Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Nedostatek zdravotního personálu v českých nemocnicích nutí zdravotní sestry obcházet zákony. Týká se to především nitrožilního podávání léků, což mohou dělat jen proškolení pracovníci. Jak ale Právu sdělilo několik sestřiček pod podmínkou anonymity, realita je často jiná.

Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech NLZP ve znění novely č. 391/2017

Od října loňského roku (od 14. 12. 2017 poznámka KZ ZZS ČR) platí vyhláška, která zavádí pojem „praktická sestra“ pro sestry, které vystudovaly pouze střední zdravotnickou školu a které byly do loňska v kategorii zdravotnických asistentů.

Ty mají ve srovnání se všeobecnými sestrami, které musí mít vyšší odbornou nebo vysokou školu, omezené kompetence, nesmějí například podávat léky do žíly, a to ani ve formě infuze. Podle sestry Šárky z jedné pražské nemocnice jsou špitály často nucené nařízení obcházet.

„U nás jsou oddělení, kde tyto praktické sestry tvoří více než polovinu personálu. Dost to komplikuje rozepisování služeb, protože například na noční směně, kde jsou potřeba dvě sestry, musí být vedle praktické sestry aspoň jedna všeobecná, aby vůbec měl kdo píchat pacientům léky,“ řekla Právu sestra.

když jsem na směně s praktickou sestrou, nechám ji píchat léky do žíly a při tom na ni dohlížím.

Kdyby se něco stalo, odnesu to já

zdravotní sestra Lucie

„Někde se to musí obcházet tak, že za takový úkon písemně zodpovídá sestra, která v tu chvíli na oddělení ani není přítomná. Kdyby se ale něco stalo a v důsledku špatného podání léku by třeba zemřel člověk, tak by to odnesla ta, co je papírově zodpovědná,“ poznamenala sestra Šárka.

Situace se podle ní změnila i tím, že v minulosti zákon o zdravotnických pracovnících obsahoval i institut tzv. odborného dohledu, který loni přijatá vyhláška zrušila. Nutno ale říct, že středoškolsky vzdělané sestry nesměly pacientům píchat léky do žíly ani dříve.

Pokud se to děje, je to porušování zákona

předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková

Její slova potvrdila i Lucie, zdravotní sestra z jiného pražského špitálu. „U nás problém s nedostatkem všeobecných sester není. Ale když jsem na směně s praktickou sestrou, nechám ji píchat léky do žíly a při tom na ni dohlížím. Kdyby se něco stalo, odnesu to já,“ řekla Právu Lucie.

Za rozdělení kompetencí u zdravotních sester stojí jednak tlak z Evropské unie, která tlačí na co nejvyšší vzdělání sester.

„Zdrávka“ už nestačí

Podle předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové je hierarchie mezi sestrami důležitá pro co nejvyšší bezpečí pacientů. „Praktická sestra nedělá specializované úkony, má být jen pomocnicí vysokoškolsky vzdělané sestry. Podávání injekce do žíly je specializovaná činnost, kterou donedávna vykonávali jen lékaři. Pokud se to někde děje, je to porušování zákona,“ řekla Právu Žitníková.

Mít střední „zdrávku“ dnes podle Žitníkové už nestačí. „Střední zdravotnická škola byla dříve výběrová škola, dnes už je to spíš cesta, jak snadno získat maturitu. Podle našich údajů jen třicet procent vystudovaných sester jde pracovat do nemocnice a z nich jen třicet procent vydrží v nemocnici déle než rok,“ popsala Žitníková.

Středoškolsky vzdělané sestry také nemohou pracovat v domácí péči. „Praktické sestry zaměstnávat ze zákona nemůžeme, ale pracujeme na tom, abychom je zaměstnávat mohli, protože personálu je nedostatek,“ řekla Právu prezidentka Asociace domácí péče ČR Ludmila Kondelíková.

Tyto obtíže souvisí s dost zásadním nedostatkem zdravotnických pracovníků různých profesí.

Zásadní navýšení jejich počtu v dohledné době se zřejmě očekávat nedá

Jana Heczková, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství

Podle Jany Heczkové z Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství na 1. lékařské fakultě je v pořádku, že středoškolsky vzdělané sestry nemají kompetence podávat léky do žíly. „Určitá diskuse o tom probíhala, ale osobně považuji navýšení kompetencí pro tento úkon za rizikový a v praxi pro něj nevidím důvod,“ řekla Právu Heczková.

Připustila, že v některých nemocnicích může rozdělení hierarchie působit problémy kvůli nedostatku personálu. „Tyto obtíže souvisí s dost zásadním nedostatkem zdravotnických pracovníků různých profesí. Zásadní navýšení jejich počtu v dohledné době se zřejmě očekávat nedá,“ dodala Heczková.

Řešením by podle ní mohla být revize kompetencí zdravotnických pracovníků a s tím související organizace práce. „Tak, aby méně rizikové činnosti vykonávali především zdravotničtí pracovníci s nižší kvalifikaci, případně pomocný zdravotnický personál, a naopak výkony zatížené rizikem možných závažných následků vykonávali pracovníci s odpovídajícím vzděláním,“ podotkla Heczková.

Před tím, aby některé úkony prováděl neproškolený personál, varuje i ministerstvo zdravotnictví. „Rozdělení kompetencí mezi zdravotnickými pracovníky má své opodstatnění a tím je bezesporu bezpečnost pacienta. Je nezbytně nutné v každém zařízení přesně vymezit činnosti, které má provádět lékař, všeobecná sestra, praktická sestra a jiní další zdravotničtí pracovníci,“ vyjádřila se pro Právo mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Zdroj: novinky.cz

Sigmund