Ještě stále není vyřešené financování navýšených mezd lékařů na ZZS
26.04.2011
Záchranáře zaplatí, někde na to vezmou z odměn
Záchranné služby i jejich krajští zřizovatelé v podstatě jen čekají na to, až se jim podaří vyjednat na ministerstvu prostředky na mzdy záchranářů. Nyní hledají peníze ve svých rozpočtech a rezervách. Upozorňují ale, že dlouho to dělat nemohou, sahat se bude případně i na odměny.
Kraje i vedení záchranných služeb se od počátku března snaží vymyslet, jak ze svých dosavadních rozpočtů zaplatí kmenové i externí lékaře. Zatímco přidání pro kmenové lékaře vyplývá z nařízení vlády 44/2011 Sb., externí lékaři museli o svých požadavcích na vyšší mzdy jednat.
Zpravidla požadují od svých zaměstnavatelů 300-400 korun za hodinu, ne všude jim ale takové peníze mohou skutečně dát.
A i když finančních prostředků příliš mnoho není, snaží se ředitelé záchranek tyto peníze sehnat, v opačném případě totiž hrozí scénář jako v Jihočeském kraji. Tam, jak jsme vás již informovali, odmítli lékaři českobudějovické nemocnice služby u záchranek dále sloužit.
Viz aktualita: Českobudějovické záchrance odcházejí lékaři, chtějí vyšší platy
Pokud bychom nepřidali, hrozí kolaps
Vedení ostatních ZZS si závažnost takových důsledků velmi dobře uvědomuje. Snaží se tedy o dohodu ze všech sil.
„Většina ZZS má v systému hodně externích lékařů – u nás je to 80 smluv externistů. Všem musíme přidat od března. Nepřidat těmto zaměstnancům by znamenalo, že odejdou a nebude možné zajistit poskytování přednemocniční neodkladné péče – výpovědní doba u externích lékařů je 2 týdny. Nepřidat jim – to by znamenalo kolaps systému po jejich odchodu,“ uvedl pro ZDN.cz ředitel záchranné služby Libereckého kraje Stanislav Mackovík.
Doufá, že vláda nakonec pošle peníze alespoň na kmenové lékaře. Celkově si totiž jen v tomto regionu zvýšení mez vyžádá přes deset milionu korun.
„Zároveň rostou výdeje všech záchranek, ceny pohonných hmot, což jen u nás představuje 100 000 korun měsíčně navíc. Záchranné služby mají obavy jaký bude dopad na jejich rozpočet při plánovaných změnách DPH,“ popisuje dále Mackovík své obavy.
Hrozí snižování odměn
Managementy záchranek ale mají připravené i jiné scénáře: pokud peníze od zřizovatele nedostanou, budou zaměstnanci kráceni na odměnách.
„Tyto peníze byly původně v rezervním fondu organizace určeném na odměny zaměstnanců. O navýšení prostředků jsme žádali našeho zřizovatele. Pokud peníze nedostaneme, budou zaměstnanci kráceni na odměnách,“ nastínila možný vývoj mluvčí pražské záchranné služby Jiřina Ernestová.
V menších krajích situaci zvládají lépe
Menší kraje nepotřebují na mzdy záchranářů tolik peněz jako ty větší. Problémy se jim tedy řeší snadněji. Lékaři z Pardubického kraje se tak o své mzdy nemuseli dohadovat s velkým úsilím. Hejtman Radko Martínek jim přislíbil 400 korun na hodinu a je připraven požadované prostředky ze svého rozpočtu uvolnit.
Jenže celková suma je zde jednou tak nižší než v ostatních krajích. „Celková částka pro všechny lékaře do konce roku 2011 činí zhruba pět a půl milionu korun. Vedení kraje má k řešení problému pozitivní vztah,“ uvedl pro ZDN.cz ředitel pardubických záchranářů Roman Sviták.
Kraje poskytují dotace
Na některých místech se kraje snaží situaci dočasně řešit mimořádnými dotacemi. Například moravskoslezští radní o jedné takové rozhodli, určena je právě pro mimotarifní platy lékařů.
„Naše organizace tak nese dopad navýšení mezd plně zatím na svých bedrech na úkol rezerv, které se však velmi brzy vyčerpají. Celková výše finančních prostředků pro pokrytí platového navýšení lékařů jen pro letošní rok činí přibližně dvanáct milionů korun,“ uvedl šéf Moravskoslezské záchranné služby Roman Gřegoř.
