Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Ve středu 22. února se ve druhém čtení dostalo na řadu také projednání desáté novely zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, která byla loni v prosinci na pokyn nového ministra zdravotnictví z prosincové schůze stažena, viz aktualita. 

O průběhu jednání informuje článek „Poslanci se vrátili ke vzdělávání sester a hýřili nápady“. Jaké dopady bude mít novela na pracovníky ZZS a zdravotnické záchranáře obecně jsem popsal v aktualitě už dříve.

Že paní poslankyně a naše kolegyně Jana Pastuchová (ANO) podala pozměňovací návrh, který má zpřísnit podmínky pro nastupující zdravotnické záchranáře tím, že před nástupem do výjezdní skupiny by záchranáři museli absolvovat roční praxi na anesteziologicko-resuscitačním úseku, na úseku intenzivní péče nebo akutního příjmu, jsem vás informoval v aktualitě dne 3. 12. 2016. A teď se vrátím k meritu věci, kterým je naprostá pasivita a neangažovanost většiny zdravotnických pracovníků, včetně nás.

Cituji vyjádření paní poslankyně ke kolegům poslancům, které vystihuje vše:

„Až za vámi tedy někdo přijde a bude vám říkat, že zastupuje sestry,

zeptejte se, kolik těch sester zastupuje.

Jestli je to těch 80 tisíc v celé naší republice.“

Samozřejmě to samé lze použít na záchranáře, fyzioterapeuty, laboranty, asistenty, atd., atd. Paní poslankyně to vystihla přesně a udeřila na největší slabinu, kterou zdravotníci mají. Většina nelékařských profesí sice má svá sdružení, ale s malou členskou základnou, s malým zájem zdravotníků spravovat si své profesní věci sami. Nedáváme tak svým zástupcům, kteří stojí v čele našich profesních sdružení možnost, být při jednáních silní .

Sigmund