Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Odcházející ministr zdravotnictví Adam Vojtěch podepsal povinné očkování zdravotníků (včetně studentů na praxi) proti covidu. Pokud vyhláška přetrvá po změně vlády, bude nutné očkování případně zahájit nejpozději do konce února.

Vyšla novela vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem č. 466/2021 Sb. (https://www.sagit.cz/info/sb21466), která mezi pravidelná a zvláštní očkování zařadila očkování proti covidu. Pravidelná a zvláštní očkování jsou ze zákona o ochraně veřejného zdraví povinná, a když se jim občan nepodrobí, hrozí mu deset tisíc korun pokuty. Zaměstnavatel se navíc dopustí přestupku, když nechá na pozici, pro kterou je vyžadováno zvláštní očkování, pracovat neočkovaného. Vyhláška už je účinná od 8. prosince 2021. Ti, na které se povinné očkování vztahuje, mají podle vyhlášky čas je zahájit do 28. února 2022. „Základní očkování a případné přeočkování se provede v počtu dávek a časových intervalech mezi jednotlivými dávkami podle souhrnu údajů o přípravku k očkovací látce,“ uvádí se ve vyhlášce.

Povinnost se vztahuje na dvě základní skupiny lidí. Očkování proti covidu budou podle vyhlášky muset podstoupit všichni občané, kteří dovršili 60 let věku. Zahájit očkování mají nejpozději čtyři měsíce od 60. narozenin.

Formou zvláštního očkování se pak očkování proti COVID‑19 nařizuje všem lidem, kteří poskytují zdravotní služby nebo jsou zaměstnanci poskytovatele zdravotních služeb, dále těm, kdo poskytují sociální služby nebo se na jejich poskytování podílejí, ale také studentům zdravotnických oborů, kteří se připravují na výkon povolání v nemocnici nebo ordinaci, nebo také studentům sociálních odborností, pokud mají praxi u poskytovatele sociálních služeb. Zdravotníci a pracovníci v sociálních službách v tom ale nejsou sami. Toto zvláštní očkování se kromě nich vztahuje i na zaměstnance hygienických stanic, bezpečnostního sboru, obecní policie, členy jednotky sboru dobrovolných hasičů, na vojáky z povolání a vojáky v záloze a na příslušníky zpravodajské služby.

"Jak však může toto vymáhat? „Současné povinné očkování je pod sankcí deset tisíc korun. Na druhé straně je otázka, jestli může nařídit povinné očkování u covidu jenom vyhláškou, protože zákon o veřejném zdraví, na základě kterého jsou nařizována stávající povinná očkování, umožňuje nařídit tato očkování, pokud zabraňují přenosu nakažlivé nemoci. Jak je obecně známo, toto covidové očkování přenosu zabránit nedokáže,“ vysvětlil právník Zdeněk Koudelka."

zdroj: parlamentnilisty.cz

Doposud bylo zvláštní očkování zavedeno pro konkrétní profese proti virové hepatitidě A, virové hepatitidě B, spalničkám a proti vzteklině (pro pracovníky některých laboratoří).

Vyhláška o povinném očkování bude upravena novým ministrem zdravotnictví. Po uzávěrce tohoto vydání MT se jím měl stát prof. Vlastimil Válek, místopředseda TOP 09, který s plošným povinným očkováním podle věkových kategorií nesouhlasí. „Náš odborný tým vedený profesorem Chlíbkem nepodporuje povinné očkováni pro konkrétní věkové skupiny,“ odkázal se Válek na předsedu České vakcinologické společnosti ČLS JEP na začátku prosince.

Povinné očkování zdravotníků podporuje ČLK i infektologové

Povinné očkování zdravotníků Válek ani výslovně nepodporuje, ani nezavrhuje. Jestli zvláštní očkování pro zdravotníky či pro jinou profesi zachová, nebo zruší, bude prý záviset na stanovisku profesní organizace. U policistů například by chtěl brát v potaz stanovisko ministra vnitra a policejního ředitele. O povinném očkování zdravotníků a sociálních pracovníků je podle prof. Válka potřeba vést diskusi.

