Při velkém neštěstí musí záchranář zapomenout na city a pomáhat
Publikováno dne: 11.8.2008, Zdroj: ČTK
Zapomenout na city, nepodlehnout stresu a pracovat jako stroj - jedině tak mohou zdravotníci podle ředitele pražské záchranky Zdeňka Schwarze dobře splnit svůj úkol a zachraňovat zraněné při hromadném neštěstí, jakým je vlaková nehoda u Studénky na Novojičínsku.
Schwarz ČTK řekl, že zásah v tak těžko dostupném terénu je složitý, situace hektická. Každý riskuje život, most může spadnout, vlak může začít hořet, může spadnout trolej pod napětím. Záchranáře to nesmí odradit.
Hned po příjezdu musejí projít celou oblast a začít třídit - mrtvé označí černou kartou, těžce zraněné červenou, lehce zraněné zelenou. Je to orientace i pro hasiče a policisty. Zdravotníci nesmějí v tom zmatku kolem zapomenout na zraněné, kteří vypadají jako zdraví. I když nemají viditelné známky úrazu, mohou mít vnitřní zranění, jsou v šoku a nic si nepamatují.
"Platí pravidlo, kdo křičí, nemá se hned ošetřovat, pomoc potřebuje dřív ten, kdo mlčí, je v bezvědomí, nedýchá. Ti mají prioritu," řekl Schwarz. Až nakonec se podle něj řeší lehce zranění - ošetřit by je měl někdo jiný než zdravotník, aby ten se mohl soustředit na vážná poranění.
Pomoci může třeba psycholog, někdo z přihlížejících, nebo někdo z členů ostatních záchranných složek, policie, hasiči. Lehce zraněné odvedou do nějakého vozu, mohou je odvézt autobusem, vyhradit na to vozidlo městské hromadné dopravy. Sanitky by měly být jen pro těžce raněné.
Pokud by pršelo, nebo se hromadné neštěstí stalo v zimě, má pražská záchranka sanitní kamion, jakousi pojízdnou nemocnici. Kraje mají stany, které slouží jako dočasná úložiště raněných.
Teprve když jsou z místa neštěstí odvezeni zranění, provádí se ohledání místa. Z polohy těl mrtvých a charakteru zranění posoudí znalci nehodu a stanoví příčiny. To vše je podle Schwarze důležité pro příští preventivní opatření - poznatky z železniční nehody mohou ovlivnit vývoj lokomotiv, vlakových vozů, ale také záchranných systémů a vybavení záchranářů.
Na místě neštěstí pomáhá postiženým také psycholog.
Sami záchranáři na něco takového podle Schwarze nemají čas, city v té chvíli neřeší. Pokud by s tím měli problém, nemohli by zachraňovat. "V daný okamžik jede záchranář jako robot, je na to cvičený, nehroutí se, setkává se s neštěstím denně," vysvětlil ředitel, který působí také jako lékař záchranné služby.
Velitelem zásahu při hromadném neštěstí je velitel hasičského záchranného sboru. Poslouchají ho také zdravotníci. Ti přímo podléhají vedoucímu lékaři zásahu, což bývá nejzkušenější lékař, který obvykle dorazí na místo první nebo druhý.
Tento odborník odpovídá za zdravotní část zásahu, za kvalitu péče a třídění raněných. Spolupracuje s hasiči, upozorní je například, koho ze zraněných by měli vyprostit dříve, kdo je vážně zraněn, kdo ještě může hodinu počkat a kdo by čekání nepřežil, doplnil Schwarz.
