Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

2. Aktuality
3. Dvakrát z USZS MSK. Zneužívání tísňových linek a zajímavá kazuistika

Dvakrát z USZS MSK. Zneužívání tísňových linek a zajímavá kazuistika

Zlomyslná a obtěžující volání na číslo 155

Telefonní číslo 155 je jedním z národních čísel tísňového volání a slouží občanům v případech život ohrožujících stavů. Pracovníci krajského zdravotnického operačního střediska v Ostravě vedou za rok stovky tisíc hovorů. Na linky 155 občané zpravidla opravdu telefonují v případech, kdy je zapotřebí poskytnout přednemocniční neodkladnou péči. Nicméně operátoři se také nezřídka setkávají s případy tzv. zlomyslných či obtěžujících volání. Jde o telefonáty, kdy lidé vlastně nevyžadují zdravotnickou pomoc.

Někdy jsou volajícími děti, které mohou bezplatnou linku „pouze“ tzv. testovat, voláním se bavit, či dokonce věrohodně oznámit smyšlenou událost. O podobném případu informovala např. před nedávnem ostravská policie. Často však tato zlomyslná či obtěžující volání přicházejí také od dospělých osob. S operátory si třeba chtějí „jen“ povídat, což na tísňové lince samozřejmě dost dobře možné není. Další požadují po call-takerech poskytnutí obecných informací, kupříkladu o telefonních číslech, o tom, kdo zastupuje jejich praktické lékaře, případně žádají jiné rady.

Specifickou skupinou v rámci kraje je několik občanů, kteří na bezplatnou tísňovou linku volají opakovaně a mnohokrát, a to i v průběhu jednoho dne. Operátorů se ptají, kolik je hodin, chtějí řešit problematiku politické situace v ČR, své sociální těžkosti či aktuální počasí. Jindy stále znovu vyžadují příjezd posádky záchranné služby, načež záchranářům neotvírají dveře, popřípadě odmítají ošetření, transport do nemocnice i podepsání negativního reversu.

Příkladem takovýchto volání je muž z Karvinska, který v průběhu roku 2011 vytočil číslo 155 v téměř sedmi stech případech a operátorům sděloval zcela nepodstatné a se záchranou nesouvisející záležitosti. V jednom listopadovém dni naše linky „obdařil“ celkem čtyřiašedesáti hovory. Absolutním rekordmanem a poněkud pochybným vítězem se však stal muž z Opavy. V uplynulém roce s ním call-takeři ÚSZS MSK vedli neuvěřitelných 1310 telefonátů. V naprosté většině případů však dotyčný pomoc záchranářů vůbec nepotřeboval...

Takovéto hovory omezují kapacitu volných linek 155 a také kvalifikovaných zdravotnických operátorů, kteří zůstávají pro příjem dalších volání k dispozici. Počet call-takerů, kteří přijímají tísňová volání z území celého Moravskoslezského kraje ve směně je čtyři až pět. Převážnou většinu těchto telefonátů dokáží dispečeři odfiltrovat. Pokud však pod dojmem nutnosti posádku k takovému člověku vyšlou, jsou pak záchranáři na místě i desítky minut blokováni, aniž by byla jejich pomoc zapotřebí. Dojde-li v této době k život ohrožujícímu stavu u pacienta na jiném místě daného regionu, může posádka citelně chybět. Volání a zásahy tohoto charakteru jsou navíc pro zainteresované operátory i zasahující posádky velmi frustrující a psychicky vyčerpávající.

Záchranná služba v takových situacích mnohdy využívá asistence PČR, a to jak při řešení zneužívání tísňové linky, tak k otevření bytu, pokud volající nereaguje na zvonění, ale i k řešení často složité situace s nespolupracujícím občanem.

Příklady zneužívaní hovor 1 a hovor 2

Muže na Karvinsku vážně zranila střela z kuše

Posádky záchranné služby poskytovaly dnes odpoledne pomoc vážně zraněnému, který byl zasažen střelou z kuše. Operátoři převzali ve třináct hodin hlášení, podle něhož došlo v obci Chotěbuz na Karvinsku k zasažení člověka šípem do hlavy. Na udané místo okamžitě vyjela nejbližší posádka rychlé zdravotnické pomoci z Českého Těšína a vzlétl ostravský vrtulník LZS.

Záchranáři na místě zjistili, že pacientem je devětatřicetiletý muž. Ten měl být podle informací zdravotníků střelen z kuše jinou osobou. Zasahující lékař u něj zjistil vážné poranění v oblasti hlavy, ve které šíp stále vězel. Muž byl v bezvědomí a přímém ohrožení života, jeho dýchání selhávalo. Lékař musel přistoupit k provedení intubace a zajistit postiženému přístrojem řízenou ventilaci. Záchranáři zahájili podávání léků, pacienta připojili k monitoru srdeční činnosti a provedli kompletní ošetření v rámci přednemocniční neodkladné péče.

Muž byl připraven k transportu do zdravotnického zařízení. Musel být přepraven i s šípem, který z hlavy trčel v délce asi tří desítek centimetrů. Manipulace s pacientem v omezeném prostoru vrtulníku tak byla pro záchranáře značně ztížená. Po krátkém letu byl postižený předán do péče lékařů urgentního příjmu ve Fakultní nemocnici v Ostravě-Porubě.


PhDr. Lukáš Humpl
Tiskový mluvčí ÚSZS MSK