Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Vážené kolegyně a vážení kolegové,

dne 4. 10. 2019 se v perle Jižní Moravy - Lednici konal XIII. sněm Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb ČR (dále Komora), během kterého jsme se ohlíželi za uplynulým rokem a diskutovali nad dalším směřováním komory. Při této příležitosti došlo v naší organizaci k několika změnám, zejména na pozici prezidenta. Je mi velkou ctí, že jsem mohl přebrat „žezlo“ od předchozího prezidenta Bc. Tomáše Ježka, a díky vaší důvěře jsem byl zvolen prezidentem KZ ZZS ČR. Vložená důvěra je velmi zavazující a doufám, že ji nezklamu a budu co nejlépe plnit naše společné cíle a vize.

Přestože je funkce, kterou v komoře nyní zastávám, zvaná prezident, není v mé moci udělovat amnestie a řády, nemám svého tiskového mluvčího, ani nafukovací člun a místo slavnostní inaugurace se s vámi mohu podělit jen o několik slov a plánů do budoucna.

V první řadě bych chtěl poděkovat všem našim členům, kteří jsou duší a tělem naší Komory, že mají zájem o svou profesi a není jim lhostejné, co se s naším oborem děje a bude dít. Jste nejdůležitější a nejzásadnější prvek naší organizace. Naše Komora má tak díky vám morální a faktickou sílu vést rovnocenná jednání s profesními, vládními, vzdělávacími a dalšími institucemi. Za dobu své existence jsme si vybudovali mezi partnery pevné místo a přímo ovlivnili mnoho zásadních věcí v našem oboru. Je skvělé a inspirující, že dění v Komoře sleduje i velké množství kolegů, odborné a laické veřejnosti, kteří nejsou našimi členy. Potřebujeme podporu široké odborné veřejnosti a také vzájemnou spolupráci a respekt.

Chci také poděkovat všem svým předchůdcům, ale také současným kolegům z předsednictva a revizní komise. Už jen z toho důvodu, aby vydrželi a táhli „tu káru se mnou“. Být angažovaný, dělat věci navíc, se nikdy moc nenosilo. Velmi si vážím jejich ochoty jít s "kůží na trh", věnovat volný čas rozvoji naší profese, a to vše dobrovolně, bez nároku na honorář a s rizikem „trestu za dobře odvedenou práci“. Udělali velké množství mravenčí práce, která není možná na první pohled vidět, ale má vliv na současnost a budoucnost naší profese.

Zdravotnictví se nám proměňuje pod rukama a s ním se mění i ZZS. Není čas se zastavovat a příliš se ohlížet, je třeba držet tempo a nebýt překvapen z překvapení. Snížila se dostupnost primární péče. V roce 2017 využilo ZZS 10 procent veškeré populace. Chybí síť urgentních příjmů…. Záchranná služba zůstala „na ulici sama“.

Situace se v dohledné době zásadně nezmění. Nejsem si jist, jak dlouho bude ve společnosti rezonovat v poslední době hojně medializované téma nadužívání ZZS. Možná jen do té doby, než si „suspektní“ pacient uvědomí, že by to mělo znamenat omezení dostupnosti jediné služby, která je schopna „na ulici“ primárně zasáhnout. Najde se takový zástupce lidu, odvážná politická strana, která dobrovolně omezí lidu dostupnou službu? Stane se něco v době, kdy výdaje na ZZS jsou pouze 2 procenta z celkových výdajů na zdravotnictví, v době, kdy byl zrušen i třicetikorunový poplatek za návštěvu lékaře?

V odborné společnosti se řeší úbytek lékařů. A jak je to u NLZP? Většina je v „klídku“, úbytek nelékařů se přeci ZZS netýká. Na některých ZZS se již blíží doba nedostatku záchranářů. Končí vyšší odborné školy a záchranář získá svou kvalifikaci již jen na vysokých školách. Zájemce o studium a absolventy odrazuje bezprecedentní povinná roční praxe u lůžka, kterou nemá žádný jiný nelékařský obor. V rámci boje o pracovní sílu nemocnice začínají přeplácet záchranáře a nabízejí jim zajímavé benefity, které záchranky neumí. Fakultní nemocnice dokáží nabídnout vyšší plat, ubytování ve vlastním zařízení a stravování za „pár korun“. A to vše v teple a suchu.

Neděje se toho málo. Neznamená to však rezignovat a postupně v práci zestárnout. Je určitě potřebné upozorňovat na zneužívání a nadužívání ZZS, ale tendenčně a populisticky neohýbat argumenty. Komora podpoří každý rozumný návrh, který nebude mít negativní vliv na kvalitu a bezpečí poskytované péče. Ale nemůže to být naším ani společensky jediným tématem. Musíme se soustředit na problémy, které dokážeme ovlivnit nyní a na kterých dokážeme spolupracovat s dalšími partnery. Přestat plýtvat silami a časem a netočit se v kruhu. Řešit témata, která nám pomohou zvyšovat odbornost a zlepšovat pracovní a sociální podmínky.

Hlavními prioritami, kterým se chci v KZ ZZS ČR věnovat, jsou:

• plnění závazků daných každoročním sněmem KZ ZZS ČR,
• spolupráce s profesními a odbornými organizacemi a společný postup v prosazování změn a návrhů a hledání konsensuálních a mezioborových řešení,
• rozvoj kvalifikačního a celoživotního vzdělávání a zvyšování odborné úrovně ve spolupráci s odbornými společnostmi,
• prosazování připomínek KZ ZZS ČR v chystaných legislativních změnách,
• podpora sociálních témat, jako jsou možnosti předčasného odchodu do důchodu, nabídky rehabilitačních programů, navýšení platových tarifů, výjezdových příplatků apod. ve spolupráci s AZZS ČR,
• podílení se na zlepšování dobrého jména ZZS mezi odbornou a laickou veřejností.

Ve vzduchu stále visí vznik České komory zdravotnických pracovníků. Budeme součástí jedné množiny nelékařů napříč obory, či budeme usilovat o svou vlastní komoru? Podpoříme objevující se myšlenky na vznik nadačního fondu, jehož účelem by měla být podpora rodin zaměstnanců záchranných služeb, kteří zemřeli při výkonu práce, nebo v přímé souvislosti s ní, nebo pro její výkon a záchranářům těžce tělesně postiženým následkem zranění / onemocnění utrpěného v přímé souvislosti s výkonem práce?

Čekají nás ještě další výzvy. Nejde slíbit, že splníme vše a že to bude hned. Není to sprint, ale jeden maraton za druhým. Můžeme samozřejmě počkat, až to za nás někdo vyřeší, ono to přeci vždycky nějak dopadne, že? Vždy se najde někdo, kdo přesně ví, co nejlepšího udělat pro naše „dobro“. Nebo se můžeme pokusit společně ovlivnit maximum věcí, které dokážeme, a spolurozhodovat o své budoucnosti. Ono to všechno ve výsledku bude mít přímý vliv na to, kolik peněz nám „zacinká v kasičkách“. Jestli získáme některé zasloužené výhody za službu pro společnost a jestli se nám bude dobře pracovat a budeme mít rádi sami sebe a svou práci. Nezískáme tím jen my, ale i naši pacienti.

Pokud vás zaujali naše cíle, budeme rádi, když nás podpoříte nejen členstvím, ale i aktivním přístupem a nabídkou spolupráce. Nebo nám držte alespoň palce.

Mgr. Radomír Vlk

prezident

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

e-mail: prezident@komorazachranaru.cz

www.komorazachranaru.cz