná situace v Plzni nebo jejím okolí, neboť je tam dostupnost zdravotnických zařízení v minutách.

"V Tachově se ale bavíme o hodinách," říká lékař, který prý nedávno řešil případ, kdy těžce zraněného musela do nemocnice dopravit rodina nebo když musela do Plané dorazit sanitka z výjezdního místa v Mariánských Lázních. "To už je ale dnes zrušené," dodává Jungr.

Zaměstnanci tachovské záchranky poukazují na to, že do loňského prosince zde fungoval jiný systém, kdy výjezdová místa v Tachově a v Plané obsluhovaly tři velké sanitní vozy. To je podle zaměstnanců pro oblast bez nemocnice vhodnější model.

"Jezdila zde rychlá lékařská pomoc, kdy v autě byl řidič, zdravotní sestra a lékař a posádka rychlé záchranné pomoci, kdy jezdil řidič se sestrou. Teď tady jezdí dvě velké a jedna malá sanitka, která ale není schopná převézt těžce zraněného pacienta do nemocnice," popsal jeden ze zaměstnanců. "Šetřit se musí, úsporné kroky hledáme, ale určitě se nebudou týkat omezení péče na Tachovsku, to je informační šum," uvedl Sviták.

Šetřit se podle něj bude jinde, třeba na odměnách, které budou dostávat jen ti nejlepší, kteří něco vymyslí nebo najdou nějaké úsporné řešení.

Krajská záchranka by měla ušetřit v příštím roce 12 milionů korun, což jsou téměř tři procenta jejího ročního rozpočtu. Do něj kraj přispívá 266 miliony korun, 150 milionů korun dorovnávají zdravotní pojišťovny. "Úsporné kroky by se mohly týkat i lékařské služby první pomoci, protože si myslíme, že je zbytečné, aby ve městech jako Klatovy a Domažlice fungovala naše pohotovost a vedle byla nemocnice," míní Sviták.

Jitka Šrámková, Mladá fronta DNES