Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

2. Aktuality
3. Když se každá organizace zaměří jen na svoje oblasti, pomůže to všem!

Když se každá organizace zaměří jen na svoje oblasti, pomůže to všem!

Zdravotnictví v poslední době připomíná všechno, jen ne klidné stojaté vody, které zde až na malou vlnku nebo kruh na hladině téměř několik desetiletí nic nerozčeřilo. Ne, že by se v zákulisí neodehrávaly různé vetší či menší názorové střety mezi jednotlivými hráči na tomto poli, ale na veřejnost se dostávalo velmi málo, nebo vůbec nic.

Až nyní, kdy stojaté vody nebývale ostře a na můj vkus místy až velmi nevkusně rozhýbala lékařská akce „Děkujeme odcházíme“, se začínají i další názorové neshody týkající se zdravotnictví a zdravotníků dostávat do popředí mediálního zájmu. Najednou se to, co se mnohá léta šuškalo jen na předsednictvech různých organizací začíná otevřeně sdělovat do různých médií.

Jsem tomu rád. Minimálně proto jsem to mu rád, že by to konečně mohlo vést alespoň k tomu, aby si jednotlivé organizace konečně jasně vymezily své oblasti zájmu a přestaly se tak plést do oblastí, které jim nenáleží, a které z podstaty věci již náleží subjektům jiným.

Nebývalá odezva je v současné době ze strany odborového svazu pracovníků ve zdravotnictví a sociální péče na jednání prezidentky České asociace sester Juráskové s ministrem zdravotnictví o obdobě memoranda lékařského, tzv. Memoranda pro sestry (spíše NLZP).

V článku Novodobý sesterský „Mnichov“ – o nás bez nás se autorka všeobecná sestra Monika Muroňová zamýšlí nad některými otázkami a mezi jinými otevřela takzvanou kompetenční otázku, když píše:

“Profesní organizace má samozřejmě možnost účastnit se jednání a reforem, stejně jako má možnost být při tvorbě zákonů, nemá ale ze své podstaty právo vyjednávat o odměňování - je to profesní organizace.“

Já se s podobným názorem ztotožňuji, ale hned jedním dechem dodávám, že to musí platit. pro všechny bez rozdílu. Tedy, že profesní organizace se na například při vyjednávání o mzdách mohou podílet, ale jen okrajově, bez rozhodujícího vlivu. Naopak odborové organizace by se zase měly jen okrajově a bez rozhodujícího vlivu podílet na otázkách profesních. Tedy například o tom, jaké kompetence budou pracovníci toho či jiného oboru mít a na základě čeho. Kdybych tedy parafrázoval předchozí citaci, zněla by takto:

"Odborová organizacemi má samozřejmě možnost účastnit se jednání o kompetencích, stejně jako má možnost být při tvorbě těchto zákonů, nemá ale ze své podstaty právo vyjednávat o činnostech NLZP - je to odborová organizace.“

Na všech jednáních je to ale naopak. Odborové organizace se snaží svoji vahou a možnostmi, které jim na rozdíl od profesních organizací (až na pár výjimek) dává zákon ovlivňovat i věci, které jim naprosto nepřísluší.

Vzpomenu například na případ, když odbory nechaly z Poslanecké sněmovny PČR stáhnout těsně před hlasováním návrh zákona o ZZS, který byl k zaměstnancům ZZS (tedy k těm, které mají hájit) veskrze pozitivní, když v něm bylo i celé ustanovení o sociálních výhodách pro pracovníky ZZS a odůvodnily to v médiích tím, že by se zhoršila dostupnost péče pro pacienty, což sice pravda nebyla, ale i kdyby byla, tak takto měl argumentovat zástupce svazu pacientů a ne zástupce zaměstnanců ZZS. Neměl přeci dle vyjádření zhoršit postavení zaměstnanců (ba naopak), ale pacientů.

Těch příkladů se samozřejmě dá bez hledání uvést více. Když jsem byl na jednání na Ministerstvu zdravotnictví, kde se poprvé probírala novela vyhlášky 424/2004 Sb. o činnostech NLZP, tedy o výkonu profese popsanou v kompetencích, na které byli zástupci desítek profesních organizací NLZP a zástupci zdravotních odborů, tak tenkrát jsem ještě skutečně moc nerozuměl tomu, proč téměř všichni zástupci profesních organizací jsou k zástupcům zdravotních odborů slušně řečeno tak odměřeni. Někteří byli dokonce odměření až nebývale silně. Dnes už to vím také.

Vrátím se ale k meritu věci. Pokud tedy veřejné diskuze a vzájemné napadání se v médiích povedou alespoň k tomu, že si různé typy organizací podrží jen své oblasti zájmu pro které jsou primárně zřízeny, bude to ku prospěchu věci. Mnohdy to i povede ke zrychlení celého procesu a legislativních kroků. Tím v žádném případě nemůže být dotčena možnost vzájemné spolupráce nad některými otázkami a problémy, ale pouze v dominanci toho subjektu, kterému oblast z podstaty věci skutečně náleží.

Sigmund


Některé související články


Jurásková překročila vyjednáváním o platech své pravomoci

Sestry si mají měsíčně polepšit o 2600,- Kč

Dohodě na ministerstvu sestry příliš nevěří

Text memoranda, které Heger uzavřel se zdravotními sestrami