Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Když letos v dubnu klatovský soud pravomocně rozhodl, že zdravotní sestra Petra J. má nárok na doplacení mzdy, kterou jí sušická nemocnice jako zaměstnavatel krátila o půlhodinové přestávky na oběd, očekávaly další více než dvě desítky tamních zdravotníků, že rozsudek postačí k tomu, aby se domohli stejného požadavku už mimosoudní cestou. Jenže se tak nestalo.

Čti také Sestra vyhrála soud s nemocnicí za směny na ZZS o doplacení mzdy. V Olomouci jsme obdobný spor vyhráli už v roce 2005

Vedení špitálu trvá na projednání všech 25 žalob, kterými se zdravotnický personál záchranné služby domáhá zmiňovaných doplatků za předloňský rok, kdy záchranka spadala ještě pod nemocnici. „Měli jsme dohodu, že pokud s první žalobou uspějeme, bude nemocnice ochotna o požadavcích ostatních zdravotníků jednat,“ řekl právní zástupce záchranářů Rostislav Netrval.

Postoj nemocnice překvapil i krajskou radní pro zdravotnictví Milenu Stárkovou (ČSSD). „Je tady precedentní rozhodnutí soudu a nevím, proč se nemocnice se záchranáři nedohodne, když vidí, jak to dopadlo. Navíc to bude stát daňové poplatníky další peníze za právní zastoupení jak nemocnice, tak i záchranářů,“ prohlásila.

"Soud všechny žaloby sloučil k jednomu projednání, takže proti tomu rozsudku bude možné se odvolat Jiří Štancl, právní zástupce nemocnice"

Vysvětlení požadovala od starosty Sušice jako člena správní rady nemocnice. „On mi na to řekl, že v tom prvním případě šlo o nárok částky, která nedosáhla deset tisíc, tudíž nebylo možné se proti rozsudku odvolat. Protože jsou prý stále přesvědčeni, že požadavek záchranářů není oprávněný, budou se dál soudit, aby se mohli odvolat,“ dodala Stárková.

To potvrdil i právní zástupce nemocnice Jiří Štancl. „Chceme, aby to prošlo odvolacím řízením. Ten první rozsudek nemohl projít, protože nárok žalobkyně byl nižší než deset tisíc korun, proti tomu není přípustné odvolání,“ sdělil s tím, že v ostatních žalobách jsou finanční nároky záchranářů vyšší.

„Soud všechny žaloby sloučil k jednomu projednání, takže proti tomu rozsudku bude možné se odvolat,“ vysvětlil Štancl.

Záchranáři argumentují tím, že jejich práce nemůže být přerušena za účelem jídla. „I bez přerušení práce ale podle zákoníku práce platí, že takovému zaměstnanci musí být poskytnuta přiměřená doba na oddech a jídlo, která se ale započítává do pracovní doby,“ stojí v žalobě.

Nároky záchranářů prý nepopírají

Vedení nemocnice naopak tvrdilo, že práce záchranářů není prací, jež by nemohla být přerušena za účelem jídla, a třicetiminutová přestávka k tomu určená není součástí pracovní doby. „My nepopíráme nárok záchranářů na přestávku v práci, ale prokazujeme, že ji ve většině případů mohli čerpat a také čerpali,“ vysvětlil Štancl.

Soud se přiklonil na stranu záchranářů. „Z charakteru práce, kterou vykonává člen záchranného týmu, je jasné, že poskytování bezodkladné zdravotní péče je prací nepřetržitou. Je povinen splnit pokyn operátora k výjezdu do dvou minut po jeho obdržení,“ uvedl předseda senátu Luboš Koranda.

"Bezpochyby by došlo k přímému ohrožení životů pacientů, kteří spoléhají na to, že se k nim záchranáři dopraví v co možná nejkratším časeLuboš Koranda, soudce"

Podle jeho názoru je nepředstavitelné, aby člen výjezdové skupiny záchranné služby mohl v průběhu směny čerpat třicetiminutovou přestávku v práci, po kterou by byl pro zaměstnavatele nedosažitelný, neboť jednotlivé týmy jsou nezastupitelné.

„I pokud je záchranář v zaměstnavatelem vymezeném čase na obědě nebo jen mimo prostory určené pro posádky, je stále v dosažení prostřednictvím vysílačky či mobilního telefonu, tak aby mohl do dvou minut sanitkou vyjet na místo. Je vyloučeno, aby nepřerušil oběd či oddech a nedodržel limit pro odjezd na místo, kde je potřeba poskyt­nout bezodkladnou zdravotnickou péči,“ vysvětlil soudce.

Pokud by tomu bylo opačně, pozbyla by podle Korandy záchranná služba svého základního atributu, a to rychlosti, s níž se dopraví k pacientovi. „Bezpochyby by došlo k přímému ohrožení životů pacientů, kteří spoléhají na to, že se k nim záchranáři dopraví v co možná nejkratším čase,“ uzavřel Koranda.

Nemocnici v Sušici provozuje od roku 2015 soukromá společnost Nemos Group, která si ji od města pronajala na 25 let. „Kauza se týká de jure předchozího statusu nemocnice jako obecně prospěšné společnosti,“ uvedla Gabriela Tomanová ze ­sekreta­riátu ředitele nemocnice.

Patrik Biskup, Právo

Zdroj: novinky.cz

Sigmund