Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Vybral jsem tento článek k uveřejnění na našem webu ze třech důvodů. Prvním důvodem je, že jej pan doktor napsal skutečně velmi dobře, výstižně, autenticky, alespoň z mého pohledu, nemusí to být názor všech. Druhým důvodem bylo, že naprosto identicky dopadly některé výjezdové základny ZZS, například v Jeseníku a já zvažoval, zdali s přiměřeným odstupem obdobný článek na toto téma nenapíši sám. Paralela by tu byla, také jsem profesně zažil i povodně v roce 1997 a letos. Musím ale uznat, že teď už by to bylo zbytečné. Třetím důvodem je fakt, že ale mám potřebu toto sdělení doplnit o jednu podstatnou skutečnost, která v textu zazněla jen bez důležité souvislosti. Tím je špatná legislativa, konkrétně mám na mysli Zákoník práce, ve kterém se před rokem změnilo jedno slovíčko při plánování dob odpočinku mezi směnami u zaměstnanců. Slovo plánovat bylo nahrazeno slovem poskytnout. Tudíž všichni ti zaměstnanci, kteří zůstali na pracovištích nemocnic a ZZS, aby zajistili pro pacienty a lidi v oblasti péči, porušovali nové ustanovení zákoníku práce, včetně jejich vedoucích zaměstnanců, kteří to tolerovali a v případě, že by u takových zaměstnanců došlo k úrazu, trvalým následkům, nedej Bože smrti při výkonu této práce, zaměstnavatele a konkrétní vedoucí zaměstnanci by byli vystaveni trestnímu stíhání. A bylo by jedno, že byl nějaký mimořádný stav, tuto oblast legislativa neřeší. A bylo by jedno, že zaměstnanci co byli v práci, se neměli jak dostat domů a stejně tam na pracovišti museli zůstat a ti, kteří je měli střídat, se zase nemohli dostat do práce. K tomu by možná soud mohl, ale nemusel přihlédnout. Poukazuji na tuto skutečnost, protože právě před rokem jsme toto připomínkovali, vysvětlovali na MPSV, argumentovali i v tomto duchu, že mohou nastat tyto situace, nic nebylo platné. Rok s rokem se sešel a všichni si umíme představit, jak by péče o pacienty v zasažených územích dopadla, kdyby se ti zaměstnanci, kteří na pracovištích byli na konci své směny sebrali a šli čerpat zákonem nařízené doby odpočinku! Když bylo slovo plánovat, tak doby odpočinku správně naplánované byly, ale když se něco semlelo, mohl se zaměstnanec z doby odpočinku povolat. Když je tam nově slovo poskytnout, už to nelze.

Sigmund

Text z externího zdroje:

Zažil jsem jako mladý chirurg povodeň v Krnově v roce 1997. Voda mne i kolegy uvěznila tři dny v práci, ve službě, byla zničující pro infrastrukturu ve městě, ale nemocnice ji přečkala poměrně dobře. Fungoval záložní dieselagregát, tekla voda, i když omezeně pitná, fungovaly telefonní linky, naše závislost na internetu nebyla, technika byla odolná. Plyn nebyl odpojen, takže kuchyň vařila. Byli jsme zvyklí sloužit tři dny v kuse, takže delší pobyt v nemocnici byl spíše normou.

Letošní povodeň u nás překonala tu z roku 1997

Letošní povodně jsem zažil jako dlouhodobý ředitel nemocnice. V sobotu ráno jsem se přestěhoval i s dostupnými kolegy z vedení do nemocnice a zůstal do úterý. Připravili jsme se na povodeň, utěsnili přízemní dveře, vytvořili whatsappovou komunikační skupinu, vyzkoušeli svolávací systém traumatologického plánu, pro jistotu jsme na naše satelitní jednotky se stravou odeslali navíc instantní potraviny a pitnou vodu a cítili jsme se připraveni. 

Povodeň vysoce překonala rok 1997, v sobotu byly spíše spodní vodou zaplavovány sklepy, což jsme ještě úspěšně odčerpávali, v neděli záplavová vlna kompletně zalila Krnov, nemocnici, všechny sklepy a nižší přízemí, vyřadila kompletně trafostanice, serverovny i ústřednu nemocnice.

Během neděle došlo ke kompletnímu výpadku elektřiny, telefonního spojení v Krnově, mobilních sítí O2 i T-Mobile a samozřejmě internetu. Vzhledem k poruchám došlo na tři dny k výpadku vody, po obnovení dodávek byla voda týden nepitná. Byly zaplaveny příjezdové cesty do nemocnice, všichni sloužící včetně kuchařek zůstali uvězněni v nemocnici. Posádka RZP, která do nemocnice přijela, už neodjela a musela přespat mimo své stanoviště na volných postelích.

Ještě předtím jsem nechal leteckou záchrannou službou evakuovat tři ventilované pacienty, jednoho nestabilního novorozence a pacienty z přízemí jsme vyvezli na jiná oddělení do vyšších pater. Po kompletním zalití sklepů přílivovou vlnou byly vyřazeny všechny výtahy. Voda zničila přívod stlačeného vzduchu na sály, chlazení magnetické rezonance. Byli jsme tři dny bez spojení, bylo vytvořeno v zasedačce krizové centrum, kam všichni docházeli pro informace.

