Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Letošní podzimní novela zákoníku práce přinesla do zdravotnictví mnoho otazníků, nesouhlasů, protestních akcí a mezi zdravotníky odstartovala jakýsi všeobecný neklid. Po nedostatku některých léčiv je to pro ministra Válka další opravdu velký problém, nicméně si přiznejme, že ministr Válek taky za všechno nemůže a jen zdědil léta neřešené problémy předchozích garnitur bez rozdílu.

K protestujícím, nejen mladým lékařům, kteří vypověděli přesčasy a zdravotnictví tak pravděpodobně v prosinci čekají velmi těžké časy, se 13. listopadu přidala i Rada Asociace českých a moravských nemocnic, která v otevřeném dopise premiérovi a ministru zdravotnictví upozorňuje na skutečnost, že přesčasová práce není jediný problém, kterým zdravotnictví v České republice churaví.

Jak se píše hned v úvodu dopisu: „…jakožto reprezentanti většiny českých nemocnic reagujeme touto formou na chystané prosincové odepření přesčasové práce podstatnou částí nemocničních lékařů a aktuálně diskutovanou problematiku českého zdravotnictví. Splnění požadavků protestujících lékařů, jakkoli je žádoucí, ale problém neúměrného zatížení nemocničních lékařů přesčasy nevyřeší, pouze oddálí jeho nové vzplanutí. Neutěšená situace má několik příčin, které považujeme za nezbytné pojmenovat, přestože jsme přesvědčeni, že je znáte:“ viz OTEVŘENÝ DOPIS.

Hned jako třetí bod je uvedeno zneužívání a nadužívání zdravotní péče, cituji: „Zneužívání a nadužívání zdravotní péče v masovém měřítku se stalo neúnosným. Urgentní příjmy nemocnic jsou zahlceny pacienty s chronickými, často banálním problémy, kterým se nechce čekat na termín u praktického lékaře, nebo jim vyhovuje ošetření ve večerních hodinách a o víkendu. Devadesátikorunový regulační poplatek již nemá žádný regulační dopad. Sanitky RZP mnohdy slouží jako taxislužba zdarma a nemocniční lůžka jako dočasné odkladiště seniorů jejich rodinami. Četní pacienti zdravotní péči nadužívají a absolvují tatáž vyšetření na různých pracovištích, „protože je to zadarmo“. Tyto jevy jsou umožněny anomálií českého zdravotnictví, která spočívá v absenci finanční spoluúčasti pacienta na zdravotní péči. Žádáme vás o přijetí legislativních změn vedoucích k zavedení finanční spoluúčasti pacientů, možnosti komerčního připojištění zdravotní péče a navýšení regulačních poplatků na takovou výši, která bude znovu plnit regulační úlohu. Zde si dovolíme připomenout, že pacient přicházející ve vážném stavu, který vyžaduje hospitalizaci, je od regulačního poplatku osvobozen.“

Čas od času se tato problematika objeví v médiích a stejně, jak se objeví, tak zase odezní. Naposledy to bylo v souvislosti s obviněním operátorky ZOS viz článek ze 17. 10. 2023.

Nejserióznější debata na téma zneužívání a nadužívání ZZS se uskutečnila ještě před pandemií Covid-19, kdy tuto diskuzi svým článkem rozpoutal tehdejší ředitel ZZS Středočeského kraje MUDr. Jiří Knor se spoluautorem Radkem Suchým. Pokud se na  tento čtyři roky starý text podíváme, zjistíme, že některé myšlenky a úvahy uvedené v článku (Knor, Suchý) jsou bohužel aktuální i po čtyřech letech a že jsou v mnohém ve shodě s myšlenkami, které jsou uvedené v dopise zástupců nemocnic. 

V té době také vznikla první a poslední shoda na tom, že se ZZS pokusí o sběr statistických dat v podobě zaznamenání zneužívání nebo nadužívání ZZS ve výjezdové dokumentaci, kdy všechny ZZS do svých výjezdových programů přidaly tlačítka, kterými tuto skutečnost může posádka do výjezdové dokumentace zaznamenat. Potom přišla doba pandemická, ZZS se potýkaly se zcela jinými problémy a tak sám netuším, zdali k nějakému vyhodnocení dat vůbec kdy došlo, nebo jestli to upadlo v zapomnění.

