Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Dne 30. 8. 2021 prezident republiky podepsal novelu zákona, kterou se měnil zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, která měla mimo jiné umožnit členům posádek ZZS a operátorům ZOS ze ZZS po odpracování 20 let odejít do důchodu o pět let dříve bez krácení výše důchodu.

Více se lze dočíst v aktualitě ze dne 31. 7. 2021 pracovníci IZS budou mít nárok na předčasný důchod bez krácení penze a v aktualitě ze dne 15. 7. 2021 MUDr. Jiří Mašek, bývalý ředitel ZZS KHK podal pozměňovací návrh, aby členové IZS mohli odcházet do starobního důchodu už v 60 letech. 

Nicméně hned po schválení v PS PČR tehdejší ministryně práce Maláčová upozornila, že je v zákoně chyba, která fakticky neumožní předčasný důchod záchranářům přiznat. Senát tuto chybu neopravil a bez projednávání poslal novelu prezidentovi k podpisu a zde se jeho podpisem kruh uzavřel. Jelikož účinnost tohoto ustanovení zákona byla odložena až od ledna 2023, tak záchranářská obec v dobré víře doufala, že se během roku 2022 podaří chybu v původním znění zákona napravit a záchranáři budou moci od roku 2023 odejít do důchodu bez sankcí o pět let dříve.

Teď to ovšem vypadá, že tomu tak nebude a že z původních pěti let zbyde jakási pára nad hrncem, neboli z prdu kulička. Nový minstr práce a sociálních věcí Martin Jurečka totiž uchopil opravu po svém a navrhl nepříjemné změny. Jednak z původního zákona odebral zaměstnance ostatních složek IZS a ponechal jen pracovníky ZZS, kteří budou zařazeni do 4. kategorie, z čehož bychom se mohli radovat, ale jen na první pohled. U zaměstnanců ZZS dochází k dalším úpravám, které velmi výrazně omezí dobu pro přiznání předčasného důchodu bez krácení penze. Jurečkovo ministerstvo předložilo návrh, který má celou věc řešit v rámci legislativy, která řeší nárok na dřívější odchod do důchodu pro tzv. náročné profese (zařazené do 4. kategorie), kam pracovníky ZZS na rozdíl od HZS a PČR zařadilo.

Nově by již ale pro získání předčasného důchodu bez sankcí nestačilo 20 let ve službě. Podle připraveného návrhu se má za každých 184 odpracovaných směn důchodový věk snížit cca o 1 měsíc, což letmým propočtem znamená minimálně cca snížení věku o 1 rok za každých 10 let v náročné profesi. Posunout se má také platnost, a to ze začátku roku 2023 na červenec 2023. Další vidle, které jsou vhozeny do dnes platného znění zákona je fakt, že nová úprava stanoví, že počítat by se měly všechny náročné práce 4. kategorie až od roku 2001. Dřívější práce nebudou brány v potaz, protože tehdy ještě neexistoval zákon o ochraně veřejného zdraví, podle kterého se pracovní kategorie určují. V některých případech ale může i zde vzniknout problém s dokládáním náročné práce, protože zaměstnavatelé mají ve většině případů povinnost evidovat tuto práci pouze po dobu 10 let. Nárok se tedy nebude počítat od roku 1992 (jako odchodné), kdy vznikla první vyhláška o ZZS, ale téměř o deset let později, což v přepočtu vezme každému zhruba další možný 1 rok dřívějšího odchodu do důchodu v pravidlech z nově navržené úpravy.

A tak se ptám. Co by vlastně zůstane z předčasných důchodů pro záchranáře dle nově navrhované úpravy? No právě ta z prdu kulička, protože pro stejnou úlevu, která byla schválena dříve, by záchranáři museli odpracovat 50 let!

Takže to s předčasnými důchody nakonec dopadne pravděpodobně stejně, jako už v minulosti se sociálním programem pro záchranáře, který se na sklonku roku 2008 podařilo dostat do tehdy chystaného prvního zákona o ZZS, ale který nikdy nespatřil světlo světa a zákon o ZZS z roku 2011 už celou osmou část (pro lepší představu text viz níže) neobsahoval. Nakonec jakýmsi přílepkem bylo záchranářům přiznáno alespoň odchodné, které se počítá právě od září roku 1992 (předčasný důchod se má počítat až od roku 2001), kdy vznikla vyhláška o ZZS.

