Náklady na zdravotní péči rostou, ale ne v segmentu neodkladné PNP
01.11.2012
Metanolová aféra a poslední volby zastínily v poslední době v médiích mezi zprávami velmi zajímavé informace ohledně hospodaření zdravotních pojišťoven, či spíše bilanci příjmů a výdajů všech zdravotních pojišťoven v České republice.
Učiněný závěr byl takový, že výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči za posledních pět let stouply cca o 20% až na 220 mld. korun ročně a že na základě toho letos všech osm zdravotních pojišťoven v součtu skončí cca 5 mld. korun v mínusu.
Ze statistik se dá dále vyčíst, že osm zdravotních pojišťoven eviduje dohromady cca 10.403.553 pojištěnců. Z toho je 6.283.746, tedy 60,4 % registrováno u VZP (111).
Pro některé bude jistě překvapením, že v průměru za 6,07 milionu občanů tj. 58,35% (důchodci, děti, nezaměstnaní apod.) hradil pojistné stát. Při měsíční platbě 723 korun za osobu (pojištěnce) tak stát ze státního rozpočtu do rozpočtů ZP přispěje ročně cca 52,717 miliardy korun.
Při průměrných nákladech na léčbu na jednoho pojištěnce, která činila 21.155,- Kč/ročně a 1.763,- Kč/měsíčně, tak za pojištěnce za kterého hradí pojistné stát (opět my všichni) bylo do systému přispěno jen 8.676,- Kč tj. 41% skutečných nákladů ale dokonce jen 22,5% průměrné úhrady pojištěnce plátce.
Co z toho plyne? Že zbývajících 167,283 miliardy korun musí do systému vložit pracující a zaměstnavatelé na odvodech do zdravotního pojištění. Po odečtu vychází, že zbývá cca 4.333.553 pojištěnců plátců, kteří uhradí v průměru přibližně 38.537,- Kč/ročně tj. 3.211,40 Kč/měsíčně.
Otázkou je, zdali by měl stát (my všichni) ze státního rozpočtu přispívat více, a zvýšit platbu za pojištěnce, kterým pojištění hradí stát. Ač předchozí čísla mohou na první pohled vypadat strašně nespravedlivě, úplně nespravedlivé to zcela jistě není. Záleží totiž na zvoleném úhlu pohledu.
Pohled první: Stát dává málo! Ať to stát za ty cizí lidi uhradí, co je mi po nich. Když bude stát dávat víc, tak možná já budu moci dávat méně, nebo dostanu lepší služby, nebo ZP nebudou ve ztrátě a budou se moci třeba zvýšit platy zdravotníkům. Co na tom, že stát na zvýšení přispěje stejně z mých daní.
Pohled druhý: Stát dává dost, je to pro nás něco navíc! Kdo jsou ti státní pojištěnci? Přeci naše děti, naše rodiče v důchodu, naši invalidní rodinní příslušníci, naši rodinní příslušníci, kteří zrovna nemohou najít práci. Když na ně stát přispěje aspoň těch 41%, tak mám o tuto částku nižší odvod já a zaměstnavatel.
Vzhledem k výsledkům posledních voleb, kdy výrazně posílila levice lze očekávat, že levicověji smýšlející voliči, tedy většina z nás má vypěstované velmi silné sociální cítění, a proto věřím, že i většině z vás bude pohled druhý daleko bližší, než pohled první a nic na vašem cítění nezmění ani fakt, že ten druhý pohled mám i já, jako zarytý pravičák.
Ale pojďme k dalšímu problému. Jak jsem psal výše, náklady na péči vzrostly o pětinu, což je po jednotlivých segmentech patrné i z tabulky.
Náklady na péči v letech 2007- 2011 v milionech korun (výběr)
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky
Pokud jste se podívali dobře, nezaregistrovali jste tam segment neodkladné PNP, tedy náklady na zdravotnickou záchrannou službu. Proč??? Protože náklady na ZZS jsou stále v porovnání s ostatními segmenty zcela zanedbatelné. Jak málo finančních prostředků dávají zdravotní pojišťovny na úhradu zdravotnické záchranné služby, jsem vás i se zajímavými výpočty informoval v aktualitě aktualitě z 13. září 2011.
Mám oprávněnou obavu, že teď když budou za letošek ZP ve ztrátě cca 5 mld. korun, tak se na záchrankách zvýšených plateb opět nedočkáme.
Sigmund
P.S.
Pokud se podíváme očima záchranáře ke kolegům na Slovensko, tak na tom ovšem zcela jistě nejsme vůbec špatně.
DS
Komentáře k článku
Buďte první kdo přidá příspěvek k této aktualitě.
Hlavní sponzor
Naši sponzoři
Chcete od nás dostávat nejnovější aktuality na e-mail?