Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

 Vážení kolegové,

na připravovanou 6. Odbornou konferenci KZ ZZS ČR, o které se více dozvíte v aktualitě, a která má za hlavní cíl řešit problémy současné ZZS a zejména budoucí kvalitnější přípravu zdravotnických záchranářů jsme samozřejmě mimo další pozvané hosty zaslali pozvání i naší čestné člence paní docentce MUDr. Jarmile Drábkové, CSc.

Ta se bohužel pro kolizi termínů účastnit nemůže, nicméně pro nás v této souvislosti zaslala své sdělení k problematice přípravy a výkonu povolání zdravotnických záchranářů. Dala svolení, abych její sdělení po drobných korekturách vyvěsil na web. Sdělení paní docentky naleznete níže.

Pro pořádek ještě uvedu, že na naši chystanou odbornou konferenci už přijali pozvání a potvrdili účast tito vážení hosté. Předsedkyně Odborné společnosti Urgentní medicíny a Medicíny katastrof MUDr. Jana Šeblová, Ph.D., za zaměstnavatele zástupce Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky, za zřizovatele ZZS místopředseda Asociace krajů České republiky MUDr. Jiří Běhounek, místopředseda Zdravotního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky MUDr. David Kasal, členka Zdravotního výboru PS PČR Bc. Jana Pastuchová. Pozvání také přijali zástupci vzdělávacích institucí zajišťujících přípravu NLZP v oborech Zdravotnický záchranář a Řidič vozidla ZZS. Dne 5. 2. 2014 od nás obdržel pozvání i nový ministr zdravotnictví MUDr. Svatopluk Němeček, MBA.

Sigmund

Vážený pane prezidente,

pečlivě jsem si pročetla Váš dopis s rozkladem současné situace a perspektiv a pozváním mé osoby na konferenci.

S rozkladem souhlasím. V zahraničí - v Německu, v Anglii a v USA poměry a systém výuky - praktické i teoretické i průběžných celoživotních školení - rovněž v praktických dovednostech i v novinkách v oboru se liší, mají různé stupně a končí různými, nikoli jednotnými kompetencemi. Zpravidla ale mají daleko lepší vybavení, zejména s modely. Mají k dispozici SimMany dospělé i dětské, intubační modely, modely k zajištění intraoseálních vstupů, pro zavádění supraglotických pomůcek a každý týden na nich trénují a předpisově zapisují do log-booků.

Mají na to vlastní výborná skripta, knihy se spoustou obrázků a foto - zejména Američané - mám jich řadu a stále je obdivuji. Navíc mají interaktivní manažerské hry o rozhodování, učí se logistiku na čas s teorií her na DVD. Prostě něco, co u nás zatím není. Ale také jsou patřičně placeni a pojištěni a mají renomé.

U nás je pravděpodobně otázka, jak je školit. Zkoušívám v Pardubicích státnice záchranářů - musím napsat, že ti, kteří přicházejí z Hradce Králové z bývalé VLAQ, mají znalosti, jsou vycepovaní, mají disciplínu až vojenskou, mají chování, povinné přednášky atd. a vždy mne potěší na rozdíl od civilních. Mezi civilními jsou neobyčejně velké rozdíly - teoretické i dovednostní. Neumí komunikovat a také se to ani neučí, problémy jim dělá přemýšlení nad patofyziologickými prvky, které vedou ke kreativitě atd. Mají nepovinné přednášky, na což hřeší. Bakalářské práce jsou také velmi rozmanité úrovně i témat. Takže to chce zřejmě skutečně i změnu systému teoretické výuky i praktické výchovy.

Ale musím napsat, že v daný termín, kdy budete o tématu diskutovat, jsem na pozvání na Slovensku, protože Falck má sympózium a pozvali mně k přednášce. Hovořit budu o logistice v oboru - to jsou nové momenty, které bychom neměli minout, v zahraniční moderní výuce a výchově i další profesi se jim věnuje velká pozornost společně s vybavením - technickým, robotickým, komunikačním pod.

Mám-li uvést např. kritizované příklady - jeden za všechny: Pokud je RZP vyslána k polytraumatu při dopravní nehodě, snaží se RZP posádka zavést dvě kanyly, zaintubovat, dát nějaký koloid ....ačkoli v současné době se doporučuje jedna kanyla, supraglotická pomůcka bez ztráty času, pokud není vyloženě indikace k tracheální intubaci, dát krystaloid, chránící ledviny a hlavně hbitě a co nejrychleji zamířit do traumacentra - výsledky jsou nejméně dvakrát příznivější. A kritizuje se, že právě posádky RZP se traumapacientům věnují na místě zásahu s velkým zaujetím pro dovednostní výkony a tím se ztrácí čas i desítek minut.

Asi bude třeba se vyrovnat i s psychologií záchranářů v porovnání s psychologií lékařů- tzv. urgentistů. Bude to potřebovat nejen stanovení kompetencí, ale i metodická doporučení a dostatek oprávněné sebedůvěry medicínské, nejen komunikační a organizační a to vše ve spolupráci se ZOS.

Ochotně a velmi ráda se účastním podobných diskusí, ale tentokrát, bohužel nemohu do Olomouce, protože v týž den budu v Žilině s Falckem.

Jako poslední řádek musím napsat, že o stejnou emancipaci se snaží sestry, které by se rády staly anestetistkami, které samostatně podávají anestezie po zaškolení v kurzech, které hodlá pořádat Ostrava.

Posílám pozdravy, emancipace je na celém světě, musí mít podle mne systém, který bychom měli převzít podle zahraničních zkušeností, kde jsou s ním spokojeni i občané, které ZZS obsluhuje a ochotně se účastním diskuse ise zkušenostmi odjinud.

Přeji úspěch.

Jarmila Drábková z noční služby ve FN Motol