Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Zdravotníci nelékaři se obávají nového zákona

Hrozí se změnou kvalifikačního vzdělání změna podmínek výkonu povolání? Jak se to dotkne zdravotních sester? Sestry se ptají: Budu muset v 50 letech studovat vysokou školu? Budu muset uvolnit své místo absolventce bakalářce? Čtěte odpovědi v odborném týdeníku Medical Tribune.


V říjnu odvysílala TV Nova informaci ministerstva zdravotnictví, že v souladu s novým zákonem č. 96/2004 Sb., který bude platit od roku 2014, budou muset mít všichni zdravotníci nelékaři vysokoškolské vzdělání. Šot vzbudil značnou pozornost jak na straně odborné, tak laické veřejnosti, která vyjadřovala obavy ze ztráty tradičního vztahu sestra–pacient.


Ještě větší nejistotu vyjádřily sestry. Hrozí opravdu se změnou kvalifikačního vzdělání změna celého systému vzdělávání a následně i podmínek výkonu povolání? A bude to ku prospěchu všech zúčastněných stran? Jak se to dotkne osobně každé? Sestry se ptají: Budu muset v 50 letech studovat vysokou školu? Budu muset uvolnit své místo absolventce bakalářce? Nestanu se bez vysoké školy po dvaceti letech praxe ošetřovatelkou, která půjde s platem dolů? Jak dopadnou pacienti, když je bude ošetřovat bakalářka, která má gymnázium, tři roky vysoké školy a praxi minimální?

Novely nahradí zákon

Od okamžiku, kdy ministr zdravotnictví Leoš Heger představil české veřejnosti reformu zdravotnictví, uplynuly téměř dva roky. Nelékařských zdravotnických povolání se měla týkat tzv. malá a velká novela zákona č. 96/2004 Sb. Velice brzy po tomto oznámení vstoupila formou poslanecké iniciativy do legislativního procesu malá novela a hladce jím prošla. Tato novela (č. 105/2011 Sb.) nabyla účinnosti 22. dubna 2011. Přinesla tři základní změny, a to ve výkonu zdravotnických povolání, změny vztahující se k registraci a změny v celoživotním vzdělávání. Změnily se podmínky pro výkon povolání zdravotnického záchranáře, zdravotnického asistenta a sanitáře, prodloužila se platnost osvědčení k výkonu povolání ze šesti na deset let, byly upřesněny definice forem celoživotního vzdělávání atd.

Další, mnohem podstatnější změny byly připraveny do velké novely, která měla upravit podmínky pro výkon povolání nelékařů. Byla to hlavně úprava podmínek odborného dohledu a přehodnocení kvalifikačního vzdělávání (SŠ, VOŠ, VŠ – Bc., Mgr.). Velká novela měla též přehodnotit podmínky celoživotního specializačního vzdělávání, registrace nelékařů, měly být upraveny počty nelékařských povolání, provedeny úpravy specializačního vzdělávání, definovány nové role profesních organizací (MEGAKOMORA) atd.

Tvůrci novel a zákona

Na novelách a zákoně pracovala tzv. transformační komise, zřízená při ministerstvu zdravotnictví. Ta si dala za úkol identifikovat problémové oblasti ve zdravotnictví při poskytování péče nelékařskými zdravotnickými pracovníky a ve spolupráci s dalšími spolupracovníky hledat v široké diskusi shodu, která by se měla přenést do praxe. S tímto cílem a za tímto účelem byly od května loňského roku zřízeny tzv. kulaté stoly, za nimiž se setkávali členové komise se zástupci managementů zdravotnických zařízení v krajích. Připomínky z krajů se měly promítnout do navrhovaných změn, a to tak, aby se sladily podmínky k výkonu profese nelékařů a jejich vzdělávání se současným zdravotnickým systémem. Tato pracovní komise na základě diskusí se zástupci terénu a odborných společností pak navrhla konkrétní změny, které měly být obsahem oné takzvané velké novely.

V průběhu přípravy velké novely se však ukázalo, že těchto nutných změn je tolik a že jsou tak hluboké, že pouhá novela na ně nestačí. Proto bylo rozhodnuto, že bude třeba vypracovat nový zákon, který by veškeré vzdělávání a podmínky praxe nelékařů řešil komplexně.

Tajemnicí pracovní komise MZ ČR je Mgr. Alena Šmídová, vedoucí oddělení ošetřovatelství a dalších nelékařských povolání a uznání kvalifikací MZ ČR. Zeptali jsme se jí:

Proč nový zákon a nikoli jen novela?

Navrhované koncepční změny jsou natolik rozsáhlé, že jejich realizace se vymyká z rámce běžné novelizace zákona. Proto byl úkol novelizovat zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů, z legislativního plánu na rok 2012 vládou ČR zrušen s tím, že návrh nového zákona bude zařazen do legislativního plánu na rok 2013 s předpokládanou platností od 1. 4. 2014. V současné době se návrh zákona připravuje do vnitřního připomínkového řízení.

Jaká byla úloha transformační komise MZ ČR? Z jakých podkladů, výzkumů a studií vycházela?