Takže se musíme nechat překvapit, ale za sebe už si zvykám na tu z prdu kuličku. Kdo je připraven, není překvapen.

Sociální program pro členy výjezdových skupin ZZS byl 19. 11. 2008 schválen vládou 

ČÁST OSMÁ
NĚKTERÉ NÁLEŽITOSTI ČLENŮ VÝJEZDOVÝCH SKUPIN A DALŠÍCH OSOB
 

§ …

(1) Člen výjezdové skupiny, vykonává své povolání v pracovním poměru k poskytovateli zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby alespoň 15 let, má nárok na ozdravný pobyt k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 dnů nepřetržitě v kalendářním roce. Ozdravným pobytem se rozumí poskytnutí léčebně rehabilitačních zdravotních služeb.

(2) Ozdravný pobyt organizuje a náklady s ním spojené hradí poskytovatel zdravotnické záchranné služby. Účast na ozdravném pobytu se považuje za výkon práce v rozsahu, který připadá na 2 týdny při rovnoměrném rozvržení pracovní doby.

(3) Členovi výjezdové skupiny, který nemohl ozdravný pobyt v kalendářním roce nastoupit pro překážky na jeho straně, nárok na ozdravný pobyt zaniká. Nemohl-li člen výjezdové skupiny nastoupit ozdravný pobyt pro překážky na straně poskytovatele zdravotnické záchranné služby, určí mu poskytovatel zdravotnické záchranné služby nástup na ozdravný pobyt v následujícím kalendářním roce.
 

§ …

Jednorázové odškodnění ve výši 230 000 Kč se poskytne členovi výjezdové skupiny, jehož pracovní poměr k poskytovateli zdravotnické záchranné služby skončil v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
 

§ …

(1) Zemře-li člen výjezdové skupiny následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je poskytovatel zdravotnické záchranné služby povinen každému po něm pozůstalému poskytnout jednorázové odškodnění při úmrtí.

(2) Pro účely poskytnutí jednorázového odškodnění při úmrtí se za pozůstalého považuje manžel, manželka, druh, družka, registrovaný partner, nezaopatřené dítě a za podmínky, že člen výjezdové skupiny byl povinen poskytovat výživu, také jeho rodič nebo další osoba.

(3) Výše jednorázového odškodnění při úmrtí činí pětinásobek průměrného měsíčního výdělku zemřelého zdravotnického pracovníka.
 

§ …

(1) Člen výjezdové skupiny, který vykonával své povolání v pracovním poměru k poskytovateli zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby alespoň 10 let a dosáhl věku 50 let, má nárok na jednorázové odchodné; to neplatí, jestliže jeho pracovní poměr skončil okamžitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr.

(2) Základní výměra odchodného činí 1 průměrný měsíční výdělek a za každý další ukončený rok pracovního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto výdělku. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek průměrného měsíčního výdělku.
 

§ …

(1) Bývalý člen výjezdové skupiny, který vykonával své povolání v pracovním poměru k poskytovateli zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby alespoň 15 let a dosáhl věku 50 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho pracovní poměr skončil okamžitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr.

(2) Výsluhový příspěvek náleží za 15 let nepřetržitého trvání pracovního poměru podle odstavce 1 ve výši 20 % průměrného měsíčního výdělku. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok trvání takového pracovního poměru o 3 % průměrného měsíčního výdělku, za dvacátý první a každý další ukončený rok trvání takového pracovního poměru o 2 % průměrného měsíčního výdělku a za dvacátý šestý a každý další ukončený rok trvání takového pracovního poměru o 1 % průměrného měsíčního výdělku. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 50 % průměrného měsíčního výdělku.

(3) Při opětovném vzniku pracovního poměru podle tohoto zákona zaniká zdravotnickému pracovníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku pracovního poměru.

Sigmund