Přihlášení
Zapomenuté heslo
Text z externího zdroje:
Už příští rok v září by se mohly kapacity vysokých zdravotnických škol navýšit tak, aby produkovaly více všeobecných sester, radiologických asistentů, zdravotnických záchranářů a nutričních terapeutů. Ministerstvo zdravotnictví tak chce předejít kritickému nedostatku zdravotníků, který nás, pokud nepřijmeme potřebná opatření, čeká v desetiletém horizontu. Protože ovšem vzhledem ke stárnutí populace poptávka po péči výrazně poroste, nebude pouhé navýšení kapacit škol stačit – ruku v ruce s ním musí jít také úprava kompetencí či lůžkových kapacit, abychom dokázali zdravotníky co nejefektivněji využít.
„Když jsme udělali podrobnou analýzu stavu, zjistili jsme, že nás čeká velmi složitá situace, kdy bude v některých oborech odcházet obrovské množství nelékařských zdravotnických pracovníků, především všeobecných sester a radiologických asistentů, ale potřebovat budeme také daleko více zdravotnických záchranářů. Na základě toho jsme spustili první iniciativu směrem k hejtmanům, které jsme požádali, aby zvážili navýšení počtu studentů na vyšších odborných školách (VOŠ) tak, abychom měli více absolventek studujících na školách v jejich kompetenci. Současně jsme dnes představili strategii pro bakalářská studia v těchto oborech,“ uvádí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
S tím, jak se v posledních letech daří konečně získávat o českém zdravotnictví reprezentativní data, se přitom jasně ukazují některé smutné skutečnosti. „Vidíme absolutní absenci plánování pracovních sil ve zdravotnictví. Dáváme dohromady mapy vzdělavatelů a mapy poskytovatelů péče, kde se ukazuje, že máme velké regionální oblasti, kde je více než jedna nemocnice a mnoho poskytovatelů ambulantní péče i zdravotních služeb, ale máme tam jen jednoho vzdělavatele vzdělávajícího sestry v rámci bakalářského studia a jednoho vzdělávajícího sestry na VOŠ. Produkce absolventů je tak nízká, že nemůže saturovat přirozený odchod zdravotnických pracovníků do důchodu,“ přibližuje hlavní sestra ČR Alice Strnadová s tím, že nyní díky datům můžeme konečně efektivně plánovat.
Celý problém potřeby zaměřit se na počty zdravotníků přitom má dva aspekty. Tím prvním podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška je, že celá česká populace bude v dalších dvaceti letech stárnout, což s sebou ponese rostoucí poptávku po péči. Podle projekce Českého statistického úřadu budeme mít v roce 2040 dvakrát víc lidí starších 80 let než dnes, přičemž poroste výskyt diabetu, srdečních selhání či demencí.
Druhým aspektem je, že stejně jako celková populace budou stárnout i zdravotničtí pracovníci. Do důchodu tak během dalších deseti let může odejít až 26 procent kapacit všeobecných sester, což znamená 26 tisíc úvazků, dále 23 procent kapacit porodních asistentek (990 úvazků) a 34 procent kapacit dětských sester (1900 úvazků). Už dnes je přitom skoro 12 tisíc úvazků sester ve věku nad 60 let. Zároveň při stávajících kapacitách a nastavení personální vyhlášky schází zhruba 2500 úvazků, přičemž dalších 1500 až 3000 bude potřeba navíc vzhledem ke stárnutí populace a nutnosti rozvoje kvalifikovaných ošetřovatelských služeb.
Graf: Ministerstvo zdravotnictví ČR/ÚZIS
Zdravotničtí záchranáři sice nejsou ohroženi demografickým stárnutím, je ale třeba alespoň částečně kompenzovat ukončení vzdělávání této profese na VOŠ v roce 2019, což přineslo výpadek pětileté produkce absolventů ve výši zhruba 700 zdravotnických záchranářů. Problémem je také velmi rozdílná úvazková kapacita mezi regiony, kdy se rozsah v přepočtu úvazků na 100 tisíc obyvatel pohybuje mezi 19,2 až 63,1. Celková chybějící kapacita zdravotnických záchranářů u zdravotnických záchranných služeb je cca 100 úvazků, v kapacitně poddimenzovaných regionech, jako je moravskoslezský, karlovarský, olomoucký, jihomoravský či pardubický, pak existuje potenciál uplatnit 500 až 600 úvazků. Další poptávku po této profesi generují nemocnice, hasiči a další segmenty řešící urgentní a zdravotně krizové situace v terénu (dalších zhruba tisíc úvazků). V tuto chvíli ovšem u nás záchranáře vzdělává deset škol, i když jen záchranných služeb je čtrnáct.
Celý článek se všemi grafy ostatních ohrožených profesích naleznete na zdravotnickydenik. cz
Vedení komory na nedostatek NLZP pro ZZS dlouhodobě poukazovalo a provádělo pravidelné intervence na kompetentních úřadech. Prezident komory záchranářů Mgr. Radomír Vlk toto téma přinesl i na jednání pracovní skupiny o budoucnosti záchranářství na MZ ČR. Prezident byl k tomu kroku mimo jiné zavázán Usnesením KZ ZZS ČR z XVI. Sněmu, kde pro navržený bod usnesení ve znění „Delegáti podporují navyšování počtů míst na vysokých školách v oboru Zdravotnických záchranář k zajištění generační obměny NLZP na ZZS v následujících letech“, hlasovalo 100 % delegátů.
XVI. Sněmu KZ ZZS ČR předcházela XII. Odborná konference KZ ZZS ČR, kde jednou z přednášek bylo první veřejné seznámení s výzkumem na UP Olomouc, který se potřebou zdravotnických záchranářů na ZZS zabýval. Viz úryvek z aktuality: „Hned v úvodu odborného programu se přítomní jako první v republice dozvěděli výsledky výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci, kterou přednesl Bc. Lukáš John. Studie se zabývala potřebou počtu nově vystudovaných zdravotnických záchranářů pro pracovní trh, v porovnání s potřebami ZZS, s výhledem ke generační obměně, která ZZS v horizontu 10 až 15 let čeká. Šetření zcela jednoznačně prokázalo holý fakt, že pokud se nenavýší počty míst na vysokých školách a neprovede se další soubor opatření, nebudou mít ZZS na pracovním trhu kde brát nové zaměstnance, kteří by nahradili zaměstnance odcházející, zejména pak zaměstnance odcházející do důchodu.“
A s výsledky výzkumného šetření na podzimním zasedání AZZS ČR seznámil ředitele všech ZZS viceprezident komory záchranářů Mgr. Vladimír Jarušek, MBA.
Je to ta nejlepší zpětná vazba, jakou si každá organizace může přát. Když se dlouhodobé cíle naplňují a výsledky práce jsou vidět.
Děkujeme za vaší podporu.
Copyright ©