Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Text z externího zdroje:

Ministerstvo zdravotnictví spolu s ministerstvem školství a zástupci akademické sféry představilo vládní program podpory nelékařských zdravotnických profesí. Program by měl během následujících 12 let zajistit pro zdravotnictví 22 000 vysokoškolsky vzdělaných nelékařů navíc, dominantně všeobecných sester. Program má mít dlouhodobé, mandatorní financování s předpokládanými náklady 12,8 miliardy korun a má zajistit dostatek personálu pro generační obměnu ve zdravotnictví i stárnoucí populaci.

Přestože počet zdravotníků není aktuálním problémem našeho zdravotnictví – v porovnání se zahraničím jsme na průměrných až nadprůměrných počtech –, jejich věková struktura už ano. „Velké množství zdravotníků v klíčových profesích je potenciálně v důchodovém věku, 15 procent kapacit všeobecných sester je ve věku nad 60 let, 27 procent ve věku nad 55 let,“ vylíčil při představení vládního programu ve své prezentaci současnou situaci ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Dosavadní kapacity vysokých škol však ani zdaleka nepokrývají počty potřebné pro generační obměnu i rostoucí poptávku po těchto profesích v důsledku stárnutí populace.

Situace, která hrozila v následujících 10 až 15 letech personální pohromou, je ale podle šéfa ÚZIS díky vládnímu programu zažehnána. Program podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka zajistí setrvalé navyšování kapacit vzdělávacích oborů na vysokých školách o minimálně 20 procent každý rok, počínaje rokem 2026 až do roku 2037. V roce 2026 budou činit náklady na program 394 milionů korun a v dalších letech porostou. Celkově se za celou dobu trvání programu počítá s náklady ve výši 12,8 miliardy korun.  Program má být průběžně kontrolován a prostředky budou podle ministerstva uvolňovány dle skutečného počtu studentů vybraných oborů. „Školy budou placeny za to, že student skutečně nastoupí a absolvuje. V případě lékařských fakult rektoři a děkani souhlasili s tím, že pokud nějaká z fakult z programu vypadne, ostatní její závazek převezmou," uvedl Dušek.

Už na následující akademický rok (2025/2026) však dostanou školy od ministerstva školství finanční podporu na přípravu rozšířených přijímacích řízení ve výši přibližně 200 milionů korun. Komplexní materiál, který zahrnuje program včetně jeho mandatorního financování, předloží resort školství v květnu.

Komplikace se však vzhledem k široké politické i společenské shodě na podpoře nelékařských profesí neočekávají. „Jako vicepremiér si troufnu garantovat, že je zde nulová šance, že by to dopadlo jinak,“ ujistil ministr Válek. Jistotu cítí i náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS), podle něhož je problematika nelékařských povolání řešena na vládní úrovni v rámci strategických investic do lidského potenciálu.

„Troufám si říci, že máme jistotu, že po usnesení vlády se z této podpory stane pravidelný každoroční výdaj. Bylo to diskutováno i na platformě vládního výboru pro strategické investice a je široká shoda, že potřebujeme dlouhodobé programy pro klíčové profese jak ve veřejném sektoru, tak některé orientované směrem k průmyslu,“ naznačil Nantl širší strategické uvažovaní vlády.

Upozornil, že program jako takový se zabývá i podporou dalších profesí. „Vedle zdravotnických povolání jde také o studenty psychologie, což je z hlediska školních psychologů významné i pro náš resort. V jednání jsou ale i další, netýkající se veřejných služeb, ale strategicky významných, jako jsou odborníci pro čipový průmysl či jadernou energetiku,“ upřesnil.

Program má vychovat 22 000 nových nelékařů

Program podpory nelékařských zdravotnických profesí je inspirován úspěšným modelem zaměřeným na vzdělávání všeobecných lékařů. Ten běží na lékařských fakultách už od roku 2019 a letos ponese své první „ovoce“ v podobě navýšení počtu absolventů oboru všeobecné lékařství přibližně o 30 procent. Podle děkana LF MU a místopředsedy Asociace děkanů lékařských fakult Martina Repka se očekává roční nárůst o přibližně 350 lékařů. „Program se podařilo nastavit a dodržet všem lékařským fakultám. Medicína je postavena na týmové práci a lékaři bez sester nejsou nic, stejně jako sestry nejsou nic bez lékařů. Program pro lékaře je tedy nutné doplnit i programem pro nelékaře. Kdyby se to nestalo, tak zdravotnictví není schopno fungovat,“ zdůraznil Martin Repko.

Program je zaměřen na nejohroženější nelékařské profese. Ty byly podle Ladislava Duška určeny na základě robustních populačních analýz a predikcí a program byl navržen tak, aby zvýšená produkce škol pokryla kapacitní potřeby a minimalizovala rizika spojená se stárnutím pracovníků.

Předpoklad je, že po dobu 12 let bude narůstat průměrná produkce absolventů o minimálně 20 procent a celkový „zisk“ by měl činit 22 000 absolventů vysokých škol. Nejvyšší váhu budou mít sesterské profese, na které připadá 15 400 absolventů. Z toho na všeobecné sestry 11 300 a na porodní asistentky a dětské sestry 4 100. Program by měl zajistit také zhruba 3 600 zdravotnických záchranářů, 1 750 radiologických asistentů a 1 250 nutričních terapeutů (podrobně viz graf 1).

V případě prioritních sesterských oborů ale došlo v uplynulé době také k navýšení kapacit vyšších odborných škol, které by do roku 2037 měly vyprodukovat dalších 14 000 absolventů.  „Oslovili jsme zřizovatele středních a vyšších odborných škol, hejtmany, s žádostí o navýšení kapacit a oni tomu vyhověli,“ připomněl ministr Válek. Podle Ladislava Duška je rychlá a pozitivní reakce hejtmanů na výzvu ministra zdravotnictví důkazem, že je o nelékařské obory zájem. „Mladí lidé mají o tato povolání velký zájem, a to je velmi důležitá zpráva,“ poznamenal Dušek. Náměstek ministra školství Jiří Nantl zdůraznil význam zdravotnických povolání v souvislosti s probíhající technologickou revolucí. „Zdravotnická povolání jsou v době nástupu umělé inteligence a digitalizace díky svému lidskému rozměru skvělou kariérní volbou. Ti, kteří se pro toto povolání rozhodnou, budou mít jistotu práce. Společnost bude vždy vyžadovat, aby některé činnosti vykonávali lidé,“ poznamenal. 

Více na tribuine.cz