Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Tisícovky hovorů měsíčně vyřídí dispečeři olomoucké záchranné služby. Klasické výjezdy jim komplikují převozy pacientů s covidem, po kterých musí posádka i vozidlo projít dekontaminací.

„Služba je rozhodně náročnější. Přibývá hovorů, telefony zvoní neustále, hovoříme všichni, někdy se musí přidat kolegyně, která je vedoucí služby,“ popisuje pracovnice dispečinku záchranné služby Dagmar Majerová náročnou službu posledních měsíců. Denní směna je v centrále posílená.

„Vidíte nás tady teď pět, standardně tu býváme čtyři. V covidové době byl větší nárůst hovorů a výjezdů,“ říká mluvčí záchranné služby olomouckého kraje Lucie Urbanová. U části hovorů ale lidé volají na číslo 155 pouze o radu, kterou by jim běžně mohl poskytnout například praktický lékař. „Celkově bylo přes 58 tisíc výjezdů za celý loňský rok, hovorů bylo přes sto tisíc. Je to šílené číslo“ zmiňuje Lucie Urbanová a vede mě o několik pater níž, odkud vyjíždí sanitky do terénu. Před chvílí se sem vrátila jedna z posádek.

Některé směny zdravotnický záchranář Michal Čanek prakticky ani nevystoupí z auta. Komplikované jsou výjezdy ke covidovým pacientům, posádka musí být v ochranném obleku a potom sebe i auto dekontaminovat. U těchto případů posádku překvapilo nečekané zjištění. „V rámci covidu jsem byl překvapený, co všechno lidské tělo vydrží. Běžně se u pacientů s covidem setkáváme s tím, že mají saturaci krve kyslíkem dvacet až třicet procent a jsou při vědomí, tato hodnota se normálně uvádí, že by už člověk neměl být naživu,“vysvětluje záchranář Jan Lasovský. V Olomouckém kraji přes den působí 30 posádek záchranářů včetně letecké služby, v noci pětadvacet.

autor:bas

Zdroj +  audio záznam: olomouc.rozhlas.cz