Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Na seznam nemocí z povolání byla zařazena nová položka: chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací. Stalo se tak nařízením vlády č. 506/2021 Sb. ze dne 13. prosince 2021, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Argumentem pro zařazení položky na seznam nemocí z povolání byla zejména již dlouho vědecky prokázaná souvislost těžké fyzické práce (spojené zejména s ohýbáním a rotacemi trupu ve spojení s manipulací s břemeny) se vznikem chronického onemocnění páteře.

Většina evropských onemocnění páteře za nemoci z povolání uznává,“ píše na svém webu Společnost pracovního lékařství. Podkladem pro právní úpravu byl úkol podpořený grantem ministerstva zdravotnictví, který odstartoval už před deseti lety. Nyní jsou připravena klinická i hygienická kritéria, ministerstvo zdravotnictví ale ještě pracuje na postupu, podle kterého by bylo možné případy uznat a odškodnit.

Kritéria pro uznání onemocnění bederní páteře jako nemoci z povolání jsou ovšem stanovena poměrně přísně, takže to, že někoho občas bolí z práce záda, určitě není dostatečným důvodem. Onemocnění musí prokázat jasné neurologické a radiologické nálezy či splnění hygienických kritérií po prověření podmínek na pracovišti. Uznaná onemocnění by tak měla být závažná, spojená s dlouhodobou pracovní neschopností a mnohdy i s invalidizací.

„Proto neočekáváme, že by nemocí bylo příliš mnoho, zhruba v řádu desítek ročně. Domníváme se, že většinou se bude jednat o onemocnění spojená s přemisťováním poměrně hmotných břemen a při určitých pracovních polohách, které jsou spojeny třeba s rotací páteře. Nelze tedy počítat s tím, že by na to dosáhly třeba nějaké kancelářské profese,“ vysvětluje profesor Tuček. „Aby však lékaři nebyli zahlceni zejména v počátečním období žádostmi o uznání těchto nemocí za nemoci z povolání, je potřebné se seznámit s předběžnými klinickými podmínkami, na základě jejichž splnění lze provést o hygienické šetření,“ upozorňuje se na webu Společnosti pracovního lékařství.

Spousta nelékařských zdravotnických povolání (NLZP) zcela určitě mezi riziková v tomto směru spadají. Pacient je podle nařízení vlády 361/2007 tzv. živé břemeno, přičemž norma stanovuje, že „přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného ženou při občasném zvedání a přenášení je 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg“. U mužů jsou limity stanoveny na 50 a 30 kilo. Občasným zvedáním a přenášením břemene se přitom rozumí maximálně celkem 30 minut v průměrné osmihodinové směně. „Práce spojená s ruční manipulací s břemenem překračující stanovené hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých dvou hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců,“ uvádí nařízení. Na dodržování těchto pravidel by přitom měl dohlížet inspektorát práce.

„Řada pacientů má velkou hmotnost, a pokud technická zařízení nejsou, je těžké je obsluhovat nebo schází personál, lze počítat s tím, že případy onemocnění bederní páteře jako nemoci z povolání budou i u zdravotníků,“ konstatuje profesor Tuček. I do současnosti přitom bylo možné uznat jako pracovní úraz výhřez meziobratlové ploténky. Více na: zdravotnickydenik.cz

Onemocnění bederní páteře jako nová nemoc z povolání

Nemoc z povolání (kapitola nemocí způsobených fyzikálními faktory): Chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací, spojená s dočasnou pracovní neschopností pro tuto diagnózu o celkové době trvání alespoň 12 měsíců během posledních 3 let, jejichž závažnost byla vyhodnocena

1. v klinickém neurologickém vyšetření při hodnocení 7 parametrů, kterými jsou palpační bolestivost v lumbálním segmentu, Thomayerův příznak, Lasègueův příznak, alterace reflexů L2/4 nebo L5/S2, motorický deficit v příslušném myotomu, sensitivní deficit v příslušném dermatomu a EMG průkaz axonální leze v příslušném nervovém kořenu, a na základě tohoto vyšetření byla zjištěna abnormalita u osoby ve věku do 50 let alespoň ve 4 parametrech, ve věku od 50 do 60 let alespoň v 5 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 6 parametrech a současně

2. v radiologickém vyšetření při hodnocení morfologických změn v segmentech L3/4, L4/5 a L5/S1 při hodnocení 5 parametrů, kterými jsou snížení meziobratlové ploténky, protruze meziobratlové ploténky, Modicovy změny stupně II nebo III obratlových těl, posun obratlového těla a artróza meziobratlových kloubů, a na základě tohoto vyšetření byla zjištěna abnormalita u osoby ve věku do 50 let alespoň v 5 parametrech, ve věku od 50 do 60 let alespoň v 6 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 7 parametrech.

Podmínky vzniku nemoci z povolání: Nemoci vznikají při těžké fyzické práci, při které jsou příslušné struktury dlouhodobě přetěžovány natolik, že přetěžování je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci, tj. jestliže při této práci vykonávané nejméně 3 roky alespoň 60 směn ročně kompresní tlak naploténku L4/L5 překračuje hodnoty vycházející z limitu National Institute of Occupational Health and Safety a zohledňující antropometrické, ergonomické, časové a frekvenční parametry práce.

Více najdete zde.

Zdroj: Společnost pracovního lékařství ČLS JEP