Rozhovor s ředitelem Svitákem o Záchranné službě Plzeňského kraje

27.02.2014

Záchranka šetří, ale je na špičce

Záchranná služba Plzeňského kraje musí letos snížit rozpočet o 23 milionů korun. Poliklinice na Denisově nábřeží v Plzni například ubrala lékaře na pohotovosti a ušetřila tak 1,1 milionu korun. Rozhovor MfD s ředitelem Romanem Svitákem (foto).

Záchranná služba Plzeňského kraje modernizovala v poslední době přístrojové vybavení například o přenosné ultrazvukové přístroje nebo přenosné laboratoře. Ředitel a lékař Roman Sviták tvrdí, že kvalitním vybavením konkurují německé záchranné službě. Horší už je to podle něj se sanitkami, ze kterých by si prý už část zasloužila výměnu.

- V posledních třech letech jste přijali na dvě desítky nových lékařů a dostali jste se na 73 lidí. To plzeňská záchranka nepamatuje. Zvýšili jste i stavy sester?

Těch máme dlouhodobě spíše nadstav. Západočeská univerzita v Plzni totiž produkuje každým rokem velké množství absolventů. Ti sem pak chodí a mně je velice líto, že některé velice schopné musíme odmítat. Místa jsou jen v případě, že někdo odejde na mateřskou dovolenou. Pak můžeme na dva nebo tři roky přijmout absolventa. Málokdy se stane, že někdo odejde. Většinou je to kvůli stěhování, řidiči pak odcházejí do starobního důchodu.

- V posledních letech jste modernizovali vybavení. Jak jste na tom ve srovnání s německou záchrannou službou, se kterou spolupracujete?

Vím, jak jsou vybavení kolegové třeba ve Weidenu, a tam je přístrojové vybavení horší, než máme my. Máme shodné monitory životních funkcí, neviděl jsem tam tak dobré dýchací přístroje. Neviděl jsem tam ani přenosný ultrazvuk a přenosné laboratorní vyšetřovací přístroje, které začínáme používat.

- Je v Německu shodná organizace záchranářských posádek?

Tam je systém jiný. Mají tam kratší dojezdové časy do 12 minut, u nás je to do 20 minut. Všechny posádky jsou tam nelékařské a lékař se volá z domova. Významně tak ušetří, protože lékař je tam doma na deseti procentech platu, až když vyráží na výjezd, tak je plně placený. Co Němcům můžeme závidět, jsou o něco lepší sanitní vozidla.

- Takže mají rychlejší vozy?

To ne, ale jsou novější, méně opotřebované. My máme vozový park trošku zastaralý. Dříve se na to moc nedbalo, ale nyní je zvykem měnit sanitky za pět let nebo po ujetí 250 tisíc kilometrů.

- Jezdí tu tedy třeba deset let staré sanitky?

To určitě ne. Mohu říci, že sedmileté vozy tu nemáme. Výhodou novějších vozů je, že mají nižší spotřebu, nižší náklady na opravy. Zatím to není katastrofa. V kraji jezdí celkem 60 malých a velkých sanitních vozů. Rizikových, které by potřebovaly vyměnit, je tak deset.

- Ty jezdí méně?

To ne. Jezdí stejně jako ostatní vozy. Problém je, že jsme udělali včas výběrové řízení na nákup nových vozů, měli jsme na ně peníze, ale nakonec jedna firma napadla vítěze a od loňského července je případ u antimonopolního úřadu a čeká se. Pro Plzeň jsou v tendru tři velká sanitní vozidla. Je to problém, protože pacient se musí dostat do nemocnice včas. My jsme připraveni na cokoli, ať vozy dodá firma A, B nebo C, protože všechny jsou dobré, ale jedno je jisté. Že sanitky nutně potřebujeme.

- Museli jste pro letošní rok snížit rozpočet o 23 na 405 milionů korun. Zhorší se kvalita péče?

Dříve se říkalo záchrance převoznictví, ale s tím už nemohu souhlasit. Lékař záchranky musí zjistit diagnózu a léčit. My máme jak přístroje na diagnózu, což je ultrazvuk či přenosné laboratorní přístroje, tak i dobré léky. Pracujeme na vylepšování know-how, takže i když se rozpočet snížil, péče bude lepší. Pořádáme totiž kurzy pro lékaře, aby se s novými přístroji naučili pracovat. Možná letos nebudou mít takové odměny, jako měli loni, ale jsem přesvědčený, že 80 procent z nich to pochopí. Museli jsme racionalizovat provoz a já z toho nemám špatný pocit. Omezili jsme třeba lékařskou pohotovostní službu na poliklinice na Denisově nábřeží v Plzni, kde byli trvale dva lékaři, jeden jako ambulantní a druhý jako návštěvní, ale návštěvní služba prakticky neexistovala.

- Takže jeden lékař byl nevyužitý?

Mám statistiku za rok 2012, že vykonal za 12 hodin v průměru 0,4 návštěvy. Kvůli tomu platit lékaře, který bere 400 korun na hodinu, to je velký luxus. Uspoříme tak 1,1 milionu korun ročně. Další úsporný krok jsme udělali v Klatovech, kde byla také lékařská pohotovostní služba a ještě záchranná služba. Tam jsme uspořili dva miliony korun a služba tam bude fungovat jen v nemocnici. Navíc na všech výjezdových pracovištích mimo Plzeň, to znamená ve Vlčicích, Stodu, Stříbře, Kralovicích, Radnicích funguje takzvaná akutní lékařská neodkladná péče. Když tam přijde nemocný a je tam lékař, tak pacienta vyšetří. Když tam lékař není, tak je tam cedulka "Volejte 155". My jsme dříve za tyto minimální počty nemocných dávali personálu přivýdělek - a ten uspoříme. Celkem ušetříme 2,5 milionu korun, za kterými jsou ale minimální počty pacientů. Třeba ve Vlčicích je jich za rok 450, takže to vychází jeden nemocný za den. Všichni kolegové souhlasí s tím, že když na stanovišti budou, tak pacienta ošetří. My jsme přesvědčení, že na nějaké odměny nakonec peníze také budou.

- Uvažovali jste ale i o propouštění zdravotních sester. Příkladem bylo Tachovsko. Jak to dopadlo?

V malém sanitním vozidle má dle zákona být řidič a lékař. My máme tři lokality, kde je z nejasných důvodů ještě zdravotní sestra. Ta tam ale nemá být, byl tam uplatněn jakýsi nadstandardní přístup, na který já bych nepřistoupil. Ale kdybych měl pět sester propustit, tak by mi to trhalo srdce.

- V jakých je to lokalitách?

Ve Vlčicích, v Tachově a v Rokycanech. Sestry zatím nechceme propouštět, protože rozpočet to zatím unáší. Důležité je i to, že jsme nikde neomezili lékařskou posádku. Ty se přitom omezily ve všech krajích kolem nás - v jižních Čechách, Karlovarském kraji, Pardubicích, Královéhradeckém či Jihomoravském kraji. Všude propustili jednoho lékaře, z lékařské posádky udělali nelékařskou a nějak to funguje. Já znám velice dobře Ašsko, kam jsem jezdil deset let jako externista, a tam také není lékař. Ale nikdo mě nepřesvědčí, že oblast je zajištěná.