Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Kam s pacienty? Na urgentní příjmy chybí peníze i lidé

V hradecké fakultní nemocnici už sedmým rokem funguje urgentní příjem pacientů. Podle záchranářů to bylo potřebné i v oblastních nemocnicích Královéhradeckého kraje. Ty ale na jejich zřízení nemají dostatek peněz ani lékařů.

Nedávný případ, kdy pražští záchranáři hodinu a půl vozili v sanitě ženu s akutní otravou, protože ji celkem v sedmi nemocnicích odmítli přijmout, znovu rozpoutal debatu o vylepšení přijímacího systému v nemocnicích.

Kraj sice v příštích letech plánuje vzájemné on-line sdílení informací o stavu převáženého pacienta mezi záchranáři a nemocnicemi, ale ředitel krajské záchranky Jiří Mašek už léta upozorňuje také na potřebu nových urgentních příjmů. V hradecké fakultní nemocnici sice funguje takzvané emergency od roku 2008, ale v bývalých okresních nemocnicích dodnes podobná zařízení chybí.

"Na jedno místo se transportují téměř všichni pacienti, což je pro záchranáře výhodnější, než když se rozhoduje o umístění pacienta podle charakteru příznaků na jednotlivé pavilony," vysvětluje ředitel záchranné služby v hradeckém kraji.

Systém přednemocniční péče se podle něj za posledních deset let výrazně zlepšil, ale předávání pacientů mezi záchrannou službou a nemocnicemi v okresních městech hradeckého kraje ustrnul. Často je těžké rozhodnout, zda pacient patří na ORL, neurologii nebo internu a z jednoho pavilonu pak musí putovat do druhého.

Zatímco na urgentním příjmu ho specialisti okamžitě vyšetří a až po zajištění jeho základních životních funkcí ho posílají na příslušné odborné pracoviště. Zhruba 80 procent pacientů ani nemusí v nemocnici hospitalizovat a přímo z urgentního příjmu je propustí do domácího ošetřování.

"Máme možnost porovnávat, protože ve fakultní nemocnici urgentní příjem funguje a sehraný tým, který je schopen bezprostředně navázat na přednemocniční péči záchranářů, je jednoznačně ku prospěchu pacientů," podotýká Mašek.

Jenže nemocnice v Trutnově, Jičíně, Dvoře Králové, Náchodě a Rychnově, které patří kraji, se zatím na zřizování urgentních příjmů nechystají. I když by mnohdy jejich vedení chtěla, v napjatých rozpočtech nemají na vybudování a provoz takové služby dostatek prostředků.

"Domnívám se, že každá nemocnice by si tuto službu přála poskytovat. Ale zřízení dobře fungujícího urgentního příjmu je zcela závislé na personálním a technickém vybavení a samozřejmě na dostatečném financování provozů," říká Martin Šimák, náměstek pro léčebně preventivní péči jičínské nemocnice.

"Pro nemocnici typu oblastní nemocnice vytvoření dalšího specializovaného pracoviště vyžadujícího spolupráci minimálně tří oborů v nepřetržitém režimu znamená další finanční zátěž a problém především s nedostatkem kvalifikovaných lékařů na trhu práce," dodává lékař.

S tím souhlasí i ředitel náchodské nemocnice, pod kterou od loňska spadá také ztrátový špitál v Rychnově nad Kněžnou, Miroslav Vávra. "Je to otázka peněz a personálu. Zatím se to řeší víceméně provizorním způsobem," přiznává šéf nemocnic.

Zákon zatím vyžaduje po nemocnicích pouze kontaktní místa, na která se záchranáři přivážející pacienta mohou dovolat. Slibně vypadá postoj nového ředitele Zdravotnického holdingu Jiřího Skřivánka, který řízení krajských nemocnic převezme 1. května.

"Jsem příznivcem urgentních příjmů. I když si nemyslím, že je třeba dělat v krajském zdravotnictví revoluční kroky, zavedení urgentních příjmů podporuji," říká chirurg a manažer Skřivánek.

Jedním dechem ale dodává, že to rozhodně nebude hned: "V jakém časovém horizontu a jak by celá záležitost byla nákladná, to zatím nemohu říci. V současné době se seznamuji s problémy krajských nemocnic."

Kateřina Vítková, Mladá fronta DNES

 Zdroj: medical tribune