Přihlášení
Zapomenuté heslo
„Vláda uvolnila na žádost ministra Hamáčka prostředky na mimořádné odměny pro policisty a hasičský záchranný sbor, což jsou dvě složky IZS. Třetí složkou, která snad ještě s větší intenzitou či nasazením z hlediska ohrožení covid-19, je zdravotnická záchranná služba. Ta kromě toho, že vyjíždí na primární zásahy ke všem pacientům včetně covid pozitivních, prováděla speciální převozy covid pozitivních pacientů a zapojila se také do odběrů pacientů doma. Proto bych chtěl formou usnesení poprosit pana ministra, aby o záchranářích na vládě jednal a vyjednal uvolnění přiměřené částky na mimořádné odměny z ministerstva financí,“ poprosil na zdravotnickém výboru na konci dubna poslanec za Ano a bývalý šéf královéhradecké záchranky Jiří Mašek. Usnesení následně výbor přijal.
Na návrh Aleny Gajdůškové (ČSSD) také výbor odsouhlasil usnesení, ve kterém vyzývá ministerstvo, aby připravilo a poskytlo zaměstnancům zdravotnických zařízení zvláštní příplatky ve vazbě na rizikovost pracovního prostředí. „MPSV plošně navrhlo speciální příplatky pracovníkům v sociálních službách. Jsem přesvědčena o tom, že by si totéž zasloužili i pracovníci ve zdravotnictví. Mělo by to být pro pracovníky v první linii, ale i pro ty, kdo se potkávají s potencionálně nakaženými, a za třetí pro všechny zdravotníky, kteří zajišťují chod zdravotnických zařízení,“ domnívá se Alena Gajůšková. „Ministerstvo zdravotnictví slíbilo, že zdravotníkům v první linii budou deklarovány nějaké částky, což ale podle našich informací neplní. Naopak máme informace, že lidé mají dostat méně,“ přidává se Hana Aulická Jírovcová (KSČM).
To ovšem ministr zdravotnictví vyvrací. „Není to tak černobílé. Vydal jsem už před časem pokyn, že v přímo řízených organizacích, což jsou nemocnice nejvíce zatížené, jako Bulovka, VFN a další, zaměstnanci v první linii odměny dostávají. Pak jsou tu ale krajská zařízení, kde je to složitější, protože na rozdíl od MPSV nemáme dotace a řešíme to skrze zdravotní pojišťovny. Proto jsme chtěli navýšení plateb za státní pojištěnce. Teď připravujeme novou úhradovou vyhlášku a chceme těmto segmentům dát bonifikace skrze veřejné zdravotní pojištění. Napřímo ale můžeme ovlivnit naše nemocnice, kde mohu dát příkaz ředitelům, aby zdravotníky odměnili, a nemám informace o tom, že by tomu tak nebylo. I nyní medializovaný případ v Nemocnici Na Homolce byl zcela překroucený – ti, kdo se starají o covidové pacienty, dostávají velmi dobré, nadstandardní odměny, a jen těm, kdo nepracují, protože je péče v útlumu, byly sníženy mimořádné odměny – což je logické,“ vysvětlil poslancům ministr Vojtěch.
V návaznosti na usnesení o odměnách pro záchranáře ministerstvo na vládu připravilo usnesení o návrhu na jednorázovou odměnu určenou pro zdravotnické pracovníky 14 poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, kteří se v době epidemie podíleli na plnění úkolů stanovených krizovými a mimořádnými opatřeními ministerstva zdravotnictví. Záchrankám by tímto měly být navýšeny disponibilní prostředky na odměny zdravotnických pracovníků o více než 1,1 miliardy korun. K tomu by pak ještě mělo jít 28 milionů na krytí nezbytných výdajů spojených s vytvořením a provozem mobilních odběrových týmů. Celkem by tak přes 1,15 miliardy mělo být uvolněno z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa, položka Vládní rozpočtová rezerva.
„Celkový objem finančních prostředků se skládá z 840 430 170 Kč určených na odměny zaměstnancům, včetně odvodů činí celkem 1 124 495 568 Kč, a dále zahrnuje 28 000 000 Kč na pokrytí nezbytných nákladů ad hoc vytvořených mobilních odběrových týmů u 14 poskytovatelů ZZS, neboť jejich provoz, vybavení a zdravotnické výkony nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění,“ píše se v předkládací zprávě materiálu. „Je žádoucí, aby vláda ČR projevila uznání pracovního nasazení zdravotnických pracovníků poskytovatelů ZZS a zabezpečila jim prostřednictvím rozpočtu ministerstva zdravotnictví, resp. rozpočtu krajů, vyplacení jednorázové odměny pro lékaře a nelékařské pracovníky poskytovatelů ZZS v celkovém počtu zaměstnanců 7 003,6 úvazku za období od 1.3. 2020 do 31.5.2020 ve výši 40 tisíc Kč/měsíc a úvazek 1,0,“ stojí ve zprávě.
