Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Zdravotničtí záchranáři pro urgentní medicínu pomáhají v Praze s nejtěžším případy už rok

20.10.2017

Zdravotničtí záchranáři pro urgentní medicínu pomáhají v Praze s nejtěžším případy už rok

 

 

Mají za sebou přes deset let praxe, absolvovali 652 hodin dlouhý specializační kurz a často vyjíždějí k těm nejnáročnějším zásahům. To jsou zdravotničtí záchranáři pro urgentní medicínu, kteří slouží v Praze.

 

 

V hlavním městě zasahují už rok, od loňského října do konce letošního září ošetřili 2893 pacientů. Tito specializovaní záchranáři s rozšířenými kompetencemi pomáhají řešit mimo jiné nedostatek a vytížení lékařů, se kterým se Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, podobně jako jiné záchranky v Česku, potýká.

„Ambicí této specializace není nahradit lékaře, ale v určitých případech je zastoupit a uvolnit jejich nyní mimořádně vytíženou kapacitu pro zásahy u pacientů s nejvyšším stupněm naléhavosti. Zdravotničtí záchranáři pro urgentní medicínu se za rok svého fungování v Praze vysoce uplatňují nejen v běžném provozu záchranné služby, ale jsou také důležitou součástí našich plánů pro zvládnutí mimořádných událostí s vysokým počtem zraněných osob,“ říká Petr Kolouch, ředitel ZZS HMP.

Záchranáři pro urgentní medicínu mají při poskytování neodkladné přednemocniční péče širší kompetence než zdravotnický záchranář. Mohou například provádět resuscitaci pomocí přístrojů k automatické srdeční masáži, včetně defibrilace srdce elektrickým výbojem, a podání bezprostředně nezbytných léčiv pro resuscitaci. Mohou také zajistit dýchací cesty dostupnými pomůckami u pacienta staršího deseti let při prováděné resuscitaci a zajistit vstup infuze přímo do kosti (kostní dřeni), pokud nelze použít vstup nitrožilní. Taktéž se podílejí na likvidaci mimořádných události v součinnosti s velitelem zásahu.

„K nejčastějším výzvám, k nimž vyjíždíme, patři dušnost neboli dýchací obtíže, a to zejména u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí a astmatem. V zimním období to jsou záněty hrtanu (laryngitidy) u dětí. U všech těchto onemocnění jsme schopni podat adekvátní léky bez konzultace lékaře. Mezi další časté výjezdy patří poruchy vědomí, jako jsou kolapsové stavy a bezvědomí, popřípadě intoxikace. V neposlední řadě jde o pacienty po úrazu, kde se předpokládá nutnost podání léků tlumicích bolest,“ říká Vadim Stolnyi, zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu.

V Praze slouží aktuálně pět zdravotnických záchranářů pro urgentní medicínu, působí na výjezdové základně na Petřinách. Do konce roku pak plánuje záchranka otevřít ještě výjezdovou základnu v ulici Průběžná ve Strašnicích, kde bude sloužit rovněž jedna posádka záchranářů pro urgentní medicínu.

Pražská záchranná služba je akreditovaná pro realizaci celého vzdělávacího programu záchranářů pro urgentní medicínu a pro vykonání atestační zkoušky. Specializační program obsahuje celkem 652 hodin teorie a praxe. Ta tvoří více jak polovinu počtu hodin kurzu. Doba vzdělávání je zpravidla rozložená do tří let. Záchranáři pro urgentní medicínu musejí mít předchozí praxi jako zdravotničtí záchranáři, a to minimálně v délce 36 měsíců plného pracovního úvazku, z toho minimálně 12 měsíců na pracovišti zdravotnické záchranné služby. Průměrná praxe absolventů kurzu u ZZS HMP je přes deset let. Kurzu se mohou zúčastnit i zdravotničtí záchranáři z krajských zdravotnických záchranných služeb.

Bc. Jana Poštová, ZZS HMP

Zdroj: tydenikpolicie.cz

 

Sigmund

 

 

 

 

