Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Jakékoliv společenství lez přirozeně rozdělit na dvě kategorie, které jsou pro jeho existenci nezbytné. Menšina populace káru táhne a většina se veze.  Máme farmáře a máme bojovníky a ani jeden bez druhého nemůže být. Spravedlivé na tomto systému je, že každý má svobodnou vůli se rozhodnout, bude-li farmářem nebo bojovníkem.

Na rozdíl od české lékařské komory, která je samosprávná stavovská organizace sdružující všechny lékaře na území České republiky a členství v ní je povinné (Zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře) je členství v naší komoře čistě dobrovolné. Rozdíl není jen v zakotvení obou komor, ale také v možnostech, jaké má dobrovolné profesní sdružení oproti zákonem jasně definované ČLK. Přesto se podařilo za dobu fungování komory dosáhnout významných výsledků a úspěchů přímo ovlivňujících kvalitu naší profese.

Komora záchranářů je dobrovolné sdružení, máme dobrovolnou možnost do něho vstoupit a vystoupit. Volené orgány komory pracují dobrovolně bez nároku na honorář a dobrovolně ve svém volném čase. Můžeme se dobrovolně rozhodnout, jestli zachovat status quo, nadávat na poměry na svých výjezdových základnách a nechat za sebe rozhodovat jiné nebo můžeme svým hlasem dobrovolně podpořit společné úsilí a snažit se měnit tak svou profesi k lepšímu. Každý hlas a každý člen, i když třeba pasivní, je důležitým článkem a je třeba si jeho hlasu vážit. Každý takový člen zvyšuje důvěryhodnost organizace a zvyšuje šance na prosazování společných cílů. Nelze však očekávat výsledky okamžitě, jedná se o společné úsilí a běh na dlouhou trať. Čelíme nejen legislativnímu prostředí, které není vždy přehledné a přátelské, ale i zájmům politickým a ekonomickým, zájmům jiných profesních organizací apod. Největším nepřítelem je však hloupost a nadutost. Bohužel se s tímto nepřítelem nesetkáváme jen vně našich odborných profesí, ale je hojně zastoupen i v našich vlastních profesních řadách. Dosažené úspěchy pak nejsou jen zásluhou vybraných jedinců, ale společným úspěchem každého členského příspěvku.

Ještě je tu jedna možnost jak přispět, ale ta je jen pro odvážné anebo pro úplné blázny. Vystoupit z řady a aktivně se na společných akcích podílet a zkusit také chvíli tu káru táhnou. Někdy se stačí jen trochu namočit, jako Jiřík v pohádce o Zlatovlásce "sníst maso z hada" a najednou nahlížet na svět jinýma očima. Důležitým přínosem jsou například i zdánlivě nedůležité příspěvky v diskusích na webu komory, náměty, připomínky či publikování článků s různými poznatky a zkušenostmi. To vše nám pomáhá jít dál. Členství v Komoře záchranářů beru jako důležitou profesní činnost, která pozitivně ovlivňuje mé povolání. Určitě nemusíme být všichni členové komor a jiných organizací. Měli bychom si však uvědomovat spoluzodpovědnost za svůj, nejen profesní, život. Máme možnosti činit v životě svobodná rozhodnutí, ale není to samo sebou a zadarmo.

Radomír Vlk