Představenstvo České lékařské komory koncem listopadu schválilo jasné stanovisko ve prospěch povinného očkování zdravotníků. „Znovu žádáme o okamžité zavedení povinného očkování pro zdravotníky a pracovníky v sociálních službách, přičemž totéž doporučujeme i pro zaměstnance škol,“ píše se ve stanovisku představenstva ČLK.

Společnost infekčního lékařství ČLS JEP podle svého prohlášení z 9. prosince také plně podporuje zavedení povinného očkování proti covidu pro vybrané profesní skupiny. Podporuje i povinné očkování lidí nad 60 let. „Jde o nezbytné opatření, které má omezit dopady pandemie na zdraví a životy obyvatel České republiky,“ uvádí se v prohlášení infektologů. „Zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách jsou do péče svěřeni nemocní, staří a zranitelní lidé, které je třeba chránit před nákazou očkováním personálu. Vakcinace pracovníků kritické infrastruktury, jako jsou policisté, vojáci a hasiči, je nutná pro zajištění chodu státu i jejich podílu na zvládání epidemie,“ vysvětlují představitelé infekčního lékařství.

Očkování zdravotníků ve společné výzvě podpořila skupina představitelů několika dotčených odborných společností, přímo o povinném očkování ale nehovoří. „Vyzýváme každého zdravotnického pracovníka, tak jak považuje za samozřejmé být očkován proti virové hepatitidě B, aby měl profesionální přístup k očkování proti nemoci COVID‑19, a to nejenom kvůli sobě, ale zejména kvůli svým pacientům. Měl by očkování propagovat, ale také sám se nechat očkovat, co nedříve to bude možné,“ uvádí se ve výzvě, kterou podepsali členové výboru Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP primář Petr Kümpel a doc. Stanislav Plíšek, prof. Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP, MUDr. Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Fakultní nemocnice Bulovka.

Profesor Chlíbek na Twitteru oznámil, že Česká vakcinologická společnost ČLS JEP zavedení profesního očkování u vybraných skupin považuje za nejvýznamnější součást preventivních opatření profesionálů v době pandemie. Přitom nesouhlasí se zavedením povinnosti očkování proti COVID‑19 u osob ve věku 60+.

Ochrana zdravotníků, chodu státu i pacientů

Pro autory novely vyhlášky o povinném očkování proti covidu je hlavní argument, proč zavést tuto povinnost pro zdravotníky a další profese, zabezpečení základních funkcí státu. „Většina pracovníků v návrhu vyhlášky specifikovaných profesních skupin by měla již být očkována, nicméně požadavek na povinné očkování všech pracovníků těchto skupin, s výjimkou zdravotních kontraindikací, má z hlediska řízení epidemie COVID‑19, jejíž eliminace bude vyžadovat zatím nepredikovatelný čas, a dále s přihlédnutím k nezbytnosti zachovat funkceschopnost státu, prioritní význam a je pro společnost zásadní,“ píše se v odůvodnění. Zároveň byly k zvláštnímu očkování vybrány ty profese, které mají vyšší riziko infekce. Dalším argumentem u zdravotníků, pracovníků v sociálních službách a dalších je i jejich vysoké vytížení, a tím zvýšené riziko selhání při dodržování protiepidemických opatření, které by mohlo vyústit v infekci.

Argumenty mohou být různé. Přes padesát amerických odborných spolků včetně American Medical Association vydalo společné prohlášení na podporu povinného očkování zaměstnanců ve zdravotnictví už v létě, kdy byla neočkovaná zhruba čtvrtina pracovníků v nemocnicích ve Spojených státech. Očkování nařizovali zaměstnancům ve zdravotnictví jejich zaměstnavatelé. „Požadavek zaměstnavatelů na očkování je účinný a život zachraňující nástroj, zvlášť vhodný ve zdravotnictví a v zařízeních dlouhodobé péče. Žádný pacient by se neměl bát, že by se mohl nakazit od kteréhokoli poskytovatele péče, a žádný poskytovatel by neměl svého pacienta vystavovat riziku,“ argumentoval tehdy dr. Ezekiel Emanuel z Pensylvánské univerzity.