V březnu 2020 jsem na dotazy redaktorky zdravotnického deníku na toto téma odpovídal i já v článku Záchranka by neměla být na začátku systému čerpání péče. Jinak je třeba nastavit optimální pracovní a další podmínky, říká záchranář Sigmund 

V tom článku mimo jiné došlo i na odmítání pacientů od ZZS nemocnicemi a platbu 1000,- Kč pro oddělení urgentních příjmů za převzatého pacienta od ZZS, kde jsem na položenou otázku odpověděl:

„OTÁZKA: Podle mých informací bylo toto opatření zavedeno proto, aby byly nemocnice motivovány pacienta přijmout a záchranky s ním tak neobjížděly více zařízení. Narážíte na tento problém v praxi, neusnadní tak tisícikorunová platba záchranářům zbytečné cesty?

To stát neumí vymoci zákonnou povinnost zdravotnických zařízení jinak než úplatkem? A když nebudou chtít převzít, stejně nepřevezmou, jen nedostanou 1000 Kč. Jiná sankce nikde. Další věcí je, že špitál má platbu jistou, ať pacienta ZZS složí na kterémkoliv jejich oddělení. Potom není nezvyklé, že si posádku ZZS oddělení přeposílají mezi sebou jak pingpongový míček, že pacient nepatří k nim, ale jiným. A to i ty nemocnice, kde je oddělení urgentního příjmu zřízeno. Takže ZZS s pacientem stejně pendluje, ale už jen po areálu nemocnice, a snaží se přesvědčit internistu, že pacient patří jemu a ne neurologovi a opačně. Koneckonců tato platba může ovlivnit zejména jen Prahu a pár větších měst, kde mají dvě a více nemocnic. Okresní nemocnice, pokud zrovna nevyhořela nebo není personál v karanténě, pacienta přijmout musela a musí, platba neplatba. Snad jen ve středních Čechách je ještě možnost poslat ZZS do Prahy. Ale kam by poslala nemocnice Jeseník, Šumperk a podobně, když jiná v oblasti široko daleko není?

Podívejme se na tu platbu opačně. Proč těch 1000 Kč nedostává ZZS za to, že je ochotna vyjet? Nebo proč nedostává ZZS 1000 Kč za každého pacienta, kterého nechá na místě a neveze jej do zdravotnického zařízení? Anebo kdyby začala platit možnost, že ZZS bude moci zavést pacienta k praktickému lékaři, dostal by pak těch 1000 Kč praktik? A dostal by je, i kdyby následně odeslal pacienta do zdravotnického zařízení? Proč je nedostává praktik už dnes, aby byl ochoten pacientovi otevřít dveře a zeptat se, co mu je? Proč není motivován stejně, jako nemocnice? A co domácí péče, kterou si zavoláme?“

A vidíte, podařilo se! Stran zneužívání a nadužívání ZZS je proto férové připomenout, že tato vláda s ministrem Válkem si jako první uvědomila, že ZZS je pro občany pacienty se zdravotními problémy skutečně tou poslední záchrannou, na kterou se mohou kdykoliv 24 hodin a 365 dní v roce pomocí tísňové linky 155 plně spolehnout, když selže všechno ostatní. Proto zdravotní pojišťovny začaly záchrankám platit navíc za tzv. epizodu péče 1500,- Kč, aby záchrankám toto poslání alespoň nějak finančně kompenzovaly. Stačilo jen napovědět .

