Přihlášení
Zapomenuté heslo
Rok 2020 je z pohledu českého zdravotnictví jednoznačně ve znamení nemoci covid-19. Větší pozornosti se tak nedostává jiným událostem, které by si ji za obvyklých okolností zasloužily. Jednou z nich je i letošní novela zákoníku práce, která je účinná od 30. července, částečně pak od 1. ledna příštího roku.
Novela zákoníku práce přináší od 1. ledna příštího roku také zásadní koncepční změny v oblasti práva na dovolenou a jejího počítání a čerpání. Nově bude existovat pouze dovolená za kalendářní rok (v definované délce 52 týdnů), nebo za jeho poměrnou část, a dodatková dovolená, do níž se nově nezapočítávají svátky. Opouští se dosavadní princip počítání nároku dovolené ve dnech a nově se přepočítává v hodinách.
Podle Vojtěcha Klimeše, ředitel vývoje OKbase společnosti OK Systém, usiluje novela sice o spravedlivější a jednodušší výpočet nároku na dovolenou, ale zároveň přináší řadu praktických problémů. „Pokud někdo pracuje pět dní v týdnu osm hodin denně, tak výpočet je jasný. Pokud je ale situace složitější, například v případě různě dlouhých směn nebo častých změn úvazků, tak lze očekávat komplikace. Výpočet nároku se bude měnit tak často, jak se budou měnit směny nebo úvazky,“ varuje Klimeš.
Výsledek tak sice bude přesnější, ale klade mnohem větší nároky na plánování. A konečný nárok nakonec může být v reálu dokonce vyšší než základní nárok. „Jsou to komplikované počty, které musíme neustále vysvětlovat. To už není běžná matematika,“ dodává ředitel, podle něhož zákoník v zásadě předpokládá, že směny jsou naplánované na celý rok. Tedy že když se jedna směna zruší, tak se jinde přidá. V nemocniční praxi to ale tak jednoduché není. Může se pak snadno stát, že v jednom měsíci budou mít dva pracovníci různý nárok, i když budou mít pocit, že pracují úplně stejně. V jiném měsíci to zase může být naopak. Zaměstnancům je to proto třeba srozumitelně vysvětlit, aby neměli pocit, že jsou kráceni na svých právech.
„Bude to náročné na kontrolu, aby všechno sedělo. Může docházet k chybám, například aby plány neobsahovaly neúmyslné přesčasy. Nemocnice by se na to měly připravit,“ doporučuje Klimeš. Problémy mohou podle něj mít spíše menší nemocnice, které na rozdíl od těch velkých nemají peníze na složitá a nijak levná softwarová řešení. Při plánování tak pracují především s excellovými tabulkami, tužkou a papírem. „To je sice levnější, ale na druhou stranu to vyvolává závislost na lidech, kteří plánují. Vhodný software je sice dražší, ale ušetří čas, zefektivní plánování a hlavně zachová know-how,“ myslí si Klimeš.
Od nového roku se může zkomplikovat nejen počítání, ale i čerpání dovolené. Ruší se dovolená za odpracované dny, nevyčerpanou dovolenou není možné proplácet. Dovolená se má nejlépe vybírat v celku, minimálně v půldnech. Přechodné ustanovení také uvádí, že dovolená z letošního roku se převádí ve dnech, a tak se má i čerpat. Ideální motivace k tomu, aby si lidé vybrali celou dovolenou ještě letos.
Koronavirová krize však do těchto pravidel vstoupila jako pověstný slon do porcelánu. Zákoník totiž nemyslí na mimořádné situace jako je ta současná. „Letos je pro řadu nemocnic ještě snadno obhajitelné, že z vážných provozních důvodů převede třeba 15 dní dovolené na příští rok. Ale co potom? Mají nemocnice příští rok na nějakou dobu zavřít, aby si lidé mohli vybrat 35 dní dovolené? Nechci nijak zpochybňovat potřebnost dovolené, ale je nutné myslet i na takové situace,“ říká Klimeš.
Za nešťastné považuje i již zmíněné převádění letošní nevyčerpané dovolené ještě ve dnech. „Znamená to, že v příštím roce budou u zaměstnance uváděna dvě čísla – nárok ve dnech a hodinách. A to se může například u mladých žen, které v té době odejdou na mateřskou dovolenou, táhnout i několik let,“ popisuje Klimeš. Podle něj však existují právní názory, že minimálně u rovnoměrné doby, která se nemění, je možné dovolenou na hodiny přepočítat.
Otázkou také je, nakolik bude pro zaměstnance údaj o nároku na dovolenou uvedený v desítkách či stovkách hodin srozumitelný. „Pro lidi je to nečitelné. Dovolené plánují ve dnech. Proto bude mít řada firem nastavený systém tak, že na výplatních páskách budou oba údaje, tedy hodiny a přibližný počet dní,“ popisuje Klimeš. A upozorňuje, že dovolenou bude možné vybírat i v hodinách v délce mezi půl dnem a dnem. „To je ale provozně neplánovatelné. Navíc je pak teoreticky možné vyčerpat i více týdnů než je nárok. Doporučujeme proto klientům nařídit například ve vnitřní směrnici čerpání dovolené ve dnech či půldnech.“
Počítání v hodinách má další vedlejší dopady. Například do kolektivních smluv, které definují nárok na dovolenou nad rámec zákonné doby, obvyklých je pět pracovních dnů. „Tento nárok je nyní nutné stanovit pouze v týdnech a jeho násobcích. Proto je nutné smlouvy upravit – například pět dní dovolené převést na týden dovolené, dva dny na 0,4 týdne. Je to další velká administrativní zátěž,“ upozorňuje Klimeš.
Podle Fritzlové i Klimeše by obecně pracovněprávním vztahům v Česku prospěla mnohem větší míra elektronizace. „Současná pandemie to ukázala úplně krystalicky. Nejsme schopni podepsat smlouvu, mzdový výměr nebo dodatky elektronicky. Obě strany by to uvedlo do nejisté právní situace, a to i tam, kde zaměstnavatel se zaměstnancem jednají ve shodě. Zákon to neumožňuje, i když technicky to možné je,“ říká Klimeš na závěr.
Odborný panel se uskutečnil za laskavé podpory společnosti OKsystem, a.s.
Helena Sedláčková
Zdroj + foto: zdravotnickydenik.cz
Sigmund
Buďte první kdo přidá příspěvek k této aktualitě.
Copyright ©