V Británii některé organizace před povinným očkováním zdravotníků proti covidu varují. Academy of Medical Royal Colleges sice podporuje očkování zdravotníků, ne ale zavedení povinnosti. „I když chápeme důvody pro povinné očkování zaměstnanců NHS, náš názor je, že povinné očkování není rozumné ani nutné,“ uvádí Academy of Medical Royal Colleges. Přes 90 procent zaměstnanců NHS je již proti covidu očkováno, poznamenává ve svém prohlášení. Zavedení povinnosti by mohlo vyvolat zbytečné spory, které by odvedly pozornost od důležitých otázek. Třeba od toho, jak očkovat proti covidu co největší počet obyvatel. Toto prohlášení podpořila i Royal College of Physicians.

Například známý britský medicínský etik a advokát dr. Daniel K. Sokol s tím ale ve svém názorovém textu v BMJ polemizuje a upozorňuje, že je stále zhruba sto tisíc zaměstnanců NHS neočkovaných proti covidu. „Málokterý pacient by chtěl být léčen lékařem nebo sestrou, kteří mohou být denně v kontaktu s desítkami nemocných pacientů a nejsou očkováni proti covidu,“ zdůrazňuje. Přenos covidu od očkovaného je několikanásobně méně pravděpodobný než od neočkovaného. Podle Sokola by i bez povinného očkování mohli být neočkovaní lékaři postihováni, protože nedodržují pravidlo formulované General Medical Council mít péči o pacienta jako hlavní zájem. I když je povinné očkování zásahem do osobní svobody zdravotníků, je podle Sokola tento drobný zásah oprávněný z důvodu ochrany zdraví ostatních.

Obavy z dopadů na personální zajištění zdravotních služeb dr. Sokol vyvrací příkladem Francie. Ta rozhodla o povinném očkování zdravotníků v červenci, kdy bylo očkováno pouze 60 procent těch, koho se dotýkalo. V říjnu francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran uvedl, že neočkováno zůstává jen 0,6 procenta zdravotnických pracovníků a jen 0,1 procenta ze zdravotnictví kvůli tomu odešlo.

Povinné očkování proti covidu v Evropě

„Povinné očkování je cesta, kterou se spolu s námi vydávají i další vyspělé státy v EU,“ upozorňoval po vydání vyhlášky o povinném očkování proti covidu odcházející ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch. Agentura Reuters publikovala 9. prosince souhrn, v jakých zemích se zavádí povinné očkování proti covidu. Chorvatsko vyžaduje očkovací certifikát od všech zdravotnických pracovníků a pracovníků v sociálních službách od poloviny listopadu. Také Finsko plánuje zavést povinné očkování pro zdravotníky a sociální pracovníky. Ve Francii už platí povinné očkování pro zdravotníky i pečovatele, první dávku vakcíny měli mít nejpozději v září. Od března bude očkování proti covidu povinné v Německu pro pracovníky v nemocnicích, pečovatelských domech a v dalších zdravotnických zařízeních. Řecko má povinné očkování zdravotnických pracovníků od září. Všichni pracovníci ve zdravotnickém sektoru budou mít od ledna povinné očkování proti covidu v Libanonu. V Polsku bude u zdravotnických pracovníků očkování povinné od března. Zdravotníci v Anglii budou muset být naočkováni do 1. dubna, v dalších částech Spojeného království jsou pravidla jiná.

Německo plánuje přijmout legislativu, která od února zavede povinné očkování proti covidu pro všechny dospělé. Podobný návrh na povinné očkování proti covidu pro všechny prochází také legislativním procesem v Rakousku.

Právní debata o povinném očkování

Pokud nezruší povinné očkování proti covidu nový ministr zdravotnictví, může se ještě stát, že bude napadnuto u soudu. Někteří právníci mají za to, že zavedení povinného očkování proti covidu není v souladu s českou ústavou a zákony. Specialista na zdravotní právo Mgr. Ondřej Dostál považuje vyhlášku za „právní paskvil“. Dostál byl členem vládního týmu Pirátů, 13. prosince ale oznámil, že se z něj rozhodl odejít, protože už s představiteli strany nesouzní.

