Přihlášení
Zapomenuté heslo
8. 2. 2014 Po intervenci MUDr. Truhláře směrem k redaktorovi MfDnes (viz. komentář pod článkem), pan redaktor svůj článek upravil: Po korekcích k nahlédnutí ZDE a ZDE.
Sigmund
Létající lékař z Hradce: S námi by byl
"Schumi" u specialisty rychleji
Profesionál, který se nebojí. To je charakteristika Anatolije Truhláře (foto) z letecké záchranné služby Hradec Králové. Říká, že pokud by ke stejnému úrazu došlo v jejich regionu, záchranná služba by jej dopravila na specializované pracoviště mnohem rychleji než Francouzi.
Roky létá ve žlutém vrtulníku hradecké záchranky a zachraňuje životy pacientů. Osmatřicetiletý lékař Anatolij Truhlář se navíc nebojí ani odvážných tvrzení. Třeba toho o potenciální záchraně Michaela Schumachera, který je po nehodě při lyžování už měsíc v kritickém stavu.
"Když má člověk smůlu, může utrpět závažný úraz i přesto, že má helmu nebo chránič páteře. Dokazuje to případ Michaela Schumachera. Jsem ale přesvědčený, že pokud by ke stejnému úrazu došlo v našem regionu, naše záchranná služba by jej dopravila na specializované pracoviště mnohem rychleji než Francouzi, především pak bez zdržení v lokální nemocnici," tvrdí Truhlář, který je vedoucím lékařem letecké záchranné služby v Hradci Králové, ale i předsedou České resuscitační rady a náměstkem ředitele krajské záchranky pro výuku a výzkum.
Pravdou je, že Schumacher byl za 46 minut od úrazu transportován vrtulníkem do nemocnice v AlbertvilleMoutiers. Jeho stav se zhoršoval, a proto musel podstoupit další let za specialisty do Fakultní nemocnice v Grenoblu, kde byl přijat až hodinu a půl po úrazu.
"Náš systém je nastaven tak, abychom kohokoliv se závažným poraněním dopravili do traumacentra, kde lze ošetřit vnitřní krvácení a pacienta tak zachránit, do 60 minut od úrazu," vykládá Truhlář.
Hradecký vrtulník každoročně vzlétne k několika stům případů. Zhruba u stovky pacientů musí lékaři řešit život ohrožující úrazy, u padesátky závažné poranění hlavy.
Truhlář připomíná, že výrazný podíl na přežití pacientů mohou mít i svědci nešťastných událostí. "Laici rozhodují přímo o životě a smrti postiženého ve dvou případech. Prvním je masivní krvácení, kdy je nutné krvácející místo čímkoliv stlačit, druhým amputace, k nimž dojde při nehodě, kdy se musí improvizovaně zaškrtit končetina. S nimi se často setkáváme u dopravních nehod motocyklistů, kdy se dolní končetina dostává mezi motorku a nějakou pevnou překážku. A ještě daleko častější situací, kdy může kdokoliv z nás zachránit život, je srdeční zástava," vysvětluje Truhlář.
Při první pomoci jsou operátorky stále na telefonu
Pro svědky nehod a kolapsů má několik užitečných rad. Pokud postižený nereaguje na oslovení a nedýchá normálně, stačí zavolat na linku 155 a zahájit srdeční masáž. "Střed hrudníku musíte pravidelně stlačovat do hloubky 5 až 6 centimetrů frekvencí 100 až 120 stlaků za minutu. Tento postup zvládají dobře už děti od 10 let. Pokud si volající neví rady, naše operátorka s ním zůstává na telefonu až do příjezdu sanitky," říká lékař letecké záchranky.
Hradecký kraj patří dlouhodobě k místům s nejlepší šancí na přežití srdeční zástavy. V roce 2011 mohlo být z nemocnice propuštěno téměř 12 procent nemocných po resuscitaci v terénu. "Pokud se podíváme na statistiku pacientů ošetřovaných pouze v Hradci Králové, bylo přežití resuscitací téměř 16 procent, což nás řadí k celosvětové špičce," upozorňuje záchranář.
Ve vrtulníku hradecké záchranky je i unikátní přístroj na ochlazování mozku pacientů po srdeční zástavě. Používá se pouze na třech místech na světě a v Hradci mu říkají Princezna, podle názvu studie. Ta má ukázat, jak se přístroj osvědčuje v praxi. Zatím se zdá, že ano.
"Na konci loňského roku vyhodnotil švédský výzkumný tým prvních 200 nemocných z center ve Stockholmu, Bruselu a Hradci Králové. Ukázalo se, že je bezpečné s touto metodou pokračovat nadále až do předpokládaného počtu 900 pacientů, což je číslo, které nám odpoví na otázku, zda postup zlepšuje jejich přežití. Zda se nakonec uplatní v rutinní praxi, ukáží až konečné výsledky. Jde o léčebnou metodu velmi nákladnou, takže jsme velmi rádi, že ji můžeme využívat v rámci klinické studie alespoň u části nemocných," vysvětluje Truhlář.
Svoji práci by nevyměnil za žádnou jinou. Už kvůli zážitkům na palubě vrtulníku. "Když je inverze nebo východ či západ slunce, jsou pohledy z vrtulníku opravdu nádherné. Ale na to je čas pouze, když letíme bez pacienta," líčí Truhlář.
Stanislav Ďoubal, Mladá fronta DNES
Zdroj: tribune.cz
Copyright ©