Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Sestra ze záchranky Karlovarského kraje Věra Luhanová říká, že s traumaty, které zažila při vrcholu pandemie, se už vyrovnala. I díky psychoterapii. To, co se v regionu začátkem roku dělo, ale změnilo její volební preference.

Zdroj foto: zenaregionu.cz

Věra Luhanová v rozhovoru, který vznikl při natáčení publicistického pořadu Terén reportérky Kristiny Cirokové, hovoří o tom, jak se jí například dotkla slova premiéra Andreje Babiše o tom, že Karlovarský kraj „je nejhorší, historicky ve všem“.

„Já jsem to vnímala, řekla bych, hodně bojovně. Myslím si, že spoustu z nás to namíchlo,“ vzpomíná zdravotnice. Mluví také o tom, jak těžké to právě v tu dobu zdravotníci měli a co ona jako záchranářka prožívala s rodinami, když přijeli se sanitkou. „V některých chvílích jsme v těch rodinách v podstatě působili jako psychoterapeuti. Stávalo se nám, že volaly právě rodiny, kde už někdo zemřel. A vlastně ten pozůstalý měl také nějaké potíže a měl strach,“ popisuje Luhanová. A říká, že toto období změnilo i její volební preference. „Pandemie covidu má určitě vliv na moje rozhodnutí ve volbách. Určitě nedám hlas vládním stranám.“

Jak jste vy jako záchranářka prožívala počátek letošního roku, jak moc náročné to pro vás bylo?

Tím, že jsem zdravotní sestra, záchranářka, byla jsem i v nemocnici, tak tahle doba byla opravdu těžká. Cítila jsem úzkost, strach… Viděla jsem, jak velké dopady to mělo na rodiny nemocných, když jsme tam přijeli. Byla tam vždy cítit velká obava, úzkost a taková bezmoc, beznaděj.

Vybavíte si nějaký pro vás nejtěžší okamžik, který se vám třeba vryl z té doby do paměti?

Byla velmi těžká chvíle, když jsem přijela do rodiny, kde byl nemocný muž, byla tam žena, která měla dítě na ruce, a říkala, že včera zemřela toho pána maminka a strýc. A ten muž byl ve velmi vážném stavu. Byl opravdu jakoby na pokraji sil… Vezli jsme ho tenkrát do nemocnice a musím říct, že to byl velmi těžký okamžik. Ale podobné situace jsme zažívali opakovaně. V některých chvílích jsme v těch rodinách v podstatě působili jako psychoterapeuti. Stávalo se nám, že volaly právě rodiny, kde už někdo zemřel. A vlastně ten pozůstalý měl také nějaké potíže a měl strach. Hodně jsme to s těmi lidmi právě řešili na místě. Léčili jsme jakoby na místě.

Na celou reportáž se můžete podívat zde.

Jak jste se s tím vyrovnávala vy sama?

Já mám docela dobré kompenzační mechanismy. K celé téhle situaci jsem přistoupila tak, že ta doba prostě tady je, a že každý musíme dělat, co umíme. Nebo co můžeme.

A to stačilo?

Ne tak úplně. Je pravda, že jsem potom využila pomoci psychoterapie. Komunitní osvětové společenství v Chebu připravilo v tomto směru takový projekt pro zdravotníky. A můj názor je, že zdravotník, aby mohl pomáhat, tak musí být zdráv. A ta situace měla obrovský dopad jakoby na všechno - na fyzično, na naši psychiku, takže si myslím, že to bylo namístě.

V čem konkrétně vám psychoterapie pomohla? A cítíte, že jste se už se vším zvládla vyrovnat?

Já si myslím, že srovnaná s tou dobou jsem. To určitě. Ale jsem ráda, že jsem si tou terapií prošla. Že jsem to mohla jako s někým sdílet. Určitě jsem to totiž nechtěla sdílet s mojí rodinou. Tady ty těžké příběhy nebo ta traumata v těch rodinách. A vlastně jsem ani nemohla to sdílet s rodinou. Takže bylo fajn to prostě probrat s odborníkem.

A jak se zpětně na tu dobu díváte z politického hlediska? To znamená, jak hodnotíte třeba práci vlády?

Já jsem od počátku říkala, že pro všechny z nás je tahleta doba strašně těžká. Takováhle obrovská pandemie tady je poprvé. A vůbec nevím, jak bych, kdybych já byla ve vládě, se k tomu postavila. Ani oni to neměli jednoduché. Samozřejmě je snadné to hodnotit od televize a něco jiného potom, když jsou tady ty hrozné důsledky. Co vůbec ta pandemie nám přinesla nebo vzala. Zpětně mám pocit, že jsem vlastně ani neměla čas to nějak sledovat. Ale chci říct, že ryby smrdí vždycky od hlavy, a pokud jsme v tomhle chaosu, v takovém tom neřádu, který tady panuje, tak nejsme prostě schopní se nikam dostat.

A jak jste tehdy v lednu vnímala slova premiéra Andreje Babiše, který v reakci na kritiku Karlovarského kraje, že nemá dostatek vakcín pro seniory, řekl, že „je to nejhorší kraj, historicky ve všem“?

Já jsem to vnímala, řekla bych, hodně bojovně. Myslím si, že spoustu z nás to namíchlo. Byli jsme, mám pocit, takoví naštvání, nabuzení. A já jako zdravotník v tu dobu, kdy tady prostě byla v úplné výši ta pandemie, tak přišlo mi to strašně… strašně jako těžké přijmout, že Karlovarský kraj je nejhorší ve všem.

Ovlivní vás to, co jste v době vrcholu pandemie tady prožila, nějak při rozhodování ve volbách do Poslanecké sněmovny?

Tak, určitě, určitě. Nějaká změna nastane.

A jaká? Budete volit některou z vládních stran?

Pandemie covidu má určitě vliv na moje rozhodnutí ve volbách. Určitě nedám hlas vládním stranám.

A je to u vás tedy velká změna?

Ano, je.

Zdroj: seznamzpravy.cz