Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Text z externího zdroje:

Sněmovna včera znovu schválila dočasné zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví. Ustanovení budí spory a část lékařů pracujících v nemocnicích hrozí, že přestane přesčasy sloužit. Novela zákoníku práce ale zejména zpřesňuje vymezení práce na dohody, čímž má být předvídatelnější. Zpružnění pravidel pro dohody o provedení práce, jak je navrhovali s ohledem na sezónní pracovníky senátoři, dolní komora odmítla. Předlohu, která přinese i další změny, nyní dostane v původním sněmovním znění k podpisu prezident Petr Pavel.

Ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci ve zdravotnictví se do novely dostalo poslaneckou úpravou při jejím dřívějším sněmovním schvalování. Má platit do konce roku 2028. V současnosti se taková přesčasová práce řeší s ohledem na nedostatek lékařů zejména v menších nemocnicích právě dohodami, což už nebude možné. Kritici poukazují na to, že úprava umožňuje zhruba zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů či záchranářů.

Dobrovolnost zpochybňovala v debatě Věra Adámková (ANO), podle které si mladý lékař nedovolí přednostovi říci, že nebude sloužit (více o pohledu mladých lékařů očima předsedÿ Sekce mladých lékařů České lékařské komory Jana Přády se dočtete zde). Ministr práce a sociálních Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil před poslanci diskusi o řešení přesčasů a slaďování pracovního a soukromého života lékařů. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je třeba systém reformovat ke „standardnímu fungování“, aby lékařům vyhovoval.

Obnovení další dobrovolné práce ve zdravotnictví obsahovala sněmovní i senátní verze novely, jejíž podstatná část vychází z dvojice unijních směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou. Sněmovna teď měla ještě možnost předlohu jako celek nepřijmout, což se nestalo, byť opoziční zákonodárci nepodpořili žádnou z verzí. Jurečka poznamenal, že Česko je v začlenění směrnic do právního řádu ve zpoždění a už nyní mu podle něho reálně hrozí postih 65 milionů korun za každý z dvojice evropských předpisů, přičemž částka každý den poroste.

Takzvaným dohodářům bude zaměstnavatel podle předlohy nejméně tři dny předem plánovat pracovní dobu a rozvrh by měl poslat pracovníkovi písemně. Senát neúspěšně prosazoval zmírnění striktního zadávání práce tři dny dopředu s ohledem na potřeby sezonních prací. Senátor Jan Grulich (TOP 09) k výtkám, že by šlo o nedostatečné převzetí směrnice, uvedl, že věc by mohla posoudit jen Evropská komise. Poukazoval také na to, že členské státy se mají vyhnout zbytečné administrativní zátěži zejména menších zaměstnavatelů.

Pracovníci na dohody by podle novely také měli od příštího roku dovolenou i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci nebo ve ztíženém prostředí. Při placení odvodů budou pobírat ošetřovné. Po půl roce u firmy by dohodáři navíc mohli žádat o běžnou pracovní smlouvu.

Lidé pracující na dálku by podle předlohy mohli dostávat od zaměstnavatele náhradu ve výši prokazatelných nákladů, nebo paušální částkou za plyn, elektřinu nebo vodu. Hodinovou částku, která nebude podléhat dani, stanoví ministerstvo práce a sociálních věcí podle údajů statistiků zpravidla od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. Zaměstnavatel by ale mohl dávat i vyšší sumu. Novela připouští i třetí variantu, podle níž by zaměstnanec nedostával při práci z domova na zvýšené náklady provozu obydlí nic.

Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké budou mít podle novely nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby. Zamítnutí by jim zaměstnavatel musel zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku by nesměl nařídit práci přesčas.

Zdroj: zdravotnickydenik.cz