Přihlášení
Zapomenuté heslo
V úterý 17. ledna 2017 dopoledne, proběhlo v prostorách integrovaného výjezdového centra Ostrava-Jih slavnostní představení nového speciálního vozidla ZZS MSK. Události se zúčastnil náměstek hejtmana pro zdravotnictví Martin Gebauer, pozvaní zástupci jednotlivých složek IZS a další hosté.
čtěte také: Záchranáři v Ostravě pořídili sanitku pro speciální transporty pacientů s VNN
Čím je vozidlo výjimečné? Jde o sanitní speciál Mercedes-Benz kategorie „C“ - mobilní jednotka intenzívní péče, v provedení s pohonem jedné nápravy a se skříňovou nástavbou pro speciální transporty. Úprava tohoto automobilu je určena pro ošetření a transport pacientů s nadstandardní hmotností nebo rozměry. Druhým speciálním zaměřením, pokud jde o vybavení, je přeprava nemocných v podmínkách neodkladné péče mezi zdravotnickými zařízeními, kteří vyžadující vysoce specializovanou péči, např. jde o nemocné s mimotělním krevním oběhem.
Ředitel ZZS MSK Roman Gřegoř uvedl: „Speciálních transportů, pro něž je vozidlo určeno, nemusíme řešit mnoho. O to náročnější však je při použití našich běžných vozidel příprava na takové zásahy a samozřejmě i samotné zajištění péče o pacienta. V těchto případech často postupujeme v součinnosti s odborníky super specializovaných center a odborností, například kardiochirurgy. Nový speciál nejen ulehčí práci posádkám, ale především poskytne mnohem větší komfort a bezpečí během transportu samotným pacientům. Jde o další krok při zlepšování péče o nemocné, kteří potřebují naši pomoc.“
Vozidlo je vybaveno speciálními nosítky s hydraulickým zvedacím pohonem, která umožní přepravu pacientů s hmotností až 300 kg. Jejich ložnou plochu lze rozšířit až na 1 120 mm.
K dispozici je speciální kolejnicový systém uchycení přístrojů pro mimotělní krevní oběh, termobox na trvalý ohřev nebo chlazení infusních roztoků. Ambulantní prostor je vybaven měniči z 12V stejnosměrného na 230V střídavé napětí s čistým sinusovým průběhem pro napájení některých citlivých zdravotnických přístrojů pro převoz pacientů s mimotělním krevním oběhem.
K dispozici je i nový speciální ventilátor s širokou nabídkou ventilačních režimů pro dospělé i děti a speciální dokovací stanice až pro čtyři lineární dávkovače.
Vozidlo má kameru vpředu i vzadu, sledovací jednotku pro zobrazení na mapách operačního střediska, navigaci a status box na předávání statusových signálů dispečinku
Automobil, jehož pořizovací hodnota činí více než 5,9 milionu korun, bude jezdit na stanovišti v Ostravě Zábřehu jako běžné RLP. V případě potřeby je však kdykoliv připraveno zasahovat na území celého kraje právě pro účel speciálních transportů. Vozidlo bylo pořízeno s vlastních prostředků ZZS MSK za podstatného přispění dotace z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů.
„Moravskoslezský kraj coby zřizovatel záchranky, vkládá ročně do této příspěvkové organizace stovky milionů korun, investuje do jejího rozvoje a obnovy majetku. Neustále je totiž nutné modernizovat vybavení zdravotnické záchranné služby, aby byla připravena kdykoliv okamžitě zasáhnout a poskytla vysoce kvalitní služby všem pacientům, kteří potřebují akutní přednemocniční péči,“ uvedl náměstek hejtmana pro zdravotnictví Martin Gebauer.
Upozornil, že ZZS MSK je druhou největší záchrannou službou a jednou z nejvytíženějších v České republice. Loni moravskoslezští záchranáři zasahovali ve více než 102 tisících případech, což je o 4 tisíce pacientů více než v roce 2015 a o 10 tisíc více než v roce 2011.
Dodal, že zdravotnická záchranná služba je ze dvou třetin financována Moravskoslezským krajem, zbylé finanční prostředky tvoří výnosy z činnosti samotné organizace a plateb zdravotních pojišťoven. Kraj na provoz záchranky loni přispěl přes 373 milionů korun a mimo jiné investoval 2,142 milionu korun do plynofikace výjezdové základny Opava a přípravných projektů k zateplení výjezdových stanovišť v Opavě a Havířově.
„Letos dostanou záchranáři vyšší příspěvek na provoz - téměř 403 milionů korun, ve kterém bude zohledněno navýšení tarifních platů. Pokud jde o investice, mohou počítat s 15 miliony z krajského rozpočtu na zateplení výjezdových stanovišť v Opavě a Havířově,“ upřesnil náměstek hejtmana Martin Gebauer.
O fondu zábrany škod
Fond zábrany škod je zřízen zákonem č. 168/1999 Sb., a věcně ho spravuje Česká kancelář pojistitelů, profesní organizace pojišťoven, které jsou oprávněny na území České republiky provozovat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Tyto pojišťovny do fondu zábrany škod odvádí ročně 3 % z přijatého pojistného z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Prostředky z fondu jsou rozdělovány mezi základní složky IZS, tedy hasiče, policisty a záchranáře, ostatní složky IZS a subjekty realizující projekty vedoucí ke zvýšení bezpečnosti na silnicích a programy prevence v oblasti škod z provozu vozidel. Více informací: www.fondzabranyskod.cz.