Schůzky s přítomným personálem byly ústně dopředu dány, vždy v 8.00, 15.00 a 22.00. Tak se podařilo nasazením všech zaměstnanců, kteří byli v nemocnici, zabezpečit základní péči, včetně operací na jednom sále a sedmi porodů. Neskutečně nám pomohli hasiči, kteří v noci, na pokyn hejtmana kraje, přistavili dva velké dieselagregáty a během noci se nám podařilo jejich externí kabeláží napojit přes okna rozvodny zásadních oddělení, kuchyně a jedné RTG stanice.

Ve spolupráci s krizovým vedením města jsme zajistili cisterny pitné a užitkové vody, každý zdravotník, který šel ven, bral zpět dva kbelíky užitkové vody ke splachování toalet pacientů. Po opadnutí vody jsme 14 dnů všichni, kteří jsme nebyli zatopeni, pracovali na odstraňovaní škod. Vyvezli jsme 220 kontejnerů bahna, zničených šatních skříní, přístrojů, postelí, skladů…Vyvezli jsme desítky tun bahnem zničené staré archivované dokumentace. Obrovský dík patří vězeňské službě, která k nám poslala 20 mužů i žen ve výkonu trestu, již udělali spoustu fyzicky náročné špinavé práce. Ve třech skupinách přijeli i úředníci krajského úřadu moravskoslezského kraje, včetně vedoucích odborů, a rovněž neskutečně dřeli. Zaměstnanci i se svými partnery či dětmi přicházeli o víkendu na brigádu, kde se nás sešlo téměř 100. Díky ochotným servisním firmám jsme zprovoznili novou ústřednu a serverovny, již ve vyšším patře.

Po deseti dnech bylo servisní firmou zprovozněno CT i MR a po obnovení provozu výtahů dnes nemocnice poskytuje plnou péči. Sečtené škody – 195 milionů na nemovitostech a přístrojích, 45 milionů ztráta z poskytované péče, 85 vytopených zaměstnanců, někteří se zničeným bydlením. V okolí je zničeno několik vesnic, včetně části Krnova i Opavy.

Dalo se tomu předejít?

Dalo, pokud by stát byl důsledně řešil povodňovou ochranu výstavbou již od první republiky plánované přehrady a nedal na psychopatické ekologické aktivisty.

Může se nemocnice lépe připravit?

Po této zkušenosti musí. Musíme upustit od přetechnizovaných zařízení, kdy v kuchyni nelze spustit plyn, když nejede vzduchotechnika, i po napojení náhradních zdrojů elektřiny nejdou moderní konvektomaty, protože do nich nejede voda. Musíme mít připraveno technické řešení při výpadku energií.

Výpadek spojení a sítí je další kompletní kapitolou, která se dá řešit poměrně levně a efektně, ale musí být organizována centrálně dolů k jednotlivým nemocnicím, aby v případě výpadku byl jasný komunikační kanál.

Výpadek krizového řízení státu

Výpadek krizového řízení mne jako senátora za tuto oblast straší nejvíce. Armáda dojela do oblasti pozdě a její vnitřní vybavení je tristní. Nemá vybavení, žádné vnitřní zásobování, je závislá na ubytování i stravě na postižených obcích, kde vojáci pracují. Nechci kritizovat samotné vojáky, kteří fyzicky velmi pomáhají, musím kritizovat zcela nedostatečné vybavení armády. Stát investuje do drahých moderních zbraní, které dostaneme za tři roky, ale investice do vnitřní bezpečnosti, do vybavení, kterým lze rychle a efektivně pomoci i při přírodních katastrofách, nemáme. To musíme rozhodně změnit a již 8. 10. 2024 budu tento problém projednávat na výboru pro obranu a bezpečnost senátu. Tristní je týlové zabezpečení těchto jednotek.

Strašně musím všem poděkovat za jejich nasazení, popřát vytopeným lékařům z okolí, ať brzo začnou poskytovat plnou péči, třeba v náhradních prostorech, jako například dětská lékařka v mé senátorské kanceláři (i tak se vychovávají malí voliči).

Nakonec jen jedna bizarní příhoda. S obnovením příjmu v datových schránkách přišlo v době, kdy jsme chodili v holínkách a všichni jsme smrděli bahnem, zahájení přestupkového řízení z ostravské stanice hygieny, z kontroly v lednu, kde jsme měli podředěnou dezinfekci, nenamočené hřebeny v EMG ambulanci a podobné zcela zásadní věci a kdy kontrola probíhala na našich ambulancích nadřazenou formou buzerace zaměstnanců. Na mou ostrou reakci ředitelce tohoto ústavu jsem se dozvěděl, že neví, že jsou v Krnově povodně, však se můžeme odvolat. Tak snad nedostaneme pokutu, protože jsme měli prokazatelně bahno.

Autor: MUDr. Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov a senátor za obvod Bruntál

Zdroj: nasezdravotnictvi.cz