Ve sněmovně se scházejí návrhy na změny v reformě zdravotnictví
Ve sněmovně se už scházejí pozměňovací návrhy k vládním předlohám reformujícím zdravotnictví. Ve zdravotnickém výboru se bude příští týden debatovat například o úpravě interrupcí nebo o délce dojezdové doby záchranné služby k pacientům.
Z jedné z novel s největší pravděpodobností vypadne nesouvisející ustanovení, které by umožnilo úřadům dál tajit platy a odměny úředníků. ČTK to řekli předseda a místopředseda výboru Boris Šťastný (ODS) a Jiří Štětina (VV).
Poslanci nyní projednávají tři reformní kodexy. Jde o návrh zákona o zdravotních službách, předlohu o speciálních zdravotních službách a návrh zákona o záchranné službě. První dva odolaly návrhu opozice na zamítnutí už v prvním čtení. Reforma přináší i takzvaný změnový zákon a novelu o veřejném zdravotním pojištění.
Několik pozměňovacích návrhů už dorazilo i k návrhu zákona o zdravotních službách. Podle Šťastného, jenž je zpravodajem tisku, nejsou rázu, že by měly reformu zlikvidovat. „Musí se napsat lépe interrupce, musí se opravit řada věcí týkajících se přeregistrace,“ uvedl. Změny, které by reformu zbořily, podle něho budou bez šance.
Legislativní náměstek ministerstva zdravotnictví Martin Plíšek ČTK řekl, že podle poslední dohody by interrupce v tomto reformním balíku neměly být nově upraveny. Budou až v jiné normě. Ministerstvo je mělo v návrhu zákona o speciálních službách, strhla se ale debata o interrupcích pro cizinky, tak je vyřadilo. „Do (obecného) zákona o zdravotních službách dáme odkaz, že platí úprava z 80. let a že je to jedna ze zdravotních služeb,“ uvedl.
Ze změnového zákona navrhne Šťastný vypustit ustanovení změny zákona o poskytování informací, které by vedlo k utajování úřednických platů a odměn. „To zlikvidujeme na výboru,“ řekl jeho předseda. Už dnes navrhl poslancům vypustit z předlohy ustanovení na žádost Jana Vidíma (ODS) branný a bezpečnostní výbor.
Pozměňovací návrhy se scházejí také k předloze o záchranných službách, která mimo jiné zvyšuje mezní dobu pro dojezd sanitky k pacientovi o pět na 20 minut. Podle zpravodaje tisku ve výboru Štětiny o tom ještě bude diskuse, osobně se přiklání k ponechání 15 minut. „Bojíme se ale právníků, kteří si už nyní stěžují, že záchranka přijela za 16 minut,“ uvedl.
Výbor zřejmě předlohu upraví tak, aby se do krajského systému záchranných služeb mohli zapojit na základě smlouvy i soukromí provozovatelé. Další návrh se týká například sociálních podmínek záchranářů. Měly by být stejné, jako je mají členové ostatních složek integrovaného záchranného systému.
Obecnou debatu s takzvaným načtením pozměňovacích návrhů k předlohám povedou členové výboru v úterý. Hlasovat by o nich měli na dalším zasedání ve čtvrtek. Sněmovna by mohla projednat reformní zdravotnické zákony ve druhém a zřejmě i třetím závěrečném čtení na schůzi, která by měla začít koncem srpna.
Zdroj: zdn.cz
Připomeňme si, ja vypadal sociální program v návrhu zákona z roku 2008
Část osmá
NĚKTERÉ NÁLEŽITOSTI ČLENŮ VÝJEZDOVÝCH SKUPIN A DALŠÍCH OSOB
§ 20
(1) Člen výjezdové skupiny, který vykonává své povolání v pracovním poměru k poskytovateli zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby alespoň 15 let, má nárok na ozdravný pobyt k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 dnů nepřetržitě v kalendářním roce. Ozdravným pobytem se rozumí poskytnutí léčebně rehabilitačních zdravotních služeb.
(2) Ozdravný pobyt organizuje a náklady s ním spojené hradí poskytovatel zdravotnické záchranné služby. Účast na ozdravném pobytu se považuje za výkon práce v rozsahu, který připadá na 2 týdny při rovnoměrném rozvržení pracovní doby.
(3) Členovi výjezdové skupiny, který nemohl ozdravný pobyt v kalendářním roce nastoupit pro překážky na jeho straně, nárok na ozdravný pobyt zaniká. Nemohl-li člen výjezdové skupiny nastoupit ozdravný pobyt pro překážky na straně poskytovatele zdravotnické záchranné služby, určí mu poskytovatel zdravotnické záchranné služby nástup na ozdravný pobyt v následujícím kalendářním roce.
§ 21
Jednorázové odškodnění ve výši 230 000 Kč se poskytne členovi výjezdové skupiny, jehož pracovní poměr k poskytovateli zdravotnické záchranné služby skončil v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
§ 22
(1) Zemře-li člen výjezdové skupiny následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je poskytovatel zdravotnické záchranné služby povinen každému po něm pozůstalému poskytnout jednorázové odškodnění při úmrtí.
(2) Pro účely poskytnutí jednorázového odškodnění při úmrtí se za pozůstalého považuje manžel, manželka, druh, družka, registrovaný partner, nezaopatřené dítě a za podmínky, že člen výjezdové skupiny byl povinen poskytovat výživu, také jeho rodič nebo další osoba.
(3) Výše jednorázového odškodnění při úmrtí činí pětinásobek průměrného měsíčního výdělku zemřelého zdravotnického pracovníka.
§ 23
(1) Člen výjezdové skupiny, který vykonával své povolání v pracovním poměru k poskytovateli zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby alespoň 10 let a dosáhl věku 50 let, má nárok na jednorázové odchodné; to neplatí, jestliže jeho pracovní poměr skončil okamžitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr.
(2) Základní výměra odchodného činí 1 průměrný měsíční výdělek a za každý další ukončený rok pracovního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto výdělku. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek průměrného měsíčního výdělku.
§ 24
(1) Bývalý člen výjezdové skupiny, který vykonával své povolání v pracovním poměru k poskytovateli zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby alespoň 15 let a dosáhl věku 50 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho pracovní poměr skončil okamžitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr.
(2) Výsluhový příspěvek náleží za 15 let nepřetržitého trvání pracovního poměru podle odstavce 1 ve výši 20 % průměrného měsíčního výdělku. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok trvání takového pracovního poměru o 3 % průměrného měsíčního výdělku, za dvacátý první a každý další ukončený rok trvání takového pracovního poměru o 2 % průměrného měsíčního výdělku a za dvacátý šestý a každý další ukončený rok trvání takového pracovního poměru o 1 % průměrného měsíčního výdělku. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 50 % průměrného měsíčního výdělku.
(3) Při opětovném vzniku pracovního poměru podle tohoto zákona zaniká zdravotnickému pracovníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku pracovního poměru.
Sigmund
