Přihlášení
Zapomenuté heslo
Polemika nad přípravou, školením,
proškolováním a kontrolou
řidičů vozidel ZZS
Pan doktor Ondřej Franěk ze ZZS HMP uveřejnil dne 17. listopadu 2013 na svém webu nehodou sanitky ZZS Libereckého kraje kraje jisté zamyšlení nad systémem přípravy, školení a kontrol řidičů vozidel ZZS stran jízdních dovedností.
Článek byl se svolením autora uveřejněn na Facebookové stránce KZ ZZS ČR a vyvolal oproti jiným článkům skutečně rozsáhlou a pozoruhodnou diskuzi. Protože mnoho kolegů nemá z osobních důvodů na Facebooku profil, rozhodl jsem se zabývat se touto problematikou na webu komory. Neumožní to samozřejmě kolegům bez vlastního profilu na FB, aby se dostali k reakcím na FB, ale umožní jim to se k tématu vyjádřit alespoň zde na webu komory v komentářích pod článkem, nebo rovnou v diskuzi.
Nechci, aby moje zamyšlení bylo bráno nebo vykládáno jako nějaká jediná pravda, směr, jak v této oblasti dál apod. Naopak, zamyšlení jsem pojal v naprosto obecné rovině s kladením nezodpovězených otázek. Hledání ani ne snad toho, kde je pravda, ale hledání většinového názoru na možná řešení a možnosti dalších postupů a přístupů managementů krajských záchranek.
Na začátku je potřeba velmi stroze odcitovat, jak hovoří zákon. Kdo je odborně způsobilý pro výkon profese řidiče ZZS.
1) Uchazeč o práci řidiče vozidla ZZS je odborně způsobilý, pokud absolvoval jeden z kurzů, po staru kurz RZP nebo kurz RLP. Nově kurz řidiče ZZS. Všechny jsou v zákoně postaveny na roveň.
2) Uchazeč o práci řidiče vozidla ZZS je odborně způsobilý, pokud získal odbornou způsobilost zdravotnického záchranáře.
3) Zákon o zdravotních službách dále říká, že zdravotnický pracovník musí mít ještě zdravotní způsobilost a stanovuje bezúhonnost.
To je ze zákona ve smyslu zdravotníka vše, pokud se nepletu. Samozřejmě, že ještě existuje zákon o provozu na pozemních komunikacích, který mimo jiné stanoví, kterou skupinu řidičského oprávnění řidič potřebuje pro ten který druh či typ motorového vozidla a jakým způsobem se získává. Už to ale nemá nic společného s tím, jestli bude řidič řídit dodávku s koblihami nebo sanitní vozidlo. Obecně jen upravuje výjimky pro jízdu za použití výstražných světelných a zvukových zařízení (PČR, ZZS, HZS, DNR apod.) Dále upravuje pravidelné termíny přezkoušení odborně způsobilou osobou z autoškoly (ne ředitelem ZZS, hlavní sestrou, vedoucím řidičem, vedoucím provozu apod.).
Další podmínky si může (nemusí) určit zaměstnavatel (psychotesty, skupinu apod.)
První otázkou, kam může vést naše zamyšlení a v komentářích na FB se objevovalo často je, jestli na pozice řidičů zaměstnávat spíše:
a) Zkušené řidiče, kteří jezdili léta například MKD a ve 30 až 40 letech si udělají 600 hodinový kurz řidiče ZZS, nebo
b) Zdravotnického záchranáře, kterému je něco přes 20 let a má potřebné řidičské oprávnění
Obě varianty mají svá pro a proti. Já osobně jsem ještě před 10 – 12 lety preferoval zkušenějšího vyježděného řidiče, ale s tím, jak každoročně přibývá výjezdů posádek RZP na úkor RLP, jak každoročně přibývaly další a další indikace, na které posádky RZP vyjíždí, jsem názor změnil ve prospěch řidičů – zdravotnických záchranářů. Protože to jak si mohou u pacienta navzájem pomoci, je pro mne dnes cennější. Ano, mnozí namítnou, ale s tím mladým nezkušeným řidičem tam ani nedojedeš. Nevidím to tak a mám to i praxí ověřené. Možná dojedeme o minutu dvě později, než s vyježděným řidičem, ale ta následná pomoc na místě události za to stojí. Také mi ze statistiky vyšlo, že vážných a zbytečných nehod se v daleko větší míře dopustili staří ostřílení řidiči, než ti mladí záchranáři v pozici řidiče.
