Přihlášení
Zapomenuté heslo
Situace v jihomoravské záchranné službě se vyhrocuje. Odbory, jež vyhlásily stávkovou pohotovost, trvají na odstoupení ředitele Milana Klusáka. Vedení zjišťuje, kdo vzbouřence podpořil. Ti se teď bojí pomsty.
K „atentátu“ na šéfa pražské záchranky Zdeňka Schwarze, který před rokem a půl otřásl českým zdravotnictvím, přirovnal současnou situaci v jihomoravské záchrance její ředitel Milan Klusák.
„Schwarze odvolali, když byl na služební cestě v Izraeli. Kvůli nátlaku odborářů, kteří předtím vyhlásili stávkovou pohotovost. I já jsem byl pryč, stejně jako další členové vedení, a nemohl se bránit,“ poznamenal pro MF DNES Klusák.
Po návratu z dovolené se nyní musí postavit ke „vzpouře“ více než dvou stovek zaměstnanců, hlavně z řad záchranářů a lékařů. Ti minulý čtvrtek vyhlásili stávkovou pohotovost a požadují odvolání Klusáka i jeho náměstka pro přednemocniční péči Rudolfa Zvolánka (psáno zde).
Hlavní důvod je podobný jako tehdy v Praze - údajná arogance vedení vůči zaměstnancům a neschopnost se s nimi domluvit. „Komunikace s vedením úplně selhala,“ tvrdí odboráři jihomoravské záchranky (důvody zde).
„Je to zvláštní. Museli jsme se nějak domlouvat. Vždyť máme uzavřenou platnou kolektivní smlouvu i dodatek k ní. Naopak to byli oni, kdo nechtěl jednat,“ diví se Klusák.
Požadavky protestujících nyní vyhodnocuje. „Projíždím si vše, co vyšlo v médiích, i vznesené námitky. Zareaguju na schůzce, kterou svolal hejtman Michal Hašek na příští úterý,“ říká. „Do té doby se asi nic zásadního nestane.“
Odboráři ale mají za to, že se atmosféra ještě více vyhrocuje. „Vedení začalo zjišťovat, kdo všechno prohlášení o stávkové pohotovosti podepsal. My ale tyto informace nedáme, protože by ti lidé měli problémy,“ obává se pomsty šéf odborářů Bohuslav Zrza.
Že chce znát počty „vzbouřenců“, přiznává i Klusák. „Uvedli, že jich je 250, to se mi nezdá. Chci vědět, na čem jsem, proto jsem pokyn vydal. Rozhodně ne kvůli tomu, že se chci mstít,“ tvrdí ředitel. „Dokonce mě nezajímají ani konkrétní jména, ale jen počty,“ dodává.
Právě šikana a zbytečné postihy jsou podle odborářů jednou z věcí, která atmosféru na záchrance rozložila a přiměla řadu zkušených pracovníků k odchodu. Nelíbí se jim ani rušení výjezdových stanovišť s lékaři, kterých je teď v terénu málo.
Podle protestujících se to ukázalo i při nejtragičtější letošní dopravní nehodě v kraji, u Tvarožné. Na počátku července tam dodávka smetla ze silnice osobní auto. Výsledek? Tři mrtví, z toho dvě děti.
Na postup si tehdy dokonce stěžovala i jedna ze zasahujících lékařek, která čekala v brněnských Černovicích na výjezd. Místo k nehodě ji ale dispečeři poslali na policii, aby tam křísila opilého muže. Když pak záchranáři, kteří na místo dorazili bez lékaře, žádali posily, nebyl žádný doktor k dispozici. Na tři resuscitace zbyl jen jeden z vrtulníku.
Podle Klusáka ale o pochybení nešlo. „Dispečerka měla dva výjezdy současně - jeden k Tvarožné, kde jí hlásili tři zraněné a kde už tou dobou byl vrtulník s lékařem a mířily tam dvě sanity se záchranáři, druhý pak od policie na opilého muže, který měl křeče. Vyhodnotila to tak, že poslala lékařku právě tam,“ líčí Klusák.
„Že je u Tvarožné pět zraněných, se dozvěděla, až když tam dorazily sanitky. To už byla lékařka z Černovic na výjezdu,“ vysvětlil Klusák.
Odboráři ale tvrdí, že kdyby bylo lékařů víc, k podobným situacím by nedocházelo.
„Zrušili pět výjezdových stanovišť s lékařem v kraji, když se pak stane něco velkého, chybí lidi. Ti, kteří k dispozici jsou, už mají vyčerpané přesčasové hodiny a noví plnohodnotní lékaři s atestací nepřicházejí. I kvůli atmosféře, která u nás panuje,“ zlobí se Zrza.
Na schůzce s hejtmanem se bude kromě odvolání ředitele a jeho náměstka řešit i útvar provozních inspektorů, ti jsou podle protestujících zbyteční. Prý jen stresují záchranáře i lékaře a navrhují postihy za úplné maličkosti, třeba špatnou obuv nebo oblečení.
Klusák je však rušit nehodlá. „Máme s nimi dobré zkušenosti. Kromě kontrolní funkce plní i další úkoly. Vybírají například peníze v hotovosti od pacientů, jimž chybí pojištění. Ročně jsme u nich měli pohledávky za jeden a půl milionu korun,“ řekl ředitel.
Hašek, jenž Klusáka na základě výběrového řízení v roce 2009 šéfem záchranky jmenoval, povede schůzku jako prostředník. „Všechny aktéry vyzývám ke zklidnění emocí, aby i po dobu následujících jednání plnila záchranka svoji základní roli a standardně poskytovala pomoc pacientům,“ uvedl hejtman.
Odboráři však na odstoupení ředitele i náměstka trvají. „Jsou to lidé, kteří současný stav zavinili, tak jak jej mohou napravit?“ ptá se Zrza.
Autor: Milada Prokopová
Zdroj: brno.idnes.cz
Copyright ©