Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Lékaři prostě nejsou. Sanitky budou možná jezdit bez nich

Kritický nedostatek lékařů, kteří slouží u Zdravotnické záchranné služby (ZZS), přinese zřejmě nepříjemné důsledky. Sanitky na Žatecku budou možná jezdit bez nich, pomoc tak poskytnou jen sanitky „druhé kategorie“ se záchranářem .

V praxi se tak může stát, že lékařská pomoc na místo vůbec nedorazí, anebo dorazí později, než tomu bylo dosud. A třeba vrtulníky letecké záchranné služby budou volány k dopravním nehodám i s méně závažnými zraněními.

„Situace v personálním obsazení lékařů je kritická nejen v některých nemocnicích, ale projevuje se postupně i u ZZS. Ústecký kraj ani ZZS Ústeckého kraje nemají zájem rušit kteroukoli výjezdovou základnu či výjezdovou skupinu ať už s lékařem či bez něj. V okrese Louny se ale aktuálně řeší velmi výrazný podstav lékařů,“ potvrdila na dotaz Deníku Lucie Dosedělová, mluvčí Krajského úřadu Ústeckého kraje.

„Takže lze očekávat, že ZZS bude nucena omezit jednu skupinu rychlé lékařské pomoci v rámci celého okresu Louny,“ dodala Lucie Dosedělová. Výpočty dojezdu sanitek na místo podle ní napovídají tomu, že nejmenší dopady omezení jedné posádky rychlé lékařské pomoci, tedy sanitky s lékařem, by v okrese Louny přineslo zrušení v Žatci. „Případné omezení skupiny rychlé lékařské pomoci v Podbořanech nebo v Lounech by znamenalo nedostupnost ZZS na mnohem větším území Lounska,“ vysvětlila mluvčí. Podle ní ovšem pořád není o věci definitivně rozhodnuto a stále je snaha, aby k takové situaci vůbec nedošlo.

Sanitky bez lékaře by určitě znamenaly nižší komfort v oblasti zdravotnictví na Žatecku. „Když jsem se před několika lety rozhodoval o návratu do rodného Žatce, bylo pro mě jedno z nejdůležitějších hledisek, zda má město nemocnici a zda je zde zajištěna lékařská služba první pomoci. Rozhodoval jsem se na základě vlastní osobní zkušenosti,kdy jsem byl svědkem rodinné tragédie a kdy záchranu života vedl pouze záchranář a lékař nebyl primárně přítomen a dorazil se zpožděním z jiného města,“ sdělil Deníku Jiří Baloun ze Žatce.

„Sám jsem dlouhá léta pracoval ve zdravotnictví a věřte mi, že při záchraně života a čekání na dojezd lékaře se zdá každá vteřina delší než život zachraňovaného člověka. Přes všechna známá prohlášení, že záchranář je plně kompetentní a erudovaný v péči o urgentní pacienty, není to pravdou. Jeho kompetence jsou významně omezeny,“ dodal.

Zastánci varianty sanitek bez lékaře tvrdí, že jsou záchranáři vysoce kvalifikovaní a na dostačující úrovni. Ke složitějším případům by pak v budoucnu prý mohl jezdit lékař v osobním vozidle. V současné době má ZZS v okrese Louny tři stanoviště– v Žatci, Lounech a Podbořanech. V Lounech bylo před lety posíleno v souvislosti s koncem akutní péče v tamní nemocnici. ZZS má v okrese Louny jedenáct sanitek, nejvíc v Ústeckém kraji. Pět jich je v Lounech a po třech v Žatci a Podbořanech.

V okrese Louny jsou tři výjezdové skupiny

V okrese Louny zasahují tři výjezdové skupiny ZZS. V sanitce rychlé zdravotnické pomoci jede „jen“ řidič – záchranář a zdravotnický záchranář; je zpravidla vysílána k méně závažným případům. Sanitka rychlé lékařské pomoci má tři členy, navíc je lékař minimálně s jednou atestací. V krajních případech je vysílána třetí skupina – letecká záchranná služba. Ve vrtulníku je zdravotnický záchranář a lékař. Uvažovaný systém Rendez­Vous s lékařem v osobním autě se v Ústeckém kraji v jako jediném regionu v ČR nevyužívá.