Podle JUDr. Ondřeje Preusse z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy by vyhláška měla případně u soudů obstát. „Rozhodnutí jak Ústavního soudu, tak mezinárodních soudů jsou taková, že obstojí. Jde o obecnou očkovací povinnost, tedy legitimní zájem státu a společnosti chránit zdraví, což má přednost před konkrétními výhradami jednotlivců,“ řekl JUDr. Preuss v debatě Českého rozhlasu Plus 7. prosince. 

K věci...

Očkovaných lékařů je 87,8 procenta. Booster má 58,3 procenta lékařů

Podíl plně očkovaných aktivních zdravotnických pracovníků se blíží 83 procentům. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, která dostávají poslanci a senátoři zdravotního výboru a která bez souhlasu ÚZIS publikuje Hlídač státu.

K 9. 12. bylo podle těchto dat očkováno proti COVID‑19 celkem 82,9 procenta aktivních zdravotníků. Nejvyšší podíl očkovaných je ze zdravotnických profesí mezi aktivními lékaři, a to 87,8 procenta. O týden dříve jich bylo o desetinku méně, v absolutních číslech o 81. Za poslední týden podle dat zároveň ubylo aktivních lékařů, kteří nemoc ani neprodělali, ani nejsou očkováni, a to o 86. Přibylo pět neočkovaných, kteří onemocnění prodělali.

Lékařů, kteří nejsou očkovaní, ale prokazatelně onemocnění prodělali, je podle dat ÚZIS 2,4 procenta. Těch, co nemoc neprodělali, ani nejsou očkovaní, je tedy 9,8 procenta.

S posilující dávkou je očkováno 58,3 procenta aktivních lékařů. Jsou to zhruba tři čtvrtiny těch lékařů, kteří už na booster mají nárok.

Z porovnání proočkovanosti lékařů v krajích a v různých typech zdravotnických zařízení vyplývá, že nejvíce očkovaných je mezi praktickými lékaři (94,7 %), dětskými lékaři a ambulantními gynekology (přes 93 procent), ve Zlínském kraji je dokonce očkováno 98,8 procenta dětských praktiků.

Relativně nejméně očkovaných lékařů je v lázních (82 %), kde jsou ovšem velké rozdíly mezi různými regiony.

Očkování dalších zdravotníků

U aktivních sester je sice o něco nižší podíl očkovaných (82,8 %), ale zároveň více těch, které nemoc prodělaly a očkovat se nenechaly (7,4 %). Těch sester, u kterých není žádný záznam o imunizaci, tedy zbývá stejný podíl jako u lékařů, tedy 9,8 procenta.

Z ostatních zdravotnických pracovníků jsou nejvíce proočkovaní zdravotničtí záchranáři (85,8 %), dalších 5,2 procenta záchranářů covid prodělalo a podíl ostatních je jen devět procent.

Vysoká úroveň proočkovanosti je obecně u pracovníků v akutní lůžkové péči a v záchranné službě. I u nich jsou určité regionální rozdíly a zejména některé moravské regiony mají podíl očkovaných významně nižší. Zatímco v Plzeňském kraji je očkováno 93,5 procenta lékařů v akutních nemocnicích, v Moravskoslezském kraji 83,7 procenta.

Nejnižší proočkovanost ze všech zdravotníků vykazují nelékařští zdravotničtí pracovníci. „Například profese sanitáře a fyzioterapeuta patřila a stále patří mezi nejčastěji nakažené, jak dokládají reprezentativní data. Přitom jde o pracovníky s velkým počtem kontaktů ve zdravotnických zařízeních. Posílení očkování i u těchto zdravotnických profesí je potřebné,“ uvádí ÚZIS ve své prezentaci.

Z porovnání nově nakažených zdravotníků po očkování a bez očkování vyplývá, že ochranný efekt vakcín časem klesá. V březnu byla po dokončeném očkování pozorována u populace lékařů redukce počtu nákaz o 86,5 procenta, v dalších měsících ale klesla k 70 procentům v létě a zhruba k 50 procentům v podzimních měsících.              

Zdroj+foto: tribune.cz