Komentáře k článku
  • Jan Pokorný Reagovat 26.10.2017
    „K nejčastějším výzvám, k nimž vyjíždíme, patři dušnost neboli dýchací obtíže...
    Tak to gratulace, nejkomplikovanější na dif dg je dušnost a nevíme... a hodně štěstí do první embolie, statut asthmaticus či ac. epiglotitis... A k čemu, že tam máte vlastně ty lékaře? Na ohledání?
    • koroner Reagovat 29.10.2017
      Na ohledání lékaři moc nejezdí! Tyto kompetence již byly předány nelékařským posádkám, které nejsou zřejmě dostatečně vytížené, a ty si pak následně volají koronera na místo. Nechápu jak může být specializace záchranář pro urgentní medicínu nad Bc. oborem zdravotnický záchranář studovaným na vysoké škole!! Proč tohle nevzniklo jako navazující magisterský obor pro záchranáře bakaláře! Opět zde zvítězil náš Český Absurdistán.
      Kdo nevystudoval medicínu je „…..“! Záchranář se specializací pro urgentní medicínu studuje stejně dlouho, v praxi pak odvede více výjezdu. Mnohem více šancí, jak se dostat do maléru, další kompetence a zodpovědnost navíc. A to vše za směšný plat ve srovnání s lékařem. O společenském postavení ani nemluvě! Ta rovnice je zcela jasná!
      • Jan Žoha Reagovat 29.10.2017
        Musím s Vámi souhlasit. Specializační vzdelávání UM pro zdravotnické záchranáře mělo být koncipováno spíše jako navazující magisterské studium Bc. oboru zdravotnický záchranář s důrazem na klinickou praxi, která nám záchranářům tak zoufale chybí. Zatím to vypadá na pěknou cestu do...soudní síně, ale uvidíme...chce to čas. Není však vyřešeno samotné postavení ZZ pro UM na zdravotnických záchranných službách a platové zařazení. Mám takový pocit, že se jedná o zařazení do 12. platové třídy, což je absolutní výsměch. Nechápu ale, kde jste vzal, že ZZ studuje stejně jako lékař. Délka studia medicíny je šest let minimálně, a to nemluvím o kolečku, atestacích atd. Délka studia ZZ je minimálně tři roky, a to si ještě diplom můžete koupit na nějáké soukromé VŠ nebo VOŠ. A klinika nikde. Kolikrát jste si, kolego, na fakultě sáhl na pacienta...pokud možno živého? ČEST
      • Jan Žoha Reagovat 30.10.2017
        "Kdo nevystudoval medicínu je „…..“!
        - a Vy se divíte, když se dnes záchranářem může stát snad každý, kdo má díru do perdele? Až bude pevně ukotveno vzdělávání ZZ a výstupní znalosti absolventů budou konstantní napříč republikou, tak se veřejné i odborné mínění, MOŽNÁ, změní.

        "Záchranář se specializací pro urgentní medicínu studuje stejně dlouho, v praxi pak odvede více výjezdu."
        - není to o kvantitě výjezdů, ale o zodpovědnosti. Uvědomte si kolego, že Vy, když se vám něco nezdá, nevěříte si nebo jednoduše nevíte, tak máte možnost "přenést" zodpovědnost na lékaře. Lékař už takovou možnost nemá...I když v praxi stejně platí zákon padajícího produktu lidského metabolismu...ale to není podstatné ;-)
        • Jan Pokorný Reagovat 31.10.2017
          Každý si má dělat svou práci my svou a lékaři svou... Jsou výjezdy, které jsou hlavně o manuálním skillu, kde je zastoupíme a mnohé nekmenové i mnohem lépe obvzláště tito specializovaní (např většina traumat do NACA III). Ovšem aspoň z těch informací co Praha poskytuje je prostě evidentní, že jimi zalátávají svá vlastní systémová selhání. Jasně, že dušností primárně pro lékaře je nejvíc a jasně, že 90% jsou chronická zhoršení, která těch 5minut co v Praze mají do nemocnice asi ještě na kyslíku dají, ale pak je tam těch 10%, které si vyžadují velmi dobrou klinickou zkušenost. Musíte znát anamnézu, mít naposloucháno, nakoukáno a hlavně pak po té diagnóze taky opravdu konat a správně a rychle.. Oni v zásadě sprostě zneužívají tyto záchranáře místo toho, aby je využívali (jenže to by moc nejezdili...) a vystavují je hazardu systémem většinou to vyjde a až to nevyjde tak se to v nejhorším hodí na ně, však se najdou za ně jiní co si ten program v dobré víře posunu vlastních profesních dovedností vystudují... - rozhodně spíše než lékaři. A pacient o toho tu jako vždy nejde vůbec.. Člověk by z toho blil.
          • Jan Žoha Reagovat 31.10.2017
            Souhlas. Snad to mají hoši z pražského zdravotnického UBERU alespoň řádně zaplaceno. Advokáti nejsou levná záležitost a budou potřebovat dobrého, jelikož se za ně nikdo nepostaví. I když bych rád věřil v opak. Na druhou stranu...třeba jsou kolegové specialisti velmi dobří diagnostici a mají, jak říkáte, naposloucháno a nakoukáno...třeba je opravdu lepší, když na dušnost přijede ZZ specialista, než dohodář MUDr., jenž byl přijat jen proto, že má MUDr. a vyžaduje to legislativa , který celý život řeže břicha na chirurgii a teď si na stará kolena přišel odpočinout na ZZS...ale jen TŘEBA...uvidíme. ČEST
  • Ctirad Novák Reagovat 02.11.2017
    Po přečtení článku a diskuzi je jasné, že taková debata je bez smyslu. Všichni tři sice mají ze svého pohledu pravdu, ale dohromady vlastně nikdo. Naše zdravotnictví je dům postavený na základech z písku. Dál už se jenom nesmyslně roubuje a příležitostně se záplatují největší problémy. Nevím jak hlasitě nebo důrazně říci, že pro opravdovou změnu je třeba změna systému - pro tu musí být všichni a hlavně zde má místo KZ, aby všechny spojila. KZ je ale pouze politicky korektní skupinka, která občas sbírá drobky od stolu ministerstva - jako bezvýznamné dary za svou loajalitu.
    • Jan Žoha Reagovat 02.11.2017
      Tak podstatné je, že se každý rok poplácáme po ramenou a převezmeme nějáká ta ocenění. Zlepšení postavení záchranářského stavu v nedohlednu.
      • Ctirad Novák Reagovat 02.11.2017
        Samozřejmě!!

Copyright © Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.