Přihlášení

Zapomenuté heslo

Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Facebookové poděkování neznáme posádce ZZS

27.07.2016

Facebookové poděkování neznáme posádce ZZS

 

 

Našel jsem na Facebooku takové milé poděkování paní Saši Uhlové neznámé posádce ZZS JMK. Protože zprávy ze ZZS JMK poslední dobou nebývají moc pozitivní, tak jsem se rozhodl toto poděkování přidat na web formou aktuality. Třeba se v tom najde i ta posádka, které to patří.

Sigmund

 

 

V záplavě negativních zpráv vzpomínám na minulý víkend, který jsem strávila na Jižní Moravě v domě mých předků. Moje nejmladší dítě, Slavíček, spadlo z žebříku, když lezlo ze sýpky. Neviděla jsem z jaké výšky spadl, ale rozrazil si hlavu a tekla mu krev. Zavolali jsme sanitku.

Sanitka přijela a v ní tři lidé. Asi tak během vteřiny se zdravotníkům podařilo získat důvěru plačícího děcka i tu mou. Nemoralizovali, že jsem pád neviděla, chovali se partnersky nejen ke mně, ale i ke čtyřletému dítěti. Všechno, co dělali, nám vysvětlili a na základě vyšetření se rozhodli, že nás odvezou do Krumlova, a ne do Brna. Když jsem se přiznala, že nemám kartičku pojišťovny, jen mě poprosili, ať zjistím Slávkovo rodné číslo. Ujistili mě, že pokud rentgen dobře dopadne, pojedem zas dom. Nemlžili a nedělali ze mě vola, kterej nemůže složitost situace chápat. Slávka obhospodařili tak, že byl za chvíli pyšný, že jede sanitkou a přestal myslet na svoje zranění, přestal se bát. Pán, který s námi jel pak vzadu, přihodil i historku, jak jeho dítě minulý týden spadlo ze stromu.

To samý v nemocnici. Lékař si, i když tam bylo narváno, našel čas, aby mi normálně řekl, že mě teď pošle na ten rentgen a když dopadne dobře, pojedeme domů. Což se i stalo.

Mám různé zkušenosti, jak nás nechtěli vzít do sanitky, když moje dítě bodla vosa do jazyka, jak jiné moje dítě neošetřili na pohotovosti, kam jsem přijela v noční košili a nestačila sebou vzít tu kartičku, protože dítě pobodal sršáň na více místech, jak mi neošetřili dítě plačící bolestí... a hlavně opakovanou zkušenost, že mi nikdo nic neřekne. Toto bylo jak z jiného světa. Nevím, zda jsem měla štěstí na nejlepší tým sanitky v ČR, který mě odvezl do nejlepší nemocnice, anebo jestli je toto na Jižní Moravě standard. Každopádně ale díky za to. Přes všechnu hrůzu a strach, které jsem zažívala, to bylo krásné.

 

Saša Uhlová

 

Komentáře k článku

Buďte první kdo přidá příspěvek k této aktualitě.

Copyright © Komora Záchranářů. Všechna práva vyhrazena.