Pracovní komise k transformaci nelékařských zdravotnických povolání v České republice je odborným poradním orgánem ministerstva zdravotnictví a napomáhá svojí činností k vytvoření podkladů pro novou koncepci a transformaci nelékařských zdravotnických povolání.

Členové komise analyzovali a vyhodnocovali výsledky četných dílčích jednání u kulatých stolů se zástupci profesních sdružení, odborných společností, managementu poskytovatelů zdravotních služeb, vzdělávacích institucí, MŠMT. Členové komise se značnou měrou podílejí na výzkumných šetřeních v rámci grantového šetření IGA MZ ČR, jež si klade za cíl připravit nový legislativní rámec nelékařských zdravotnických povolání.

Podrobnější informace o činnosti a výsledcích komise lze najít též na webových stránkách, vytvořených v rámci projektu IGA – www.transformace -nelekaru.cz.

Diskusí a činnostmi nad přípravou doporučujících podkladů pro novou koncepci se účastnili kromě nelékařských zdravotnických povolání též zástupci odborných lékařských společností.

Jaká byla odezva z terénu na informaci o zákonu, zveřejněnou na webových stránkách ministerstva zdravotnictví a v TV Nova?

Připomínky k předběžnému návrhu zákona o podmínkách získávání, přiznávání a uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání a povolání jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví (zákon o zdravotnických povoláních), který byl nad rámec stanovené legislativní procedury zveřejněn pro informaci odborné, ale i laické veřejnosti na webu ministerstva zdravotnictví, zasílala především profesní sdružení a odborné organizace, jež ministerstvo oslovilo, ale taktéž v řádu jedné desítky samotní zdravotničtí pracovníci, především v pozicích středního managementu. Celkem ministerstvo obdrželo přes 80 vyjádření k předběžnému návrhu zákona jako celku, jednotlivě 392 připomínek k jednotlivým částím návrhu zákona.

Odezva zdravotnického terénu na poplašnou zprávu odvysílanou TV Nova byla velká. Na ministerstvo zdravotnictví se téměř druhý den obracely především středoškolsky vzdělané všeobecné sestry s otázkou, zda opravdu s přijetím nové právní úpravy bude podmínkou k výkonu povolání všeobecné sestry vysokoškolské vzdělání. K otázce uvádíme, že způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry, získaná podle dřívějších právních předpisů středoškolským vzděláním ukončeným maturitní zkouškou v oboru všeobecná sestra/ zdravotní sestra či absolvování oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšší zdravotnické škole, zůstane při účinnosti navrhovaného zákona nedotčena a takto kvalifikované sestry budou nadále oprávněny k výkonu povolání všeobecné sestry. Není pravdou, že by si všeobecné sestry musely doplnit vzdělání bakalářským studiem na vysokých školách či univerzitách.

Zdá se vám, že informační kampaň o zákonu je dostatečná?

Domníváme se, že informovat odbornou a laickou veřejnost formou kampaně o navrhovaných transformačních změnách nelékařských zdravotnických povolání je v době, kdy ministerstvo připravuje návrh zákona v rámci legislativního procesu teprve do vnitřního připomínkového řízení, prozatím předčasné. S návrhy změn byli obeznámeni především výše uvedení zástupci, s nimiž ministerstvo o návrzích jednalo. Široká odborná veřejnost byla doposud informována o nové koncepci formou článků v odborných periodikách, případně vystoupením na různých odborných konferencích. Až navrhovaný zákon projde řádným legislativním procesem a bude jasná podoba znění nové právní úpravy, započne ministerstvo s informační kampaní o změnách ve vzdělávání a postavení zdravotnických pracovníků.

Kolik procent připomínek od sester z terénu bylo dosud akceptováno?

V současné době se připomínky zapracovávají. Proto nelze konkrétně říci, kolik procent připomínek vznesených všeobecnými sestrami z terénu bylo akceptováno. Dále opakovaně probíhají jednání se zástupci MŠMT o vzdělávání zdravotnických pracovníků na meziresortním jednání.

Co se stane po 1. 1. 2014 se sestrou, která pracuje 15 let jako staniční a má SZŠ a VOŠ?

Staniční sestra, pokud má vzdělání na VOŠ a nemá žádnou specializaci či neabsolvovala vzdělání v managementu nebo organizaci zdravotnictví, může vykonávat nadále funkci staniční sestry, pokud si doplní vzdělání v managementu nebo organizaci zdravotnictví nebo specializaci v oboru, v němž má být funkce vykonávána.

Předběžný návrh zákona v části, kde jsou upraveny podmínky pro vedení ošetřovatelských týmů, bude nutné na základě připomínek ještě v přechodných ustanoveních upravit, aby vedoucí pracovníci s dlouhodobou profesní praxí nebyli zákonem dotčeni.

Jak se změní postavení sester v ambulancích?

Postavení všeobecných sester v ambulancích se zákonem nemění.

Autor: Jarmila Škubová

Související články

18. 5. 2011 Návrhy změn připravené MZ ČR do zákona 96/2004 Sb.

15. 9. 2012 MZ předložilo návrh zákona o zdravotnických povoláních k diskusi

9. 10. 2012 I nelékaři potřebují silné zastoupení