Již od 1. března 2020 přitom byly postupně u všech 14 poskytovatelů zdravotnické záchranky vytvářeny mobilní odběrové týmy složené většinou ze tří členů, kteří vyjížděli k odběrům vzorků u pacientů, u nichž bylo indikováno podezření z nákazy covid-19. Záchranky tak zavedly do systému svého běžného provozu speciální tým spolu s vyčleněným vozidlem a nezbytnými prostředky, jako jsou osobní ochranné prostředky, dezinfekční prostředky či speciální kontejnery na převoz infekčních vzorků, aby zajistily splnění nové povinnosti odebírat biologické vzorky pacientů pro testování přímo v domácnostech.
„Činnost ZZS nelze přerušit nebo řešit pomocí home office. Současně s tím po celou dobu řešení epidemie covid-19 zajišťovala všechna zdravotnická operační střediska poskytovatelů ZZS v režimu 7/24 komunikaci s veřejností, zodpovídala dotazy do doby zprovoznění společné informační linky 1212, a to vše nad rámec své vlastní činnosti,“ píše důvodová zpráva. „Poskytovatelé ZZS nedisponují personálními rezervami a s ohledem na specifičnost jejich odbornosti nebylo ani možné významně využít možnosti nařízení výkonu pracovní povinnosti. Pokud tak byl záchranář nucen čerpat během epidemie ošetřování člena rodiny, znamenalo to, že jiný záchranář jej musel nahradit svojí přesčasovou prací. V případě, že se záchranář dostal do kontaktu s rizikovým pacientem a byl bezpříznakový, sloužil dál a karanténa v tomto případě (pouze) pro zdravotníky se nepoužila,“ dodává zpráva.
Podle ní tak byli zdravotníci při výkonu svého povolání v tomto období vystaveni zvýšenému infekčnímu riziku a jejich práce byla psychicky i fyzicky velmi náročná. „Kromě toho zdravotničtí pracovníci poskytovatelů ZZS poskytují nad rámec své pracovní doby, tedy ve svém vlastním volnu, podporu na tzv. tísňové lince psychosociální podpory, která je součástí linky 1212 a funguje jako podpora pro všechny zdravotnické pracovníky v ČR. Tato linka je velmi vytížená, neboť zdravotničtí pracovníci jsou po celou dobu řešení epidemie covid-19 vystaveni zvýšené stresové zátěži,“ doplňuje důvodová zpráva.
Záchranáři, jak už bylo naznačeno výše, nebyli ve čtvrtek jediní, komu vláda odsouhlasila mimořádné odměny. Na návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) kývla i na mimořádné odměny pro zaměstnance v sociálních službách. Ti, kteří se po dobu krize starali o seniory a zdravotně postižené nakažené koronavirem, mohou dostat odměny až 40 tisíc korun za měsíc. Na desetitisícové odměny pak podle MPSV dosáhnou i zaměstnanci zařízení, do kterých infekce nepronikla. Celkem tak odměny dostane až 144 tisíc zaměstnanců v sociálních službách. Dotace ve výši 5,2 miliardy korun půjde na všechny zaměstnance v sociálních službách, ovšem kromě zdravotnických pracovníků, které nelze touto dotací vyplatit, ježto spadají do gesce ministerstva zdravotnictví. Oceněni tak budou nejen pracovníci v přímé péči, ale i ostatní zaměstnanci sociálních služeb, kteří pomáhali zajistit fungování zařízení (tedy například kuchaři, uklízeči nebo údržbáři).
Zdroj: MPSV
Všichni poskytovatelé sociálních služeb budou moci žádat o dotaci na odměny pro své zaměstnance za období od 13. března do 31. května; o dotaci si ale mohou zažádat nejdříve od 21. května. Podle zákona musí být poté dotační titul zveřejněn po dobu alespoň 30 dní. Veškeré informace budou dostupné na webu MPSV, které chce urychlit výplatu dotace tak, aby ji poskytovatelé obdrželi do poloviny července.
Michaela Koubová
Zdroj: zdravotnickydenik.cz
Sigmund
Copyright ©