PhDr. Lukáš Humpl
Tiskový mluvčí ZZS MSK
Výjezdová činnost ZZS MSK za rok 2016
Uplynulý rok znamenal pro posádky Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje období intenzivní práce. Naše týmy vyjížděly k pacientům ve více než sto sedmnácti tisíci případech a zasahovaly přitom u celkem 102 413 pacientů, což je o čtyři tisíce více, než v roce 2015 (a o deset tisíc více, než v roce 2011). Sanitní speciály tedy za den vyjížděly průměrně ve 322 případech a posádky při nich ošetřovaly 280 nemocných či zraněných.
Krajské zdravotnické operační středisko (KZOS) a Informační centrum (IC)
Operátorky a operátoři KZOS vedli v období uplynulého roku 382 512 hovorů, což je o dva a půl tisíce více oproti roku 2015. Na tísňových linkách ZZS proběhlo téměř 171 tisíc volání. Téměř dvě stě dvanáct tisíc telefonátů pak vedli s operátory dalších složek IZS, vlastními výjezdovými posádkami, zdravotnickými zařízeními či jinými subjekty. Dalších několik tisíc hovorů přijalo Informační centrum záchranné služby, které řeší netísňové telefonáty a dotazy.
Tělesná onemocnění
Dominující část výjezdů našich posádek je z důvodu náhle vzniklého nebo prudce zhoršeného tělesného onemocnění a těchto pacientů ošetřili záchranáři na území Moravskoslezského kraje přes padesát sedm tisíc. V 540 případech bylo nutno tyto nemocné resuscitovat, neboť u nich došlo k selhání základních životních funkcí, další téměř tisícovce postižených již bohužel záchranáři nedokázali pomoci. Ve více než třech tisícovkách případů jsme byli voláni k nemocným s cévní mozkovou příhodou. S akutními koronárními obtížemi bylo ošetřeno přes 1700 pacientů. Mezi mnohé další důvody výjezdů k interním stavům patřily dechové obtíže, bolesti na hrudi, epileptické nebo astmatické záchvaty a jiné.
Úrazy
Záchranáři rovněž ošetřovali dvacet tisíc pacientů, kteří utrpěli nějaký úraz či nehodu. Většina jich byla spíše lehkých či středně těžkých a bezprostředně neohrožovaly život postiženého. Dvě stě šedesát zraněných však bylo ve vážném stavu; stovku osob s úrazy pak musely naše posádky resuscitovat. Lékaři záchranné služby již nemohli zachránit 114 postižených, tedy o třináct méně, než v roce 2015. Ti na následky svých zranění zemřeli buď ještě před příjezdem posádky, nebo záchranáři prohráli boj o jejich život v průběhu zásahu.
Onemocnění psychiatrická a sebevraždy
Záchranáři vyjížděli také k nemocným s psychickými obtížemi, kterých ošetřili téměř pět tisíc. Jednalo se především o pacienty s depresemi, akutními psychotickými stavy, ale také například se závislostmi. V 579 případech jsme dále zasahovali u lidí, u nichž došlo k sebe poškozování nebo se pokusili o sebevraždu. Ve vážném stavu bylo osm desítek z nich, šestnáct těchto pacientů záchranáři oživovali a sedmdesát dalších, k nimž naše posádky přijely, si záměrně přivodilo smrt. Toto číslo samozřejmě není konečné - k řadě dokonaných suicidií ZZS nevyjíždí, u dalších jsou okolnosti nejasné a lékař záchranné služby proto událost jako suicidium neuzavírá.
Resuscitace
Záchranáři v našem kraji resuscitovali v minulém roce celkem 993 pacientů, u nichž došlo k selhání základních životních funkcí. Přibližně ve čtyřiceti procentech případů byli úspěšní, podařilo se jim obnovit činnost srdce a pacienta následně předali do další péče ve zdravotnickém zařízení.
Výjezdy sanitních vozidel
K pacientům v Moravskoslezském kraji vyjíždělo více, než šest desítek posádek ZZS. Celkový počet výjezdů sanitních vozidel přesáhl počet 117 000, což je o pět tisíc více, než v roce 2015. Důvodem je samozřejmě jednak rostoucí počet ošetřených pacientů, ale také pokračující nárůst posádek v tzv. setkávacím systému.
Záchranná služba disponuje dvěma typy výjezdových skupin: s lékařem a bez lékaře. Lékařské posádky zasahují v systému rychlé lékařské pomoci (RLP) nebo rendez-vous (RV). Tyto týmy uskutečnily v roce 2016 sedmadvacet tisíc zásahů. V režimu rychlé zdravotnické pomoci (RZP) bylo minulý rok realizováno více než 90 tisíc zásahů, což znamená ve srovnání s rokem 2015 nárůst o pět tisíc (ve srovnání s rokem 2011 je to více o 20 000 zásahů!). Právě posádky rychlé zdravotnické pomoci jsou v některých místech kraje a především v Ostravě, stále vytíženější.
Dvacetiminutový limit dojezdu na místo události (požadovaný zákonem o ZZS) splnily naše posádky v 98% případů.
Letecká záchranná služba
ZZS MSK disponuje kromě sanitních vozidel také vrtulníkem letecké záchranné služby. Vrtulník s volacím znakem „Kryštof 05“ má na svém kontě v minulém roce celkem 563 misí a posádky přitom strávily v akci více než sedm set hodin. Primárních misí přitom bylo 475. Další vzlety uskutečnili letečtí záchranáři pro vážně nemocné či zraněné, které transportovali ze zdravotnických zařízení zpravidla na specializovaná pracoviště fakultních nemocnic. Osm desítek letů záchranářského vrtulníku proběhlo v nočních hodinách.
Dne 31. prosince 2016 ukončila po třinácti letech provozování LZS Ostrava firma Delta Systém Air, která byla od 1. ledna 2017 nahrazena rakouskou společností Helikopter Air Transport.
PhDr. Lukáš Humpl
Tiskový mluvčí ZZS MSK
Copyright ©