Přihlášení
Zapomenuté heslo
Ačkoli vám současné zaměstnání vyhovuje, z důvodu složité finanční situace byste si potřebovali přilepšit a pomoci tak rodinnému rozpočtu. Často se v takové situaci stane, že s nabídkou dalšího pracovního úvazku přijde váš stávající zaměstnavatel, který se naopak potýká s nedostatkem zaměstnanců. Nabízená práce se vám líbí a vyhovuje vám i známé pracovní prostředí. Co na takový postup ale říká zákon?
"Mám u svého zaměstnavatele pracovní poměr na pozici účetní. Nyní mi nabídl, že pro něj můžu na částečný úvazek ještě pomáhat zpracovávat mzdy, tedy že bych si ke stávajícím 8 pracovním hodinám na pozici účetní mohla vzít ještě další 4 hodiny na pozici pomocná mzdová účetní. Peníze navíc by se mi nyní hodily, takže bych na nabídku ráda kývla. Je to v pořádku? Není tam nějaký právní problém?"
Obecně zákoník práce více pracovně právních vztahů (tedy pracovních poměrů a vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr – DPČ a DPP) u jednoho zaměstnavatele nezakazuje, tudíž připouští.
Po praktické stránce ale taková situace naráží na jedno klíčové omezení. Tím je výslovný zákaz, aby zaměstnanec v dalším základním pracovně právním vztahu vykonával u téhož zaměstnavatele práce, které jsou stejně druhově vymezeny.
Jinými slovy: není možné, aby zaměstnanec vykonával určitou práci v pracovním poměru a stejnou nebo obdobnou pracovní aktivitu (popř. činnosti, které jsou částečně odlišné, přesto však spadají do sjednaného druhu práce) by ve svém „volném“ čase vykonával u téhož zaměstnavatele na základě druhé pracovní smlouvy anebo dohody.
Vedle toho se další omezení týkají např. mladistvých, kteří při součtu odpracovaných hodin ve více pracovně právních vztazích nikdy nesmí přesáhnout 40 hodin stanovené týdenní pracovní doby, nebo obecné úpravy pracovní doby v rámci DPP či DPČ stanovící limity pro odpracované hodiny.
Smysl výše uvedených pravidel má svoji logiku: zákoník práce chce těmito limity zabránit situacím, kdy vynalézaví zaměstnavatelé sjednáním několika smluv, případně dohod s týmž zaměstnancem obcházejí omezení týkající se pracovní doby a vyhýbají se náležité kompenzaci přesčasové práce.
Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem přesto domluví na výkonu další, druhově odlišně vymezené práce v dalším pracovně právním vztahu, je třeba si uvědomit povinnosti z tohoto dalšího vztahu plynoucí, neboť oba pracovní vztahy budou zcela rovnocenné.
Zaměstnanec samozřejmě musí být schopen řádně plnit všechny své pracovní povinnosti, které mu z obou pracovně právních vztahů vyplývají, zejména dodržovat stanovenou pracovní dobu a odvádět dostatečně kvalitní práci.
Co se týče druhového vymezení práce účetní a mzdové účetní, je už ze samotných názvů těchto pracovních pozic patrné, že je nelze považovat za odlišné. Tyto pozice tedy určitě nebudou splňovat podmínku stanovící, že u téhož zaměstnavatele může zaměstnanec konat práci v několika pracovně právních vztazích pouze, pokud jsou tyto práce druhově odlišné.
Práci „navíc“ samozřejmě u svého zaměstnavatele vykonávat můžete. Avšak bude se jednat o práci v rámci vašeho stávajícího pracovního poměru. Pokud budete vypomáhat s prací mzdové účetní nad rámec stanovené pracovní doby, bude vám za tuto práci náležet mzda podle vaší pracovní smlouvy, včetně všech zákonných příplatků, zejména příplatku nebo náhradního volna za přesčasovou práci.
Odpovídala Lucie Hořejší z advokátní kanceláře Randl Partners, člen lus Laboris
Zdroj: novinky.cz
Buďte první kdo přidá příspěvek k této aktualitě.
Copyright ©