O vyslání konkrétní skupiny rozhoduje vždy operátor

Rozhodnutí o vyslání konkrétní výjezdové skupiny je výhradně v kompetenci operátora ZZS. Krajské operační centrum je v Ústí nad Labem.

Kvůli nedostatku lékařů hrozilo loni na jaře také na Podbořansku, že tam budou jezdit sanitky bez lékaře, pouze se záchranářem. Reálně se o tom uvažovalo. Zvedla se ale velká vlna protestů, prakticky všechny obce proti plánu hlasitě protestovaly a kraj nakonec lékaře sehnal a doktor v sanitce tam jezdí dál. Aktuálně je situace v regionu následující: v Lounech je jedna sanitka s lékařem a jedna se záchranářem nepřetržitě, navíc jedna sanitka se záchranářem přes den.

V Podbořanech je sanitka s lékařem nepřetržitě, navíc přes den jedna se záchranářem. V Žatci pak jedna sanitka s lékařem a jedna se záchranářem, obojí nepřetržitě. Podle uvažovaného plánu by zůstaly zachovány počty a specifikace posádek v Lounech a Podbořanech. V Žatci, který má přímo ve městě nemocnici, by nově jezdily dvě sanitky pouze se záchranářem. Ústecký kraj platí za zajištění záchranné služby v okrese Louny ročně 58 milionů korun. Ročně vyjedou sanitky v regionu zhruba k 7 500 případům.

Petr Kinšt, Regionální deník

Co k tomu dodat?!?!

Na webu komory jsme se nedostatkem lékařů zabývali mnohokrát a dlouhodobě. Za všechny je možné zmínit aktualitu V České republice je kritický nedostatek lékařů na záchrankách, která pod sebou skrývá mnoho dalších odkazů na stejné téma a také odkaz na  specializace v oboru Urgentní medicína.

KZ ZZS ČR na všech fórech také dlouhodobě poukazuje na skutečnost, že ZZS dnes tvoří z 80 % nelékařští zdravotničtí pracovníci, řidiči vozidel ZZS, zdravotničtí záchranáři a všeobecné sestry se specializací ve výjezdových posádkách a jako operátoři ZOS. Dalších cca 10 % tvoří lékaři a dalších cca 10 % zaměstnanců ZZS tvoří THP. Systém PNP už dlouhou dobu, ať se to komukoliv líbí nebo nelíbí, na NLZP prostě stojí. Posádky RZP obslouží okolo 70 a 75 % všech výjezdů v ČR. Odměnou za jejich práci jim ale bývá spíše dehonestace než uznání, viz nejen výše uvedený článek pana Kinšta, ale i nedávné vyjádření odborně nejvyššího, a sice vyjádření pana ministra zdravotnictví Němečka v tisku.

„Chtěl bych také vyzvat

Zdravotnickou záchrannou službu hlavního města Prahy,

aby řešila personální obsazení – má totiž ve svém stavu pouze šest lékařů,

v posádkách jsou v drtivé většině střední zdravotničtí pracovníci,

což je šokující,“ uvedl ministr.

Já za sebe mohu říci, 

že by mě jako bývalého prezidenta KZ ZZS ČR a člověka, který 21 let pracuje v posádkách LZS, RLP, RZP i RV plně uspokojilo,

kdyby ministra zdravotnictví naše práce nešokovala a

kdyby ji naopak dokázal odborně i lidsky ocenit.

Dokud si naší práce nebude dostatečně vážit odborná veřejnost, zdravotní pojišťovny, zřizovatelé a zaměstnavatelé, nemůžeme od pacientů a laické veřejnosti očekávat nic jiného, než co je uvedeno v tomto a jiných článcích a budeme rádi, že můžeme jezdit alespoň v sanitkách druhé kategorie. Teď mne ještě napadla taková asociace, že mnoho sanitek i s lékařem v posádce je tak shnilých a starých, že být to zelenina a ovoce, tak už jsou na kompostu, promiňte, vlastně sešrotované.

Sigmund