Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky

Text z externího zdroje:

Stále více záchranářů v hlavním městě Slovenska a jeho okolí projevuje svou nespokojenost. Nelíbí se jim řízení záchranky, finanční ohodnocení ani pracovní podmínky. Pod petici za odvolání ředitele Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Bratislava Imricha Andrásiho se do 2. listopadu podepsalo 471 záchranářů, řidičů a lékařů. Pro Zdravotnický deník to uvedla předsedkyně Základní odborové organizace při ZZS Bratislava Zuzana Pukancová.

Vysvětlila, že statutáře chtějí odvolat pro jeho problémové řízení záchranky a problémovou komunikaci. Mají i další požadavky, které se týkají mzdy, mzdového zvýhodnění a poskytování benefitů zaměstnancům podle platné kolektivní smlouvy.

Nízké platby od pojišťoven

Zdravotnická záchranná služba Bratislava se ocitla v nepříznivé finanční situaci a aktuálně má v Sociální pojišťovně dluh přes 296 tisíc eur (více než 7,25 milionu korun). Zaměstnancům měly být odebírány příplatky za přesčasy, proto je začátkem října chtěli vypovědět. „Po dohodě ministra zdravotnictví a ředitele ZZS Bratislava organizace zaměstnancům vyplácí příplatky i nadále beze změny,“ ujistila mluvčí bratislavské záchranky Darina Schreková.

Za finanční potíže podle ní z velké části může to, že záchranáři byli během pandemie zařazeni do 3. kategorie rizikovosti práce, a s tím spojené finanční náklady nebyly zohledněny v paušálních platbách od zdravotních pojišťoven. „Také se devět let neměnila platba ze strany zdravotních pojišťoven za kilometr jízdy, která činí 79 centů (19,33 Kč), přičemž v roce 2022 je průměrná cena jednoho litru pohonných hmot vyšší o 80 centů (19,57 Kč),“ poukázala Schreková. Dodala, že v současnosti vedení záchranky jedná na ministerstvu zdravotnictví o dofinancování.

Lékařka ZZS a odborářka Zuzana Pukancová označuje za jeden z klíčových požadavků záchranářů právě zajištění plateb zdravotních pojišťoven tak, aby se bratislavská záchranka nezadlužovala a měla pokryté náklady související s adekvátně poskytnutou zdravotní péčí. Také chtějí uznat poskytování neodkladné přednemocniční péče za rizikové povolání.

Ředitel je dočasně pověřen

O svých požadavcích odboráři dosud jednali s ministrem zdravotnictví Vladimírem Lengvarským, prezidentkou Zuzanou Čaputovou, předsedou parlamentu Borisem Kollárem, hlavním hygienikem Janem Mikasem a také měli setkání na Úřadu vlády. Setkání mají pokračovat.

Podle mluvčí ZZS Bratislava Schrekové nepříznivá situace na záchrance není výsledkem práce současného ředitele, proto nepovažuje za efektivní řešit ji jeho odstoupením z funkce. Imricha Andrásiho navíc ministr zdravotnictví pověřil řízením organizace jen dočasně do ukončení výběrového řízení na tuto funkci. Přesný termín výběrového řízení ještě nebyl oznámen.

Kdo bude zachraňovat?

Faktem zůstává, že záchranářů je málo na velké množství práce, proto táhnou přesčasy a od začátku pandemie covid-19 pracují ve ztížených podmínkách. Hodně z nich podepsalo deklaraci, že při nenaplnění požadavků jsou připraveni podat výpovědi, avšak mnoho dalších přinutí existenční tlak, hypotéky a další věci v práci zůstat.

„Vylidňování systému je vždy postupné, na začátku si všimneme například tlaku na snižování vzdělání, kvalifikace a v neposlední řadě kvality. Nebo snižování dostupnosti služby,“ vysvětluje Pukancová.

Záchranáři i další zdravotničtí zaměstnanci podle ní už léta potichu odcházejí do zahraničí, a to nejen kvůli platům, ale i pracovním podmínkám, možnosti profesionálního růstu, práci na specializovaných pracovištích či kvalitnějšímu vzdělávání. „Stačí se podívat hned za hranice, jak vypadá univerzitní kampus v Brně,“ podotkla.

Lucia Hakszer

Více na zdravotnickydenik.cz