Když jsem už nakousl tu statistiku. I Dr. Franěk při rozebírání nehody Liberecké ZZS jasně uvedl, že se jednalo o sekundární transport, tedy naprosto zbytečná nehoda, naprosto zbytečný hazard se životy a zdravím posádky, pacienta, ale i dalších účastníků provozu. A to vyplývá i ze statistik. Drtivá většina vážných dopravních nehod vozidel ZZS je zbytečná. Dochází k nim i při jízdě bez pacienta, na sekundárních transportech, při dojezdu lékaře k posádce RZP pro podepsání negativního reversu, při jízdě na banalitu. Málo kdy je nehoda spojena s výjezdem na vážnou či velmi závažnou indikaci. Dále statistiky uvádí, že ze všech nehod vozidel ZZS je jen cca 10% ze zavinění řidičů vozidla ZZS. To je myslím velmi dobré! Pokud je mi také známo, tak nepamatuji v ČR nehodu ZZS, při které došlo k úmrtí člena posádky. Pacienta ano, ale člena posádky ne. Nehody sanitních vozidel s těžkými zraněními posádky už ale tak výjimečné nejsou.
Asociace záchranných služeb České republiky v roku 2009 spustila celorepublikový projekt "Jezdi bezpečně", jehož cílem bylo upozornit na vážné nehody sanitních vozidel. Součástí projektu byla distribuce fotografií z velmi vážných nehod sanitních vozidel ZZS na všechny výjezdové základy ZZS v ČR, aby je měli řidiči vozidel ZZS stále na očích a uvědomovali si rizika spojená s jízdou vozidla ZZS s jízdou vozidla na majáky. Dále měl projekt za cíl zvýšit bezpečnost a viditelnost sanitních vozidel ZZS.
Další legitimní otázkou je, zdali tento projekt, nebo nějaká jiná aktivita neměly jít dál a pokusit se stanovit nějaká další pravidla, jak se o nich ve svém článku zmiňuje doktor Franěk. Já osobně jsem přesvědčen, že asi ne pravidla stanovená zákonem, ale nějaká další obecná pravidla, na kterých by se shodlo zasedání členů AZZS ČR, které by je připravilo ve spolupráci s odborně způsobilými osobami v oblasti dopravy a výchovy řidičů, a které by se pak díky všeobecné shodě implementovaly do vnitřních předpisů všech ZZS, bych si představit uměl. Samozřejmě, že nelze stanovit, že každý sekundární transport bude proveden bez použití výstražných zvukových a světelných zařízení a v maximální povolené rychlosti 90 Km/hod. To se musí vždy odvíjet od aktuálního stavu pacienta a momentální dopraví situaci.
Bylo by to dobré už jen proto, že v dnešní době probíhá nějaký další výcvik nebo školení řidičů ZZS naprosto nesystémově a na každé krajské ZZS jinak, někde nad rámec zákona a někde vůbec ne. To asi dobře není. Na druhé straně jak víme, vše je o financích a každý kraj má jiné možnosti.
Další otázkou může být, jestli je v pořádku ustanovení zákona o ZZS, které udává dvacetiminutový dojezdový limit. I za KZ ZZS ČR jsme vždy říkali, psali, připomínkovali, že je to hloupost. Každý limit je hloupost. Když dostane posádka výjezd vedle do ulice, tak přeci posádka dál nesedí a nedojí oběd, protože to do 20 minut stihne. Jede hned. Místo toho se měl v zákoně na tvrdo určit počet a dislokace stanovišť a ne určovat časový limit, který je jakousi náhražkou jasně daného plošného pokrytí. Na druhou stranu si ale nemyslím, že by tento limit měl na svědomí nehodovost vozidel ZZS, protože se řidiči bezhlavě řítí za jeho splněním.
Závěrem bych chtěl upozornit na z mého pohledu naprosto samozřejmou věc, která ale nemusí být samozřejmá pro všechny a často se na ní zapomíná. Můžou být stovky hodin školení, stovky hodin jízd zručnosti a bůhví čeho, ale pokud řidiči ZZS, ať je to mladý záchranář nebo starý ostřílený řidič s letitou praxí nebudou při jízdě používat selský zdravý rozum, pud sebezáchovy a pokud nepřizpůsobí jízdu všem okolnostem, protože budou chtít frajeřit, budou se chtít projet rychle (když mohou), pokud budou spěchat zpět na základnu, aby byli o pět minut dřív u televize nebo v posteli, tak to nebude nic platný. Ještě bych přidal, že na ZZS snad krom převozu transplantátu nejezdí řidiči sami. Jistá míra odpovědnosti je tak i na dalších členech posádky, na záchranáři, na lékaři, aby upozornil řidiče, že jede riskantně a nemusí anebo tomu neodpovídají okolnosti.
Sigmund
Copyright ©