Ale abychom se nazacyklili jen na tom zneužívání a na přesčasech. Zákoník práce nově krom jiných ustanovení přinesl i povinou dobu odpočinku, kterou musí zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout, a věřte, že je to daleko větší problém, než jsou přesčasy.  V oblasti nepřetržitého denního odpočinku dle § 90 ZP, který je platný od října 2023, je zaměstnavatel povinen poskytnout (před novelou musel v rozpisech směn jen plánovat, ale když se něco stalo, nemusel poskytnout) zaměstnanci nepřetržitý denní odpočinek v trvání alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích; nepřetržitý odpočinek může být zkrácen až na 8 hodin za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku, a potom musí poskytnout ještě 35 hodin v týdnu. O poskytnutí odpočinku 11 a 8 hodin nejde, ale těch 35 hodin je už průšvih. Když bylo v zákoně „jen“ rozvrhnout, tak bylo volno rozvrženo, ale když na pracovišti někdo onemocněl, mohli jsme povolat na jeho místo zaměstnance, který má rozvržené to volno, je doma a je ochoten se na směnu dostavit. Po novele už jej zavolat nemůžeme, protože zaměstnavatel je povinen volno poskytnout. Bude to problém i pro aktivaci zaměstnanců v případě vyhlášení traumaplánu, protože je povinen poskytnout, tudíž zaměstnance čerpajícího 35 hodinový odpočinek povolat nemůže ani v případě mimořádné události. Zákon výjimky nepřipouští. Bude to asi do doby, než se něco stane a potom dojde k prozření. Osobně jsem v této věci intervenoval na MPSV, aby měla základní složka IZS, kterou ZZS dle jiného zákona je z tohoto ustanovení výjimku, ale marně. V lednové novele sice bude přidán odst. 6, který zaměstnavateli umožní toto porušit a volno poté nahradit, ale toto ustanovení bude mít jen dočasnou jepičí životnost do 30. 6. 2024. Od 1. 7. 2024 se plánuje další novela, ve které toto ustanovení už nebude, jak je avizováno MPSV.

Z mého pohledu a výpočtů povinných odpočinků zaměstnanců v rozpisech směn vyplývá, že jen málo kdy, a zejména v období 28 týdnů (květen až říjen), kdy zaměstnanci čerpají nejvíc dnů řádné dovolené, nebudou mít záchranky k dispozici ani zaměstnance, kteří by nahradili případnou nečekanou neschopnost jiného zaměstnance. Nezbyde, než po dobu nemoci snižovat počet posádek v oblasti.

Další, neméně závažný problém, je nedostatek zdravotníků obecně, zdravotnických záchranářů a řidičů vozidel ZZS nevyjímaje. Toto tvrzení je už podloženo daty výzkumu, který byl autory Bc. Lukášem Johnem a Mgr. Vladimírem Jaruškem, MBA poprvé představen na letošní XII. Odborné konferenci Komory záchranářů ZZS ČR.

Ve středu 22. 11. 2023 bude data z výzkumu, do kterého se vzácně zapojily všechny ZZS, prezentovat viceprezident KZ ZZS ČR Mgr. Vladimír Jarušek, MBA ředitelům ZZS na zasedání Asociace zdravotnických záchranných služeb.

Pokud se v tomto ohledu nic nezmění a nenavýší se počty studentů oboru Zdravotnický záchranář na vysokých školách, bude se problém s generační obměnou stávajících starších zaměstnanců ZZS jenom prohlubovat, což v čase povede ke snižování počtu posádek, protože do těch sanitních vozidel v garážích nebude dostatek kvalifikovaného personálu. K tomu ještě ty povinné doby odpočinku a plyne nám z toho, že pokud se moje úvahy naplní, tak se vyřeší i zneužívání a nadužívání ZZS, protože jak bude posádek ubývat, postupně se bude doba dojezdu zvyšovat až na hodiny, jako je tomu například v Anglii a Řecku. Operátoři ZOS budou mít dvě možnosti. Více selektovat stavy, na které posádku vyšlou, aby jim zůstaly posádky na ty nejzávažnější stavy, nebo aby nemuseli čelit trestnímu stíhání za nevyslání posádky k méně závažným stavům, poslat na každé zavolání posádku a péče se pak dostane tomu, kdo zavolá dříve, kdo zavolá v době, kdy ještě nějaká posádka bude na základně.

No vida, jak se nám to celé jaksi propojilo.

Sigmund